Která cesta boje s covidem se viděno zpětně nejvíce vyplatila? Česká „zpožděná“ opatření vyšla jasně nejhůř

Dva roky pandemie covidu dávají možnost se ohlédnout a srovnat, která opatření se dosud nejvíce vyplatila. Na případu Česka je vidět, že dlouhé a přísné lockdowny ani nejdéle zavřené školy nepomohly. Česko i tak mělo často celosvětově nejvyšší počty úmrtí na covid při přepočtu na počet obyvatel. Obecně ale platí, že zejména z počátku nebyly žádné státy na takovou pohromu připravené. A proto volily rozdílné způsoby boje s ní. Která z cest se s odstupem času nejvíce vyplatila, a to jak z hlediska počtu nemocných a úmrtí, tak z hlediska ekonomického dopadu? HN srovnaly tři různé přístupy na modelových zemích – Švédsku, Rakousku a Novém Zélandu – a oslovily odborníky z těchto zemí, aby danou cestu ohodnotili.

Například Švédsko zvolilo jako jedna z mála zemí na začátku pandemie minimální vládní opatření. Chtělo tak promořením společnosti dosáhnout komunitní imunity, aniž by muselo přistupovat k přísným uzávěrám. „I když říkáme, že Švédsko promořovalo, tak si nejsem úplně jistý, že toto označení odpovídá tomu, že relativně striktní pravidla platila pořád. Sice neměli uzavřené hospody, ale rozhodně měli striktnější režim přes léto než my a více omezili například hromadné akce. Ale určitě platí, že švédská cesta nevyhrála, protože měli mnohem větší počet mrtvých i větší ekonomické ztráty,“ uvedl pro HN ekonom Filip Pertold z institutu CERGE-EI.