Jízdě se psem v automobilu se nejde vyhnout. Minimálně krátkou cestu za veterinářem podstoupil téměř každý čtyřnohý chlupáč. Stále více lidí bere své mazlíčky na výlety či zahraniční dovolené. Nejdůležitější při takovýchto cestách je bezpečnost. Tu pořád mnoho chovatelů podceňuje, stejně jako prevenci, která s bezpečností jízdy přímo souvisí. Třeba takový pořádně nakrmený pes před cestou, který během ní začne zvracet, může rozptýlit řidiče natolik, že dojde k dopravní nehodě. Ze soustředění ho s největší pravděpodobností vytrhne i pes schoulený na klíně či pod nohama svého pána.
Největším prohřeškem při cestách je zvíře volně se pohybující v prostoru auta. Nikdy nelze dopředu vědět, jaká bude jeho reakce při nečekané události. V případě nárazu se stane z roztomilého mazlíčka zbraň. Dvoutisícová pokuta, která za nepřipoutaného psa hrozí, je ještě to nejmenší, co se může stát.
Zvíře by se mělo v automobilu přepravovat v kleci, přepravce či zajištěné pomocí pásů nebo jiných vhodných prostředků, které zaručí bezpečnost jeho i všech cestujících ve voze. „Nezabezpečený pes při náhlém prudkém brzdění či dopravní nehodě se bude ve vozidle pohybovat stejně jako jiné volně položené nezabezpečené předměty. Tedy vlivem základních fyzikálních zákonů, v tomto případě setrvačnosti, se jeho tělo bude pohybovat i nadále směrem původního směru jízdy,“ varuje Markéta Novotná, metodik dopravní výchovy z Týmu silniční bezpečnosti.
To může vést až ke smrtelnému úrazu psa. Nezajištěné zvíře je i rizikem pro ostatní, které může poranit, přestože ti už řádně připoutaní byli. Podle rychlosti nárazu a dalších proměnných se váha zvířete znásobuje. „Rozhodně bude rozdíl mezi malým pudlíkem a velkým labradorem. Často uvádím příměr, že taková váha psa pak může odpovídat váze hrocha,“ říká Markéta Novotná.
„I při pouhé padesátikilometrové rychlosti se při nárazu váha znásobí zhruba třicetkrát,“ doplňuje Tomáš Neřold, vedoucí BESIP. Takový devítikilový jezevčík se tak při nejvyšší povolené rychlosti v obci stane při nárazu pěkně vypaseným 270kilovým prasetem domácím.
Existují i další rizika, která si majitelé neuvědomují. „Při dopravní nehodě může vystresované zvíře napadnout řidiče a osádku vozidla nebo další osoby, které na místě nehody zasahují či pomáhají,“ říká mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.
Od klece po popruh
Bezpečná jízda se psem ve voze rovná se používání bezpečnostních systémů. Ty by se měly vybírat s ohledem na velikost psa. Nejjednodušší a také nejlevnější cestou je připoutání zvířete pomocí pásu. Pro malá plemena jsou vhodné také přepravní boxy odpovídající velikosti, které se umístí na zadní sedadlo. U větších plemen je výhodnější dát zvíře do zavazadlového prostoru a mezi něj a zadní sedadlo namontovat přepážku či mít pro něj přímo vestavěnou klec v kufru. Velký pes by sice mohl být v přepravce na zadním sedadle, ale v případě autonehody by hrozilo, že box nevydrží sílu nárazu.
„Způsobů, kterými lze zajistit bezpečnou přepravu zvířete, je hned několik. Nejbezpečnější je zcela jistě oddělit zvíře od posádky a přepravovat ho v zavazadlovém prostoru v transportní kleci, která je zabezpečena proti pohybu. Dalším způsobem přepravy zvířete může být jeho umístění do přepravky, která je položena na sedadle a opět zajištěna proti pohybu připoutáním. Pro zajištění bezpečnosti přepravovaného zvířete slouží i transportní popruhy, které slouží pro připoutání na zadním sedadle,“ říká mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová a varuje, že nebezpečné naopak může být přepravovat připoutané zvíře na předním sedadle s aktivovaným airbagem.
Zvíře v autě versus zákon
Policie České republiky nesleduje statistiky dopravních nehod, které mohlo zavinit přepravované zvíře. Monitoruje pouze ty o střetu se zvěří. Přesná data o počtu nehod proto k dispozici nejsou. Přesto policisté vnímají pokrok ve způsobu transportu zvířat. „Lze pozorovat mírné zlepšení. Při kontrolách se policisté setkávají s vyšším počtem zvířat, která jejich majitelé přepravují bezpečně,“ potvrzuje Hana Rubášová. Podle jejích slov k tomuto pozitivnímu trendu přispívá jednak větší počet zádržných systémů, které jsou na trhu dostupné, jednak vyšší informovanost veřejnosti v souvislosti s bezpečnou přepravou zvířat.
Nikdy nemůžete vědět, jak pes při nečekané události zareaguje. Může vás v ohrožení i napadnout.
Pokud jde o právní regule a vymahatelnost opatření, zákon o silničním provozu sice říká „a“, tedy že při přepravě živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče, přepravovaných osob ani zvířat, stejně tak nesmí být narušena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Neupravuje už ale část „b“. A sice jakým způsobem má být zvíře v automobilu zabezpečeno. Takové rozhodnutí už je na samotném řidiči. Na bezpečnost zvířat při transportu myslí i jiný zákon. Podmínky jejich přepravy jsou také součástí zákona na ochranu zvířat proti týrání. Ty mimo jiné nabádají chovatele k zodpovědnosti a obezřetnosti. Zejména v tom ohledu, aby dopravní prostředky, kontejnery, klece a jejich vybavení byly konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby zabránily zranění a utrpení zvířat. Zvíře musí mít tolik prostoru, aby mohlo zaujmout přirozenou polohu.
Osm zásad pro správné cestování se psem
1. Navykejte ho už od štěněte
Co se ve štěněčím věku naučíš, to jako když najdeš. Tak by se dalo shrnout i první pravidlo. S nácvikem jízdy v autě je ideální začít už od štěněte. Doporučuje se s ním nejprve vydat na krátké cesty a postupně prodlužovat vzdálenost. Díky tomu získá pes k cestování větší důvěru a bude se cítit ve vozidle bezpečně. Vzít štěně hned na první jízdu do Chorvatska, může skončit jeho doživotním traumatem z jízdy. Pamatujte, že první cesta s chlupáčem v autě je rozhodující.
2. Krmení před jízdou je tabu
Bez ohledu na to, že máte před sebou dlouhou cestu, nedopusťte, aby váš pes nasedal s přeplněným žaludkem. Chlupáč určitě kvůli pár hodinám v automobilu hlady neumře. A vy minimalizujete riziko, že se mu udělá za jízdy zle. Misku mu naplňte až po cestě. V některých případech, například když pes musí pozřít trochu krmiva ze zdravotních důvodů, je možné podat mu něco malého během přestávky na venčení.
3. Dělejte přestávky
Zastávky na venčení by se měly dělat po dvou až třech hodinách jízdy. Pes se během nich proběhne a napije. Pokud jedete po dálnici, nebojte se z ní sjet. Udělejte si krátký výlet a možná budete překvapeni, na jaká turisticky nenavštěvovaná místa narazíte. Případně aspoň využijte přívětivější dálniční odpočívadla.
4. Přibalte si psí lékárničku
Vzít na cesty vodu a krmení většinou majitelé nezapomenou, ne každý ale přibalí svému mazlíčkovi lékárničku. Tu by u sebe měli mít chovatelé nejen v automobilu, ale také během výletů. Doporučuje se, aby obsahovala sterilní gázové krytí, coban, nůžky a dezinfekci.
5. Nenechávejte psa v autě
Toto je zásada, kterou si natrvalo vryjte do paměti. Nechat psa v letních měsících v autě může skončit katastrofou. Přehřátí organismu u chlupáčů nastává velmi rychle. Je to dáno tím, že mají jinou termoregulaci než lidé. Nedokážou se ochladit pocením. I pár minut může stačit k tomu, aby zvíře uhynulo. Rozpálené auto se snadno promění v živoucí peklo.
Stáhněte si přílohu v PDF
6. Vypněte elektricky ovládaná okna
Nepodceňujte psí inteligenci. Chlupáči jsou šikovní a učenliví. Někdy i ve chvílích, kdy se to nejméně hodí. Jeden stisk tlapkou na„správném“ místě snadno způsobí, že je okno náhle dokořán. Pes může mít někdy tendenci vyskočit z něho. A skutečně existují případy, kdy si tak připoutaný huňáč přivodil poranění krku. Stejně tak buďte bedliví, když budete psa odpoutávat či vypouštět při zastávce nebo na konci jízdy. I v tomto případě by mohl mít tendenci vzít takzvaně do zaječích. To by se mohlo třeba na dálničním odpočívadle proměnit v poměrně silné drama.
7. Používejte bezpečnostní systémy
Podle velikosti psa vyberte vhodný bezpečnostní systém – pás, přepravní box či vestavěnou klec v kufru. Nikdy zvíře nepřipoutávejte pomocí klasického postroje nebo vodítka. Hrozilo by jeho uškrcení. Nakupujte pouze kvalitní bezpečnostní systémy. Vždy si ověřte, že mají potřebné certifikace.
8. Když nic nezabírá, sáhněte po prášcích
Také psi mají své speciální veterinární léky na nevolnost. Nebojte se je použít, pokud víte, že by cesta pro všechny z vás byla hotovým utrpením. Řiďte se doporučeným dávkováním a mějte na paměti, že účinek léku po pár hodinách odezní a může být potřeba další tableta. Abyste minimalizovali projevy nevolnosti, je nutné myslet i na to, že vašemu čtyřnohému členovi rodiny nedělá dobře ani hlasitá hudba a intenzivní vůně. Parfémy do auta by proto při přepravě zvířete měly mít stopku.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Život se zvířaty.
