Válku na Ukrajině na svém webu oslavoval jako říznutí „skalpelem do vředu“ s cílem „vyčistit hnisající ránu“. Někdejší mluvčí prezidenta Václava Klause Petr Hájek se o ruské agresi vyjadřuje jako o „mírové a záchranné“ operaci prezidenta Vladimira Putina. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra ho i kvůli tomu označilo za hlásnou troubu Kremlu. A jeho web Protiproud se po invazi dostal na blacklist blokovaných dezinformačních a proruských stránek.
Pátrání HN a Aktuálně.cz nyní odhalilo, že do nakladatelství Česká citadela, které Hájek donedávna ovládal, přitekly v uplynulých letech miliony s nejasným původem. Do ztrátové firmy investovala přes další společnosti tehdy sedmadvacetiletá Běloruska Alina Genrichovna Vaněčková. Kde na to peníze vzala a proč je do prodělávajícího nakladatelství vložila, ale mladá podnikatelka provdaná v Česku nevysvětlila.
Podle oslovených expertů přitom tyto finanční operace nedávají ekonomicky smysl. Například podle analytika Institutu pro politiku a společnost Romana Máci může jít ve skutečnosti o způsob vyplácení štědrých odměn proruským aktivistům a dezinformátorům.
„Putinův režim k financování své páté kolony na Západě zpravidla využívá různé neprůhledné a problematické finanční struktury. Vzpomenout můžeme případ Čecha Ladislava Kašuky, který byl financován z peněz ruského oligarchy skrze běloruského prostředníka vydávajícího se za spisovatele,“ upozornil Máca, který se tuzemské dezinformační scéně věnuje dlouhodobě.
Česká citadela v posledních letech financovala kromě další literatury vydání hned několika knih prominentním postavám proruské alternativní scény. Například někdejšímu veliteli nacionalistické Zemské domobrany Aleši Přichystalovi, který šíří proruské konspirační teorie. Mezi autory patří také publicista a držitel vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana Petr Žantovský, který byl experty opakovaně obviněn ze šíření dezinformací. V Citadele svou knihu pojmenovanou „Mediální krysy aneb Jak novináři manipulují“ vydal i slovenský prokremelský konspirátor Lubomír Huďo, za překladatele posloužil Žantovský.
„Tito lidé mají často velmi vřelý vztah k Putinovu Rusku a současně chovají silné antipatie až nenávist vůči demokracii a společenstvím demokratických zemí,“ řekl k tomu Máca. Menšinový podíl ve firmě navíc držel podnikatel s ruskými styky. Nakladatelství pod vedením Hájka přitom jen mezi roky 2018 a 2021 prodělalo 15 milionů korun. Vyplývá to ze záznamů v obchodním rejstříku. Vaněčková v té době oficiálně držela ve společnosti čtvrtinový podíl, a to právě prostřednictvím tří dalších firem.
Kolik nakladatelství fungující od roku 2017 pod vedením Hájka dezinformátorům za knihy vyplatilo, není z účetních závěrek možné zjistit. Vzniklé dluhy každopádně podle dokumentů z rejstříku pokryly půjčky. Potvrdil to i současný majitel firmy Václav Herink. Na tohoto muže se 17 exekucemi a bydlištěm na radnici Prahy 17 přepsal Hájek Českou citadelu na konci loňského roku.
Herink podle svých slov Citadelu koupil, protože se už dříve vydavatelskému byznysu věnoval. Právě z něj přitom pochází jeho starší dluhy. Nový majitel nyní reportérům HN a Aktuálně.cz řekl, že milionové závazky České citadely uhradila už dříve právě Vaněčková.
„Kryla ty ztráty v podstatě. Potkali jsme se při převodu akcií – žena s ruským přízvukem, hezká blondýna. O dluhu 15 milionů nic nevím, to jsou dohody mezi panem Hájkem a touto společností,“ řekl reportérům Herink. „On měl dohody se zahraničím, co se týká peněz, říkal, že tam šly nějaké peníze – ale nevím odkud,“ doplnil Herink.
Například podle šéfanalytika protikorupční organizace Transparency International Milana Eibla připomíná dnes už bývalé Hájkovo podnikání „Potěmkinovu vesnici“.
„Byznysový model nedává žádný ekonomický smysl,“ komentoval Eibl fungování společnosti po prostudování jejích účetních dokumentů. „Firma hospodaří prakticky jen s cizími prostředky, které putují neznámo kam. Majetková struktura je postavena na jednokorunových podílech, na které jsou vypsány kmenové listy, a není tedy možné zaručit, že majitelé nejsou bílými koňmi,“ dodal šéfanalytik.
Sám Hájek své podnikání odmítá komentovat. „Co je vám do toho? To je soukromý projekt,“ řekl Hájek a zavěsil.
Běloruska: Už si nepamatuji
Co vedlo mladou Bělorusku k investici do těžce prodělávajícího producenta alternativní literatury, sama nevysvětlila. Reportérům se Vaněčková ozvala sama poté, co kontaktovali jednu z firem, v nichž figurovala. Jakmile si ale vyslechla otázky na své investice do Hájkova podnikání, tak se omluvila a hovor ukončila: „Já už si nepamatuju asi. Zavolám později. Teď nemůžu mluvit.“ Na další pokusy o kontakt už nereagovala.
Hájek vyzývá novináře, kterým záleží na svobodě slova, aby se ozvali proti „totalitní brutalitě“. Tak to zkusme
Vazby Vaněčkové na Hájkovu Citadelu jsou patrné již půl roku po založení společnosti – tedy v červnu roku 2018 –, a to prostřednictvím investiční firmy Invest & Property Consulting (IPC). Vaněčková se na webu označovala za její hlavní účetní a nyní recepční firmy reportérům potvrdil, že Běloruska s českým jménem v ní stále pracuje – prý jako členka nejvyššího vedení. Ostatně podle notářských zápisů držela Vaněčková ve společnosti v roce 2019 téměř poloviční podíl.
V roce 2018, kdy firma vlastnicky vstoupila do Hájkova nakladatelství, byla ale její vlastnická struktura nejasná. Předtím ji dle obchodního rejstříku ovládala stejnojmenná firma se sídlem v USA. Ta jako svou adresu udávala virtuální sídlo v Bratislavě. A vlastnila ji další firma z daňového ráje na Seychelách, jejíž majitel už dohledatelný není.
V minulosti IPC přitom založila stovky svěřenských fondů, v nichž měla lidem spravovat majetky. Zároveň ale odmítla i České národní bance sdělit, kdo je do fondů vkládal. Firma ke kontrole potřebné doklady neposkytla, i když za to dostala od ČNB stotisícovou pokutu.
Mezi investičními projekty, kterými se v roce 2018 IPC prezentovala, přitom byla i „klinika alternativní medicíny“ Fulcrum. Jednatelkou tehdy čerstvě založené firmy a poloviční majitelkou je od té doby Hájkova dcera Erika, držitelka Bludného balvanu klubu skeptiků Sysifos za diskreditaci medicíny. Na tu Hájek letos v lednu přepsal i samotný dezinformační server Protiproud.
V pozici jednatelky hned několika dceřiných firem IPC aktuálně působí Žanna Valerjevna Malakova – realitní agentka s trvalým bydlištěm v ruském Nižním Novgorodu. A ve firmách personálně i majetkově provázaných s IPC je jedním ze společníků i Ladislav Vaněček. Toho soud v roce 2018 poslal na 3,5 roku do vězení za podvod na otci miliardáře Karla Janečka. „Manžel Aliny Vaněčkové nebyl a není koncovým vlastníkem IPC,“ tvrdí firma.
Podle nynějšího šéfa investiční rady IPC Jana Bártla se ale Vaněčková na rozhodnutí poskytnout investici Hájkovi nepodílela. Prý to zanalyzovali investiční experti IPC. „Tištěným knihám se přes všudypřítomnou digitalizaci stále velmi dobře daří a prostor na trhu zde byl v danou chvíli jasně identifikován. I s ohledem na bohaté zkušenosti lidí zapojených do vydavatelství,“ řekl Bártl.
Objem poskytnutých peněz odmítla firma komentovat, investice se prý ale vyplatila. Vydavatelství s tehdy vykazovanou ztrátou necelých pět milionů každopádně firma v roce 2019 prodala, a to firmě Target Investments. Její vlastník byl tehdy neznámý, čtvrt roku před transakcí se ale stala předsedkyní správní rady i statutární ředitelkou firmy právě Vaněčková. Za čtvrtinový podíl v Hájkově nakladatelství tak fakticky poslala peníze sama sobě.
Target Investments předtím, než do vydavatelství vstoupila, bleskově vyrostla. Ještě v roce 2017 podle účetní závěrky nevyvíjela žádnou aktivitu. O rok později do ní někdo vložil téměř 70 milionů a v roce 2019 už se prezentovala obratem více než 400 milionů korun, a to se dvěma zaměstnanci. Vyplývá to z dokumentů zanesených ve sbírce listin.
Jako obor činnosti udávala pronájem nemovitostí, ale podle účetní závěrky i oficiálního katastru žádné nevlastnila. Dnes je napsaná na Bulhara Veselina Yancheva a figuruje ve státním registru nespolehlivých plátců DPH.
I tato firma se ale Hájkova nakladatelství zbavila a převedla ho na firmu Tias Alfa, jejímž vlastníkem je podle oficiální evidence skutečných majitelů opět Vaněčková.
Nový majitel: Hájek neplatil zaměstnancům
Naposledy změnila Česká citadela majitele na konci loňského roku – na již zmiňovaného Václava Herinka. Firma se tehdy zároveň přejmenovala na Herilla media. Svoje podíly na nového majitele převedl kromě Hájka a Vaněčkové i poslední partner – vydavatel Zdeněk Doležal, který držel desetiprocentní podíl.
Doležal je známým komunistického plukovníka Zdeňka Zbytka, který má úzké vazby na Rusko. Společně navštěvovali i pražské sídlo Ruského střediska vědy a kultury (RSVK). Právě jeho někdejšího šéfa Andreje Končakova v roce 2020 Česko vyhostilo kvůli zpravodajským hrám v takzvané ricinové kauze.
Zbytek i Doležal se například v dubnu 2018 v RSVK společně zúčastnili křtu knihy dnes už zesnulého pracovníka komunistické rozvědky Olina Jurmana, kterou Doležal vydal ve svém předchozím vydavatelství Brána. „Nedělám s Doležalem žádné projekty, dokonce to nakladatelství prodal, co vím. Pár knížek jsem si možná koupil někdy z Citadely,“ uvedl pro HN Zbytek.
Sám Doležal vydavatelství Brána prodal a poté se přesunul právě do Citadely. Její dnes už bývalou běloruskou spolumajitelku prý ale vůbec nezná. „Ani jsem ji nikdy neviděl,“ řekl reportérům Doležal. Sám se ve firmě podle svých slov na Hájkův pokyn věnoval vydávání knih autorů, které znal ze své předchozí nakladatelské činnosti. „O peníze jsem se nezajímal,“ dodal Doležal. Informace o patnáctimilionových dluzích Hájkova nakladatelství ho podle jeho slov zaskočila. „Ani nevím, kam by ty peníze přišly. To je strašná suma. To na knížkách prodělat nejde. Hájek říkal, že to bylo propojené s dalšími společnostmi. Nevím. Ani mě to nezajímalo,“ dodal nakladatel.
Firmu podle svých slov opustil, protože slibované Hájkovy projekty se nezrealizovaly a exporadcovi Klause došly peníze. Tomu odpovídají i slova nového majitele Herinka. Ten reportérům řekl, že mu Hájek s Doležalem zatajili, že před prodejem nezaplatili některé faktury. „Nezaplacené licence, ozývají se různí redaktoři, co dělali korekce a nedostali zaplaceno. Bude to 200 až 300 tisíc,“ dodal Herink.
Firma přitom i nadále sídlí v areálu, ve kterém má sídlo i Strana práv občanů – Zemanovci. Ovládá ho podnikatel Emerich Drtina, který je vlastníkem nakladatelství Naše vojsko. Firmu i samotného Drtinu stíhá policie kvůli prodeji kalendářů s nacistickou tematikou. Hrozí mu 10 let vězení.
