Peníze jako duše společnosti aneb O inflaci jako chaosu v chaosu

Pokud si rozdělíme společnost trichotomicky, jak se tradičně dělí existence, vyjde nám z toho zajímavý pohled. Tělem společnosti se myslí materiální entity, které mají hmotnost, skládají se z prvků z Mendělejevovy tabulky prvků, z atomů a kvarků. To je třeba židle, kámen, letadlo, zlato a tak dále. Věci, na které se dá – v jejich pevném skupenství – zaťukat.

Pak je zde duše. Sem patří formy existence, které jsou nehmotné, ale organizují hmotnou realitu, tedy „tělo“. Sem patří myšlenky, ideje, racionální vztahy, jako třeba matematika, ale de facto i všechny ostatní formy poznání včetně jazyka. Nic z výše uvedeného nic neváží, nelze na to zaťukat, vlastně ani pořádně ukázat, přitom zcela jistě víme, že tyto věci jakýmsi (velice pevným, ale nehmotným) způsobem existují. 1 + 1 = 2 je pravda, i když vlastně ani nevíme, jak takové „jedna“ vypadá (máme pro 1 symbol, ale jak taková jednička vypadá, vlastně nevíme, natož jak „vypadá“ sčítání nebo rovná se). Nicméně do hájemství duše patří i praktičtější věci, jako je právo, demokracie, důchodový systém… A v neposlední řadě: peníze.