Co mají diktátoři Putin a Si Ťin-pching společného? Oba vládnou pomocí zastrašování a oba se dopouštějí chyb

Od posledního výročního setkání Světového ekonomického fóra se dramaticky změnil běh dějin. Rusko vpadlo na Ukrajinu a Evropskou unií, která byla založena, aby bránila návratu války na kontinent, to otřáslo až do morku kostí. Do dřívějšího stavu se situace nevrátí, ani až ustanou boje, které nakonec ustat musí. Ruská invaze se dokonce může zvrtnout v začátek třetí světové války a naše civilizace ji nemusí přežít.

Invaze na Ukrajinu nepřišla jako blesk z čistého nebe. Během poslední půldekády či déle se svět rostoucí měrou ocital v zápase mezi dvěma diametrálně odlišnými systémy vládnutí: otevřenou a uzavřenou společností. Dovolte mi jejich rozdíly vymezit, jak nejjednodušeji dokážu.

V otevřené společnosti je úlohou státu chránit svobodu jednotlivce; v uzavřené společnosti je úlohou jednotlivce sloužit vládcům státu. Ostatní záležitosti týkající se celého lidstva – boj s pandemií a změnou klimatu, předcházení jaderné válce, údržba globálních institucí – musely oproti tomuto systémovému zápasu ustoupit do pozadí. Proto říkám, že naše civilizace možná nepřežije.

Do snah, které nazývám politickou filantropií, jsem se zapojil v 80. letech, kdy velká část světa strádala pod komunistickou vládou. Chtěl jsem pomoci lidem, kteří byli rozhořčeni a bojovali proti útlaku. V tehdejším sovětském impériu jsem v rychlém sledu zakládal jednu nadaci za druhou. Ukázalo se, že toto úsilí bylo úspěšnější, než jsem čekal.

Byly to vzrušující dny. Nadešly také současně s obdobím osobních finančních úspěchů, které mi umožnily rozšířit své roční dary ze tří milionů dolarů v roce 1984 na víc než 300 milionů dolarů tři roky nato.

Po teroristických útocích z 11. září 2001 se vlna obrátila proti otevřeným společnostem. Na vzestupu jsou teď represivní režimy a otevřené společnosti jsou v obklíčení. Největší hrozbu pro otevřené společnosti dnes představují Čína a Rusko.