Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku způsobí, že světová ekonomika zpomalí letos růst na 3,6 procenta, uvedl v úterý ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond (MMF). Původní předválečný odhad růstu byl 4,4 procenta.

Ekonomové se pitvají v detailech, jako je odhad poklesu ukrajinské ekonomiky o 35 procent nebo zbrzdění té české na 2,3 procenta z loňských 3,3 procenta. Politicky nám ale MMF a její sesterská organizace Světová banka, jejichž zasedání tento týden probíhá ve Washingtonu, vysílají důležitý signál – svět globálních ekonomických vztahů se mění. A začalo to už před válkou na Ukrajině, která tenhle proces značně urychlila.

Spojené státy a Evropská unie překvapily v únoru zbytek světa i sebe samy tím, že na ruskou agresi rychle zareagovaly zavedením tvrdých sankcí. To poměrně zaskočilo čínské vedení, které se dlouhodobě snaží získat vliv či přímo kontrolu v řadě mezinárodních organizací. K těmto sankcím se připojila řada zemí z Asie jako Japonsko či Jižní Korea. Vytvořila se tak nová globální „koalice ochotných“ nejen proti Rusku, ale vlastně proti jakémukoliv autoritářskému režimu, který si přeje demontáž současného systému otevřené globální spolupráce založeného na institucích, které vznikly po druhé světové válce, jako je OSN nebo Mezinárodní měnový fond.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se