Končí další česká chemička. Orlen Unipetrol zavře většinu výroby ve Spolaně a propustí 500 lidí

Petrochemický koncern Orlen Unipetrol se rozhodl, že miliardové ztráty z výroby PVC v neratovické Spolaně jsou už pro něj neúnosné. Rozhodl se proto výrobu polyvinylchloridu využívaného třeba pro výrobu trubek, hadic nebo obalů v roce 2025 uzavřít. Během první poloviny letošního roku firma postupně propustí většinu z nynějších 700 zaměstnanců. V podniku jich zůstane jen 150. Vedle PVC skončí také produkce kaprolaktamu, jenž je základem pro výrobu polyamidových vláken.

Trh se základními chemikáliemi, mezi něž patří PVC a kaprolaktam, je v Evropě v silném útlumu kvůli cenám energií a levnějším dovozům ze Spojených států a Blízkého východu. Podle Orlen Unipetrolu není na trhu ve střednědobém horizontu naděje na oživení.

„Výrobní kapacity Spolany jsou v evropském měřítku spíše menší, část naší současné produkce již není konkurenceschopná, a tedy udržitelná,“ řekl Piotr Kearney, jednatel společnosti Spolana. Ta rozhodnutí výrobu ve Spolaně uzavřít v pondělí oznámila v tiskové zprávě. Na české plastikáře by krok Orlen Unipetrolu neměl mít větší vliv, protože už teď odebírají PVC hlavně z dovozu.

Mateřský polský koncern Orlen si výrobu obou základních chemických surovin nechá jen v Polsku. Zde působí jeho dceřiná firma Anwil, pod niž neratovická Spolana v letech 2006 až 2016 patřila. Pak Anwil technologicky zastaralou chemičku na Unipetrol fakticky „převedl“ za milion eur. V době, kdy byl český Unipetrol ještě kotován na pražské burze, to vyvolalo tvrdou kritiku tehdejších menšinových akcionářů.

Nejde o jediný v Česku uzavřený chemický provoz. Loni v Kralupech nad Vltavou skončila výroba syntetického kaučuku za bázi styren-butadienu s kapacitou 100 tisíc tun. Závod patřil polské chemické skupině Synthos, již vlastní nejbohatší Polák Michal Solowow.

Management Orlen Unipetrolu se rozhodl provoz ve Spolaně zavřít i přesto, že ještě loni byla ve hře jeho modernizace. Spolana dokonce měla příslib dotace přes 2,5 miliardy korun z Modernizačního fondu na stavbu nové ekologičtější výrobní jednotky na PVC. Ani tak ale kalkulace nevycházely.

Petrochemie v Evropě krvácí. Firmy nejsou ve výrobě plastů schopné čelit konkurenci z USA a Číny, varuje organizace Plastic Europe

21. 11. 2024 ▪ 5 min. čtení

„Obě odstavované výroby polymerů by vyžadovaly zásadní rekonstrukci a větší výrobní kapacitu, aby zůstaly přiměřeně konkurenceschopné,“ potvrzuje Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu. Podle něj je důležité, že Spolana bude alespoň pokračovat v projektu protipovodňové ochrany. Díky tomu areál chemičky zůstane atraktivním brownfieldem pro zamýšlený rozvoj Orlen Unipetrolu i pro jiné investory do chemického průmyslu.

Samotná Spolana se naposledy pohybovala kolem černé nuly v roce 2022, kdy měla při tržbách 7,7 miliardy zisk lehce přes 10 milionů korun. Předloni už ale měla chemička podle výroční zprávy ztrátu 1,33 miliardy korun. Tržby jí poklesly o vyšší desítky procent na necelé 2,4 miliardy. Přitom Spolana ještě potřebovala od Orlen Unipetrolu finanční injekci více než 1,8 miliardy korun. Ani v roce 2024 se hospodaření neratovické chemičky nezlepšilo.

Během první poloviny letošního roku proto skončí ve Spolaně asi 500 zaměstnanců. Tato místa budou bez náhrady zrušena. V podniku zůstane zhruba 150 lidí, kteří se budou starat o údržbu velkého chemického areálu o rozloze 79 hektarů. Téměř stejně velké plochy jsou v Neratovicích i pro komerční využití.

Jedinou chemickou výrobou, jež ve Spolaně zůstane, je produkce kyseliny sírové. Do modernizace její výroby, která bude hotová v roce 2026, naopak Orlen Unipetrol postupně investuje téměř jednu miliardu korun. Nové podnikání chce Spolana najít při dekarbonizaci průmyslu. Mezi připravované projekty patří třeba stavba spalovny odpadů (ZEVO), již do roku 2029 v areálu chemičky chystá odpadářská společnost FCC.