Pyrrhovo vítězství nového stavebního zákona

Vítězství nového stavebního zákona v anketě Zákon roku ukazuje, že oslovil velkou množinu podnikatelů, stavebníků z řad domácností a dalších osob zainteresovaných na tom, aby se konečně zásadně zjednodušilo a urychlilo povolování staveb. Je určitě signálem k zamyšlení pro tvůrce a podporovatele jeho aktuálně diskutované novelizace. Vítězství v jakkoliv sofistikované anketě sice nemůže nahradit zkušenosti z aplikační praxe, neboť teprve ta by mohla prokázat racionalitu a funkčnost již platného stavebního zákona, nicméně znamená, že významná část veřejnosti jej nevnímá jako nepodařený výtvor, který musí být zásadně korigován. Kdyby to tak účastníci ankety cítili, hlas by mu nedali.

Rekodifikace stavebního práva proběhla standardním způsobem. Byly respektovány všechny fáze a lhůty legislativního procesu od přípravy věcného záměru, zpracování zprávy o hodnocení dopadů regulace přes připomínkové řízení návrhu, diskuse v pracovních skupinách, na schůzích vlády až po podrobnou věcnou rozpravu v Poslanecké sněmovně a Senátu. Přesto nyní na ministerstvu pro místní rozvoj vzniká novela nového stavebního zákona, a to ještě předtím, než zákon jako celek vstoupí v účinnost. Výsledkem je, že některá již účinná ustanovení, která řeší přípravu a vznik Nejvyššího stavebního úřadu, nikdo nenaplňuje. Veřejné instituce plně spoléhají na odklad účinnosti, který ale v konečném důsledku nemusí být ani schválen. V právním státě by přitom institucionální příprava měla vždy běžet podle platného zákona.

Nový stavební zákon se stal Zákonem roku. Chystaným změnám navzdory

21. 4. 2022 ▪ 5 min. čtení

Co do obsahu bývá novému stavebnímu zákonu vytýkáno, že zúžil kompetence obcí v povolovacím stavebním řízení. Avšak bez jediného přesvědčivého důkazu. Za zásadní naopak považuji zejména pevné ukotvení role obcí v územním plánování. Z jejich pohledu je klíčová hlavně možnost uzavírat plánovací smlouvy, ve kterých si mohou vydefinovat spolupráci s investory, což do platnosti nového stavebního zákona nebylo legálně možné. Obce tedy získávají s novým zákonem důležitou legitimitu pro své požadavky.

Avšak připravovaná novela stanovuje, že pokud bude taková smlouva uzavřena, musí být stavba povolována v jiném městě. Tím vzniká poněkud absurdní situace, kdy se všechny projekty s plánovací smlouvou v Praze nebudou moci povolovat v Praze, ale bude o nich rozhodováno například v Brně, Znojmě nebo Plzni. To je v rozporu s tím, co předkladatelé novely chtějí a čím argumentují, totiž s blízkostí rozhodování místním podmínkám.

Klíčovým momentem rekodifikace bylo také zrychlení stavebního řízení. Ve schváleném zákoně ho naplňuje mimo jiné účastenství stavebníka v řízení. To má snížit zatížení soudů pozdějšími spory. Avšak v návrhu ministerské novely je toto účastnictví vypuštěno. Dále novela také ruší pořádkové lhůty. Není tedy pravda, že je motivována snahou napravit konflikty. Naopak se bez diskuse navrhují zásahy i do bezproblémových ustanovení, na kterých byla široká shoda.

Samostatným tématem je pak propojení se změnovým zákonem, protože odklad účinnosti samotného stavebního zákona bez změny souvisejících zákonů by zřejmě vedl k zastavení běžných staveb. Nejde jen o nejistotu pro místní stavebníky. Zahraniční investoři si vybírají cílové destinace podle rychlosti stavebního řízení a právní jistoty. Novelizace tak nemusí dávat žádoucí signál ani pro rozsáhlejší, státem podporované aktivity, jako je třeba zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Vítězství stavebního zákona v anketě Zákon roku se tak snadno může stát vítězstvím Pyrrhovým. Nezbývá než doufat, že výsledná novela nepopře ducha původní rekodifikace a nezmění ji v promarněnou šanci.

Autor je ředitelem odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory a členem nominační rady ankety Zákon roku