Z nejdůležitějšího energetického zákona se stává slepenec pozměňováků. 11 zásadních změn, o které jde v lexu OZE III: dotování uhlí i studny

To, co se aktuálně děje kolem novely energetického zákona zvané lex OZE III, ani podle zkušeného politického matadora a šéfa hospodářského výboru sněmovny Ivana Adamce (ODS) rozhodně „nebývá zvykem“. Desítky pozměňovacích návrhů jdou daleko nad rámec původního záměru ministerstva průmyslu, kterým bylo dostat do legislativy velkokapacitní baterie a další moderní technologie pro vyrovnávání rozdílu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v elektrické síti.

Rok před volbami však lex OZE III představuje jednu z mála příležitostí protlačit v uzavírajícím se časovém okně ještě nějaké změny. Podle zdrojů blízkých vládě se tak na novelu přilepí třeba i některé nutné opravy související se zpackanou digitalizací stavebního řízení, která stála místo ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a zapříčinila odchod Pirátů z vlády. 

Některé opravy stavebního zákona se vyplatí sledovat třeba i těm, kteří plánují kopat studnu. A další smršť „pozměňováků“ lze podle Adamce očekávat ve druhém čtení, které je na programu sněmovny v příštím týdnu. Lex OZE III tak má potenciál stát se jedním z největších legislativních balíků, jaké po současné vládní garnituře zůstanou.

„Rozhodně si nemyslím, že bude všechno v pořádku,“ prohlásil pak Adamec na zářijovém jednání hospodářského výboru s ohledem na skutečnost, že navržený slepenec z velké většiny neprošel standardním připomínkovým řízením. Ve sněmovních přílepcích se tak může ztratit leckterý důležitý detail, který by při obvyklém procesu vyšel najevo.

Absurditu doplňuje skutečnost, že právě předseda klíčového hospodářského výboru vzal na sebe coby člen koalice nejednu změnu navrhovanou ministerstvy, která v této fázi již do procesu přímo zasahovat nemohou. Coby poslanec nepřesvědčený o vhodnosti takové úpravy však následně hlasoval proti svým vlastním návrhům. HN proto přináší přehled, o co se tedy v lexu OZE III hraje anebo ještě hrát může.