Lidská psychika dostává v posledních dvou letech zabrat. Zatímco pandemie covidu-19 ještě neskončila, přidala se další krize – válka na Ukrajině. Když na ni Rusko zaútočilo, Češi se ihned aktivně zapojili do všech forem pomoci. Posíláním peněz, darováním spacáků a nabízením svých vlastních obydlí však kromě pomoci Ukrajincům ulehčují podle psychologa Josefa Smrže i sami sobě. „V krizích totiž pomáhá, pokud máme pocit, že je můžeme nějakým způsobem ovlivnit,“ říká v rozhovoru s HN.

HN: Covidová krize ještě ani neskončila a přešli jsme rovnou do nové krize. Jak to na člověka působí?

Doby krize jsou pro nás obecně těžké, protože je neumíme ovlivnit a nevíme, kdy skončí. Tyto aspekty obsahují obě krize, které nás teď zasahují. Lidé měli pocit, že vyšli z jedné a dostávají život zpátky do svých rukou, ale přišla další, kterou nemůžeme zastavit. A podporuje ji, že je nám blízko a je pro nás daleko osobnější a hmatatelnější.

HN: Jak to prožívají Češi?

Co mi popisují klienti nebo lidé z okolí, mají nejvíce strach z toho, aby se válka nerozšířila po celé Evropě a nezasáhla přímo nás. Rodiče se bojí, aby konflikt nezasáhl jejich rodiny. Mladí lidé zažívají strach z budoucnosti. Naopak starším ročníkům, které zažily situaci v roce 1968, se vybavují vzpomínky na tu dobu. Je to kolektivní úzkost. Lidé si uvědomují, že je to opravdu blízko. Většina z nás má ve svém okolí někoho, kdo je s tím konfliktem nějak spjatý.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se