Česká národní banka s velkou pravděpodobností ve čtvrtek zvýší úrokové sazby o 0,50 až 0,75 procentního bodu. Představitelé ČNB již naznačili, že inflace by se mohla v letošním roce dostat k hranici 13 až 14 procent, zatímco před válkou na Ukrajině se předpokládalo, že jen mírně překročí 10procentní úroveň. Nové inflační tlaky způsobené ruskou agresí na Ukrajině tak nakonec centrální bankéře přinutí sazby zvýšit více, a to nad pětiprocentní hranici, která se zdála být před válkou určitým stropem.

Trh nyní předpokládá, že se základní sazba centrální banky v průběhu několika měsíců dostane ze současných 4,50 procenta až k hranici 5,75 procenta, kde po zbytek roku zůstane. Předpokládaný růst sazeb je tak jen spíše kosmetický vzhledem k tomu, jak citelně může inflace v příštích měsících poskočit. To je dáno tím, že další růst sazeb s inflací taženou válečným konfliktem nic nezmůže, což říkají i samotní představitelé ČNB.

Tuzemská centrální banka však již není ve zvyšování sazeb osamocená, polská centrální banka patrně také směřuje se sazbami k šesti procentům, maďarské trhy odhadují růst až k osmi procentům. Zvyšování sazeb urychlí rovněž americká centrální banka, kde se mohou na příštích jednáních zvyšovat sazby po výraznějších krocích o půl procentního bodu.

Debata ohledně využití intervencí pro posílení koruny, a tudíž rychlejší tlumení dovážené inflace, se v ČNB vede, ale většinový názor patrně ještě nevznikl. Je však potřeba říci, že i s tímto nástrojem by ČNB se současnou dvoucifernou inflací nic nezmohla. ČNB by totiž mohla korunu nechat posílit jen do určité míry, aby příliš nepoškodila exportéry. A podle odhadů řady ekonomů by posílení koruny například o 10 procent meziroční inflaci snížilo maximálně o dva procentní body, spíše méně. Vzhledem k dalšímu zrychlování inflace a obecně již omezené účinnosti zvyšování sazeb je nicméně pravděpodobné, že se ČNB nakonec touto cestou letos vydá. V dané situaci by to smysl mělo.