Limit pro paušální daň a k registraci DPH má vzrůst na dva miliony, navrhuje šéf financí Stanjura

Na paušální daň dosáhne od příštího roku více podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zvýšit limit pro možnost přihlásit se k této dani z jednoho milionu na dvojnásobek. Její výše bude ale zároveň nově rozdělena do tří pásem podle příjmů podnikatele a jeho výdajového paušálu. V současnosti je daň pro všechny stejně vysoká.

Změna je součástí balíčku daňových změn pro příští rok, který ministerstvo financí poslalo v neděli k připomínkám ostatním ministerstvům nebo podnikatelským svazům. Zdvojnásobení limitu u paušální daně souvisí s návrhem ministerstva financí zvýšit hranici pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) rovněž z jednoho na dva miliony korun.

Paušální daň mohou dnes využít živnostníci, kteří nejsou plátci DPH. Tedy ti, jejichž roční příjmy z podnikání nepřekročí milion korun. Menším podnikatelům usnadňuje život, protože díky ní vyřeší své povinnosti vůči státu jednou platbou. Ta kromě daně z příjmů zahrnuje také odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pro letošek vychází paušální daň pro drobné podnikatele na necelých šest tisíc korun měsíčně.

Drobní živnostníci si tak například nemusí vést ani účetnictví a podle ministerstva financí odpadá také důvod k většině kontrol. „Navrhované změny mají jednoho společného jmenovatele. Tím je zjednodušování daňových povinností a snížení či rušení administrativy pro naše podnikatele,“ uvedl ministr Stanjura.

Paušální daň mohou v tuzemsku podnikatelé využít od loňského ledna. Zavedla ji předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), současná vláda Petra Fialy (ODS) se pak v programovém prohlášení zavázala zvýšit limit na obrat do dvou milionů korun.

Na konci letošního dubna paušální daň využívalo zhruba 82 300 živnostníků.

U paušální daně beze slev 

Ne všem menším podnikatelům se paušální daň vyplatí. Řada z nich totiž fakticky žádné daně z příjmů neplatí. Naopak ještě od státu dostávají díky různým slevám peníze zpět. Kdyby se přihlásili k paušální dani, neměli by na slevy nárok. 

Podnikatelé mohou v současnosti u daně z příjmů využít některý z výdajových paušálů, jejichž výše závisí na konkrétní profesi. Od hrubého příjmu si odečtou 30 až 80 procent a ze zbytku vypočítají daň. Z ní si pak podnikatel může kromě základní slevy na poplatníka ve výši 30 840 korun odečíst i slevu na děti nebo manžela či manželku a také například úroky z hypotéky. I u vyšších příjmů se tak může živnostníkova daň dostat do minusu. Stále nicméně mají povinnost platit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. 

Výdajový paušál ve výši 80 procent je pro zemědělce, lesníky a řemeslníky, 60 procent pro ostatní živnosti, 40 procent pro svobodná povolání a 30 procent pro příjmy z pronájmu.

Tři pásma daně

Ministerstvo financí odhaduje, že díky změně limitu u paušální daně by nově mohlo podmínky pro zapojení splnit až 60 tisíc drobných podnikatelů. „Paušalisté budou podle ročních příjmů rozděleni do tří pásem, které určují výši jejich měsíčních záloh. První pásmo je pro roční příjmy do milionu, druhé do milionu a půl a třetí do dvou milionů korun. Roli pak hraje i výše uplatňovaného výdajového paušálu, díky čemuž se můžete dostat do nižšího pásma paušální daně s nižší měsíční platbou,“ uvedl Stanjura.

V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16 tisíc korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionu korun rovněž bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26 tisíc korun měsíčně.

Do prvního pásma podle návrhu mohou být zařazeni také podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud ale na 75 procent příjmů lze uplatnit 80- či 60procentní výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, pokud na alespoň 75 procent příjmů lze uplatnit 80procentní výdajový paušál. Do druhého pásma mohou být zařazení podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, pokud na 75 procent příjmů lze uplatnit 80- či 60procentní výdajový paušál.

Rozšíření paušální daně připraví podle odhadů ministerstva každý rok veřejné rozpočty o příjmy ve výši zhruba 600 milionů korun, tedy zhruba 500 milionů u státního rozpočtu. Zvýšení limitu u DPH pak bude znamenat výpadek u výnosu DPH až deset miliard korun u veřejných rozpočtů. To znamená maximálně 6,4 miliardy korun v případě státního rozpočtu, 2,6 miliardy v případě rozpočtu obcí a jedna miliarda u rozpočtu krajů.