Jen málokdy bylo asi popsáno tolik papíru úplně zbytečně – různá stanoviska a jednání Společnosti národů, předchůdkyně dnešní OSN, o italské agresi ve východní Africe v polovině 30. let zabrala půl milionu stran. Přesto svět proti Itálii, která tehdy ve válce použila i otravné plyny, nezmohl nic. Sankce, které členové Společnosti národů na Itálii uvalili, se ukázaly být neúčinné. V některých ohledech by se přitom z neúspěchu tehdejších sankcí mohl poučit i Západ, který nyní zavedl tvrdé sankce na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

Italský fašistický diktátor Benito Mussolini se v říjnu roku 1935 rozhodl napadnout Habeš, dnešní Etiopii. Během války a následné okupace Italové zabili skoro 400 tisíc lidí a dopouštěli se válečných zločinů. Státy Společnosti národů, mezi nimi i tehdejší Československo, na Itálii záhy po jejím útoku uvalily sankce.

Šlo o jediný případ zavedení rozsáhlých sankcí proti významné ekonomice plně zapojené do obchodních vztahů s hlavními hospodářskými mocnostmi té doby. Dalším srovnatelným případem jsou až současné západní sankce proti Rusku.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se