Utekly před válkou a samy potřebují podporu. Svůj čas ale ukrajinské ženy věnují pomoci druhým

Do jindy ospalého Jablonce nad Nisou jako by v posledních týdnech vtrhl život. A i když jsou důvody tragické, protože energii přinesli váleční uprchlíci z Ukrajiny, některé části centra města výrazně rozezněly hlavně ženské a dětské hlasy. V Libereckém kraji je více než osm tisíc osob z Ukrajiny. Více než polovina z nich jsou děti.

Zmrzlá pískoviště v jabloneckém parku Tyršovy sady roztála a děti se vrhly do hrabání písku, skákání, klouzání a běhání. Všechno je stejné jako každý rok s jediným rozdílem. Letos tu zní ukrajinština skoro stejně často jako čeština, protože hodně rodin uprchlíků je ubytovaných v blízkém okolí, a navíc v sousední sokolovně funguje kontaktní centrum pro běžence Sokolka. Některé ukrajinské děti si tu povídají o tankistech, jiné se učí základní české fráze nebo pláčou, protože tu žijí pár dní a rodiče jim ještě nestihli koupit hračky na písek. „Přijeli jsme z vesnice. Jablonec je pro děti velké město, na které si teprve musí zvyknout. Snad to zvládnou. Poradíte mi, kde bych našla školku?“ ptá se Ganna Tsansalaová, která se čtyřletým Romanem a dalšími dvěma dětmi dorazila do Jablonce jako uprchlice.