Snižování emisí CO2, spotřeba energií nebo chování k zaměstnancům a obchodním partnerům. Velké firmy budou muset v budoucnu sledovat a sestavovat reporty o dopadech své činnosti na životní prostředí i na společnost. Co přesně ve zprávách bude, by mělo být jasné už na podzim, tedy během českého předsednictví Evropské unii.
„Během našeho předsednictví se dočkáme finalizování standardů ke všem třem oblastem ESG, tedy environmentální, sociální i řízení,“ řekla během debaty u kulatého stolu pořádané v rámci projektu HN a EY Přechod na zelenou Alice Machová, vedoucí partnerka EY zodpovědná za udržitelnost. Počínaje rokem 2024 se bude reportování týkat zhruba tisícovky společností v Česku.
Firmy se chystají na velké reporty nejen o klimatu. Na podzim bude jasno
Nejdál je v tomto směru finanční sektor, protože banky musí už letos vykazovat, jaká část jejich portfolia vyhovuje pravidlům evropské taxonomie. Podle hlavního manažera skupiny Erste pro udržitelnost Gabriela Marosiho jsou už také známy některé povinné ukazatele pro firmy, které budou chtít být zahrnuté do takzvaných udržitelných fondů. Jde o uhlíkovou stopu (přímé emise, nepřímé emise z energií a ostatní nepřímé emise, označované jako Scope 1, 2 a 3) a znečištění vody a ovzduší. Další ukazatele ještě přibudou.
„U největších klientů jsme už začali tyto informace vyžadovat,“ dodává Marosi s tím, že zhruba 70 procent firem už podle něj na ESG strategii pracuje. Naprostá většina se soustředí na klima a ekologické cíle, zhruba polovina klientů má i sociální a řídicí normy. „Jakmile budeme pokračovat níž a níž, k firmám s nižším obratem, bude to těžší. Je to investice ze strany společnosti tyto informace poskytnout,“ říká manažer.
Navzdory nákladům ale podle expertů převažují pozitiva. „Myslím, že je důležité brát to jako příležitost k transformaci a k inovacím,“ říká Machová s tím, že vždy, když začínají s klienty řešit ESG, upozorňují je na byznysový přínos i příklady ze zahraničí.
„Výhodou je levnější financování a větší konkurenceschopnost na trhu. Přinášíme produkty, které mohou oslovit zákazníky, kteří by jinak náš produkt nevyužili, nabídnout jim více inovativní řešení, než je standard, být o krůček dopředu před konkurencí,“ popisuje za realitní skupinu CPI její sustainability manažerka Petra Hajná.
„Vidíme už dnes, že když máte dobré ESG ratingy, může být vaše valuace primárně na burze o deset procent vyšší. Souvisí to se zájmem investorů a investičních fondů,“ doplňuje Marosi.
Není to práce na rok
CPI patří mezi zmíněné desítky firem, které nefinanční reporty dělají už dnes. Skupina vydává zelené dluhopisy a sustainability linked dluhopisy, k tomu je kotovaná na frankfurtské burze, takže tato data zveřejňovat musí. Podle Hajné není jednoduché naučit se dělat takový report s portfoliem 350 nemovitostí a upozorňuje, že to není záležitost na půl roku, ale spíše na několik let.
Nejobtížnější je pro CPI získávat data od nájemců, přičemž právě jejich uhlíková stopa tvoří až 70 procent celkových emisí skupiny (jde o tzv. Scope 3). Firma si dala za cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent (proti roku 2019). K tomu má i načrtnutou cestovní mapu, jak toho dosáhnout. Ta zahrnuje přechod na zelenou elektřinu, investice do zdrojů tepla, zateplení, rekonstrukce domů, úspory při provozu a v neposlední řadě snahu vyjednat s nájemci takzvané green leases, tedy dohody o tom, jak budou uhlíkovou stopu snižovat i oni sami.
Ty nájemce, kteří takovou dohodu podepsat nechtějí, ale CPI zatím neodmítá. Do budoucna to ale nejspíš bude muset řešit. „Když zahraniční firmy řeší nájmy, mají ESG seznam a je to jedno z kritérií, které používají při rozhodování o tom, kam se stěhovat,“ potvrzuje Machová.
Také rakouská skupina Erste má v regionu 2500 budov. To, jak si stavba stojí v ESG a emisích, je pro ni důležitý faktor při rozhodování, kam se stěhovat. „Průměrná emisní stopa ve skupině Erste je kolem 30 kilogramů na metr čtvereční. Ale jsou obrovské rozdíly. Centrála je naše vlajková loď, ta má 1,2 kilogramu, to je něco výjimečného,“ uvádí Marosi s tím, že hlavní vliv má infrastruktura v dané zemi nebo městě, tedy hlavně to, jaký je tam přístup k nízkoemisním zdrojům energie.
ESG bude muset řešit i stát
Reportování údajů o dopadech na klima a dalších věcech se nebude týkat jen firem, ale i státu. „U evropských fondů už se vodítka taxonomie a nezpůsobování újmy životnímu prostředí aplikují, i v rámci třeba Národního plánu obnovy. Zelená měřítka budou i pro kohezní fondy či v rámci fondu Spravedlivé transformace,“ říká Anna Pasková, která na ministerstvu životního prostředí vede odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje.
Další kroky dopadající na státní rozpočty, ale možná i na kraje a obce, budou následovat. Nyní se podle Paskové tvoří metodika, podle které se bude určovat podpora z rozpočtu, pokud jde o fosilní paliva. Metodiku pro reporting členských států by měla Evropská komise zpracovat do roku 2024.
Firmy se chystají na velké reporty nejen o klimatu. Na podzim bude jasno
