Periodická tabulka prvků, sloučeniny a vzorce neudělaly chemii na základní škole příliš dobré jméno. Všechno, co je bez „chemie“, je pro nás vlastně trochu lepší, ekologické. „Chemie je přitom všude kolem nás. Procesy, které fungují v našich tělech, jsou neuvěřitelné a okouzlující. A to se snažím předat studentům,“ říká docentka Vysoké školy chemicko‑technologické v Praze Petra Lipovová, kterou studenti v anketách pravidelně oceňují za srozumitelnost výuky, komunikativnost a vstřícnost.

HN: Šampon bez chemie tedy neexistuje?

Jasně že ne. Každý šampon je složený z chemických látek. Jedna věc je, že třeba šampony na vši už nesmějí podle evropských směrnic obsahovat některé toxické látky, které sice veš zahubí, ale nejsou vhodné pro člověka. Ovšem i tea tree olej, který je součástí těch „přírodnějších“ šamponů, je chemickou sloučeninou. Z chemie se už na základní škole stal strašák, který mnohým z nás zůstal v hlavě do dospělosti.

HN: Jste vědkyně i pedagožka. Která práce vás baví víc?

Nejraději mám tu část své práce, kde se propojují obě činnosti, vědecká i pedagogická. Chemie je plná logických souvislostí, vše do sebe zapadá, funguje, plyne. Fascinuje mě, že všechno, na co se v živých organismech podíváme, je biochemie. To chci předávat studentům. Na naší vysoké škole vedeme studenty k tomu, aby vypracovávali bakalářské i diplomové práce experimentálně a kreativně a učili se tomuto přístupu. Naším úkolem je společně s nimi nalézat nejlepší cestu k cíli.

HN: Kromě výuky biochemie pracujete rovněž v laboratoři. Jaké je vaše zaměření?

Řešíme různá témata, ale spojovacím článkem jsou enzymy a strukturní proteiny. Zajímají mě enzymy s biotechnologickým potenciálem, jako jsou například amylázy, proteázy, chitinázy a galaktosidázy. Snažíme se nalézt enzymy se zajímavými vlastnostmi, které by mohly nalézt uplatnění například při přípravě pracích prášků, v potravinářském průmyslu či jako potravinové doplňky. Izolujeme tyto enzymy z psychrofilních organismů (mohou růst i za teplot nižších než 0 °C, pozn. red.) pocházejících z Antarktidy či ledovců. Enzymy z těchto organismů lze pak používat při nižších teplotách, kdy si zachovávají vyšší aktivitu než enzymy z mezofilů, které naopak žijí v teplotách mezi 20 a 40 stupni. Použití těchto enzymů může ušetřit energetické náklady v biotechnologickém procesu. Dále se také věnuji enzymům z anammox bakterií, což jsou poměrně nově objevené bakterie, které se využívají při čištění odpadních vod. Dokážou produkovat plynný dusík přímo anaerobní oxidací amoniaku. Tyto bakterie mají unikátní složení mastných kyselin v membránách a naším cílem je přispět k objasnění mechanismu syntézy těchto kyselin. To je tedy spíš primární výzkum, ale pokud by se podařilo nalézt enzymy zodpovědné za biosyntézu těchto speciálních mastných kyselin, tak by je bylo možné využít k jejich syntéze in vitro, tedy ve zkumavce, a produkovat energeticky bohaté mastné kyseliny využitelné jako biopaliva.

HN: Spolupracujete také s firmami?

Ano a je to dobrá zkušenost. Máme za sebou velký kontrakt s firmou Abbott, kdy jsme testovali různé způsoby stanovení enzymových aktivit, a spolupráci se společností Roullier Group na řešení struktury a vlastností proteoglykanů buněčné stěny řas. Tyto látky jsou pozoruhodné jako biostimulanty a lze je využívat pro ochranu hospodářských rostlin. Obracejí se na nás ale i firmy s menšími zakázkami. To je občas až detektivní práce.

Chemický průmysl

Stáhněte si přílohu v PDF

HN: Po čem jste v poslední době pátrala?

Asi nejzajímavější práce byla nalézt příčinu kontaminace gumiček používaných ve spodním prádle latexovými proteiny, které mohou způsobovat alergie. Neměly by tam být, ale přesto byly detekovány. Zjistili jsme, že laboratoř, jež v zahraničí dělala testy, použila standardní metodu. My jsme ji zopakovali a opravdu jsme proteiny objevili. Začali jsme proto pátrat hlouběji a zjistili, že dochází k falešně pozitivním výsledkům, protože gumičky jsou z polyamidu obsahujícího stejnou vazbu, jaká je i v proteinech a s níž použitá metoda interagovala. Pravidelně však řešíme i malé zakázky, jako je problém s řídnoucí majonézou či nestabilní pudinkovou náplní.

HN: Je pro vás složité být ženou ve vědě?

Já nejsem pouze vědecký pracovník, jsem i pedagog. S příchodem rodičovství přibyly další povinnosti, které nekončí s nástupem dětí do školky. V poslední době jsem také poměrně hodně angažovaná v administrativních záležitostech vysoké školy. Den má 24 hodin. Být excelentní ve všech oblastech je velmi složité, a pokud mohu mluvit za sebe, nerealizovatelné. Každý člověk si pak musí přehodnotit priority. Právě proto se snažím o něco více realizovat v pedagogické oblasti a ve výchově studentů, kteří jsou pak úspěšní v samostatné vědecké činnosti, na doktorátu v Česku, v zahraničí anebo v různých firmách. Rozhodně ale nemám pocit, že bych jako žena byla někdy diskriminována. Svou cestu realizace si vybírám svobodně a jsem ráda, že mi to je umožněno.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chemický průmysl.