Pod dojmem další ofenzivy ruské armády na Ukrajině, odhalování masových hrobů na území, ze kterého se ruská armáda stáhla, a exodu civilistů je pozornost v Česku pochopitelně upřena především na Ukrajinu. Jak charismaticky opakuje prezident Volodymyr Zelenskyj, ukrajinská obrana proti nacionalistickému násilí putinovského režimu má nepřehlédnutelný rozměr i pro celou Evropskou unii. A to nejenom ve smyslu úsilí Ukrajiny o budoucí členství v Evropské unii, ale také v tom, co EU historicky znamenala a jak ji obyvatelé zemí EU a států aspirujících na členství dnes vnímají. Vraždění a ničení na Ukrajině znovu vyneslo do popředí skutečnost, že EU byla koncipována jako „odpověď na válku“, připomíná historik Timothy Snyder.

Záležitosti, které donedávna EU rozdělovaly, jako byl odmítavý přístup zemí V4 k migraci či spuštění Nord Streamu 2, se tak zdají být odstraněny. Zahájení přístupových rozhovorů pro vstup Ukrajiny do EU se po návštěvě Ursuly von der Leyenové jeví jako bezprostřední otázka. Je tak snadno přehlédnutelné, že perspektiva členství v unii je stále klíčovým politickým tématem i pro země z regionu západního Balkánu. A že obyvatelům Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska hrozí osud věčných čekatelů na zformalizování jejich evropanství.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se