„Za válku na Ukrajině může Západ“. Vyvracíme šest nejrozšířenějších mýtů z dílny Kremlu

Západ nás donutil k válce, neměli jsme jinou možnost, vyčkávání by mohlo mít katastrofální následky. To je v kostce sdělení ruského prezidenta Vladimira Putina, když vysvětluje, proč vydal rozkaz k útoku na Ukrajinu. Výčet nepřátelských kroků Západu je v jeho podání dlouhý, francouzský prezident Emmanuel Macron to těsně před válkou poslouchal v Kremlu více než čtyři hodiny. Při bližším pohledu ale velká část ruských argumentů nemá s realitou mnoho společného.

1. Slíbil Západ Rusku nerozšíření NATO?

Američané nebo Němci si pohrávali s myšlenkou, že by k rozšíření NATO nemuselo dojít. Žádný závazný slib ale Moskvě nedali. A sovětský vůdce Michail Gorbačov ho nakonec ani nepožadoval. „K žádnému porušení slibu nedošlo, protože žádný formální slib nebyl dán,“ konstatují na základě archivního výzkumu autoři zbrusu nové knihy „Před pádem a po něm: Světová politika a konec studené války“. Smlouva o sjednocení Německa uzavřená v roce 1990 tak rozšíření NATO výslovně umožňovala. Moskva k ní připojila svůj podpis. Tvrzení Moskvy, že Západ porušil slib nerozšiřovat NATO, je tedy lživé.

„Ruská bezpečnostní politika je pořád založena na tradičním konceptu, že mezinárodní řád je k Rusku nepřátelský a že Rusko potřebuje ovládat své sousedy, protože jen tak bude bezpečné. Rusko se po skončení studené války nevyvíjelo tak jako Německo a Japonsko po konci druhé světové války. Nikdy se v zájmu partnerství se Západem nevzdalo svých velmocenských ambicí,“ řekl HN německý historik Stephan Kieninger.