Vysoké ceny energií a silnější světová konkurence dopadají v Evropě vedle ocelářů i na byznys petrochemických koncernů. Problém není ve výrobě nafty a benzinu v rafineriích, ale v produkci základních chemických polotovarů ve formě prášku či granulátu, které pak dál využívají zpracovatelé plastů. Importy z USA, Saúdské Arábie a Asie rostou, protože jsou levnější díky nižším nákladům na energie a celkově méně komplikovaným regulacím.
Podle organizace Plastic Europe loni celosvětově vzrostla výroba plastů o více než tři procenta (hlavně kvůli vyšší produkci v Číně), v Evropě se naopak propadla o 8,3 procenta, objemově téměř o pět milionů tun na 54 milionů tun. Jde o produkci petrochemických koncernů, nezahrnuje čísla evropských zpracovatelů plastů, kteří z polotovarů vyrábějí například obaly, trubky či plastové díly do aut. Ke zlepšení nedošlo ani v roce 2024 a ani výhled není pro výrobu základních polotovarů dobrý. Proto dochází k omezování investic i zavírání prvních závodů.
Co se dočtete dál
- Jak si vede český Orlen Unipetrol i jeho mateřský koncern.
- Jak poklesla výroba v Plastic Europe.
- Jaké závody se v Evropě zavřou a kde se omezují investice.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.