Musk chce koupit Twitter. Sociální síť pro něj ale už připravila jedovatou pilulku

Nejbohatší člověk světa  Elon Musk před Velikonoci překvapil trhy, když ve strohém tweetu oznámil, že podal nabídku na koupi Twitteru. Z údajů v dokumentu a Muskova dopisu zaslaného americké komisi pro cenné papíry se lze dopočítat, že sociální síť Twitter ocenil přibližně na 43 miliard dolarů, v přepočtu skoro bilion korun.

Miliardář a šéf automobilky Tesla má v Twitteru podíl  9,1 procenta. Než jej před několika dny přeskočila finanční skupina Vanguard spravující pasivní fondy, byl jeho největším akcionářem. „Twitter má potenciál stát se globální platformou zaručující svobodu slova,“ uvádí Musk. Je přesvědčený, že právě on je schopen zajistit, aby se tak stalo. Potřebuje k tomu ale skoupit akcie společnosti a stáhnout ji z burzy. 

Nejbohatší člověk světa proto nabízí za akcii 54,2 dolaru v hotovosti, což představuje 54procentní prémii oproti závěrečné ceně z 28. ledna, což je den, kdy začal do Twitteru investovat. Ve čtvrtek se jedna akcie obchodovala za 45 dolarů, v pátek se na amerických burzách neobchodovalo.

Muskův zájem o Twitter začal lomcovat médii a sociálními sítěmi už minulý týden, kdy se stal největším akcionářem společnosti. Následně přišla informace, že se stane členem správní rady. Po dobu, kdy by byl jejím členem, a 90 dní po ukončení členství by ale podle dohody nesměl sám nebo ve skupině vlastnit více než 14,9 procenta akcií Twitteru. Musk následně členství v radě odmítl, což vyvolalo spekulace o důvodu odmítnutí.

Nyní je zřejmé, že důvodem byl Muskův plán společnost zcela ovládnout. Finančně si to může na první pohled dovolit, neboť podle žebříčku miliardářů agentury Bloomberg činí jeho majetek zhruba 259 miliard dolarů. Jak ale upozornil server The Wall Street Journal, většina Muskova bohatství je dána hodnotou držených akcií společnosti Tesla. Pro získání dostatečných prostředků by tak musel akcie ve velkém odprodávat nebo je použít jako zástavu pro bankovní půjčku, kdy není ale jisté, že by banky úvěr poskytly.

Podle vyjádření analytiků a řady současných akcionářů je navíc nabídka 54,2 dolaru za akcii příliš nízká na to, aby ji akcionáři nebo správní rada přijali. Ještě před necelým rokem se akcie Twitteru obchodovaly za 70 dolarů za kus. Sám Musk ve čtvrtek uznal, že se mu převzetí nemusí podařit, má ale prý plán B, který ale odmítá odkrýt.

Ať už je ale jeho plán jakýkoliv, nemá moc vysokou šanci uspět, neboť představenstvo Twitteru odhlasovalo pravidla nastražující takzvanou jedovatou pilulku. Pokud by někdo bez svolení firmy nakoupil více než 15 procent akcií, stávající akcionáři by dostali právo nakoupit nové akcie Twitteru se slevou. Ve výsledku by se Muskův podíl ve firmě při každé snaze o skoupení akcií firmy rozředil.

Jedinou možností, jak Twitter koupit, tak je podle analytiků nyní navýšit výkupní cenu za jednu akcii. Musk ale už ve zmiňovaném dopise uvedl, že novou nabídku předkládat nehodlá.

Muskova cesta ke čtvrteční nabídce je ale už, jak je u něj někdy zvykem, lemovaná bizarními vyjádřeními a nakonec i nerespektováním amerických zákonů. Informaci o nákupu svého současného podílu ve výši 9,2 procenta měl povinnost oznámit do 24. března, učinil tak až 4. dubna. Akcie Twitteru následně vzrostly o 27 procent. Investoři považovali nákup akcií Muskem za vyjádření důvěry v Twitter. Jiní na něj podávají hromadnou žalobu.

V hromadné žalobě akcionáři uvádějí, že Musk, který je šéfem výrobce elektromobilů Tesla, učinil značně nepravdivá a zavádějící prohlášení a opomenutí, když do 24. března neoznámil svoji investici, jak vyžadují zákony. Bývalí akcionáři v čele s Markem Rasellou uvádějí, že opožděné zveřejnění umožnilo Muskovi koupit více akcií Twitteru za nižší ceny a oni zároveň přišli o peníze, když prodali své akcie za „uměle snížené“ ceny. Žaloba požaduje blíže nespecifikované odškodnění a náhradu škody.

Rasella uvedl, že v období od 25. do 29. března prodal 35 akcií Twitteru za 1373 dolarů (31 tisíc korun), tedy za průměrnou cenu 39,23 dolaru za akcii. Po Muskově oznámení cena akcií stoupla až na 49,97 dolaru. Opožděným zveřejněním nákupu si Musk přišel na 156 milionů dolarů, uvedl pro server Washington Post profesor ekonomie na Marylandské univerzitě David Kass. „Nevím, co se mu honilo hlavou. Netušil, že porušuje zákon o cenných papírech, nebo si to uvědomoval?“ řekl serveru Kass s tím, že to ale určitě měl vědět člověk, který nákup obstarával.

Na svém twitterovém profilu pak Musk poslední dobou diskutuje se svými fanoušky preference ohledně toho, kam chtějí, aby se sociální platforma vyvíjela. V jedné anketě se ptal na zavedení dlouhodobě probírané možnosti zpětně upravovat zveřejněné příspěvky, přičemž 74 procent uživatelů uvedlo, že by tuto možnost uvítali. Musk zveřejnil také několik bizarnějších otázek, které byly míněné spíše jako vtip. Svých sledujících se například ptal, zda by se mělo odstranit písmeno „w“ z názvu Twitteru či jestli by se sídlo společnosti mělo proměnit na ubytovnu pro bezdomovce. Tyto příspěvky však později smazal.