Přísnější pravidla pro hypotéky zůstávají v platnosti. Podle ČNB je doba nejistá, nemovitosti nadhodnocené

Česká národní banka (ČNB) rozhodla, že ponechá v platnosti přísnější limity na hypotéky, platné od dubna. Podle centrálních bankéřů jsou nemovitosti stále nadhodnocené a zhoršení ekonomického prostředí by mohlo některým domácnostem přivodit problémy se splácením. 

Rozhodnutí ČNB padlo během čtvrtečního projednávání pravidelné zprávy o finanční stabilitě tuzemské ekonomiky. Tuto zprávu centrální bankéři vytvářejí každý půlrok a v poslední době se debata hlavně zaměřovala na růst cen na realitním trhu a na situaci kolem úvěrů na bydlení. 

V platnosti zůstávají hlavně takzvané LTV, poměr úvěru vůči hodnotě pořizované nemovitosti. V současnosti mohou banky dávat klientům úvěry maximálně na 80 procent hodnoty nemovitosti. V dubnu centrální bankéři také vrátili do hry limity na příjmy a celkové dluhy – omezení označovaná zkratkami DSTI a DTI. Ty ČNB už v minulosti zavedla, ale zrušila je během covidové krize. Splátky všech dluhů žadatele by neměly přesáhnout 45 procent jeho měsíčního příjmu (DSTI). Celkové zadlužení žadatele může být maximálně 8,5násobkem jeho čistého ročního příjmu (DTI). Mladí lidé do 36 let mají tyto tři limity měkčí.

„Nastavení těchto limitů je v současné výjimečně nejisté době zcela nezbytné. Nelze přehlížet přetrvávající vysoké nadhodnocení cen bydlení ani skutečnost, že v prvních měsících letošního roku dále narůstal podíl úvěrů se značně rizikovými charakteristikami,“ řekl po čtvrtečním jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Rusnok ale také řekl, že v hlavním scénáři ekonomického vývoje národní banka předpokládá spíš stagnaci cen bytů a domů, nikoli pokles. Aby došlo k poklesu, musela by se výrazně zvýšit nezaměstnanost.  

ČNB ve čtvrtek také vyhodnotila výsledek takzvaných zátěžových testů, při kterých zkoumá, jak by banky ustály situaci, kdy by se ekonomika dostala do recese a například skokově narostla nezaměstnanost. ČNB prozatím rozhodla, že banky mají dostatek kapitálu a nebude nutné je nutit, aby odložily víc miliard stranou a vytvořily větší kapitálový polštář pro období nestability. Naposledy banka kapitálový požadavek zvýšila v březnu po vypuknutí války na Ukrajině.

ČNB oznámila na svých webových stránkách, že ponechává takzvanou proticyklickou kapitálovou rezervu nezměněnou, tedy na úrovni 2,5 procenta. Tato sazba ale začne platit až v roce 2023. V současnosti platí až do příštího měsíce sazba 0,5 procenta. 

O změně proticyklické rezervy národní banka jedná jednou za tři měsíce. Změna sazby se stanovuje s ročním předstihem, aby měly banky čas se na ni připravit. Již dříve centrální bankéři rozhodli, že od letošního července se sazba zvedne na jedno procento, od října na 1,5 procenta a od ledna 2023 na úroveň dvou procent, později na 2,5 procenta. 

Představitelé ČNB řekli na tiskové konferenci, že postupné navyšování rezerv dává národní bance prostor flexibilně požadavek měnit v případě nepříznivých šoků. „V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku,“ řekl Rusnok.

Proticyklickou rezervu nařizuje ČNB komerčním bankám od roku 2014. Tento nástroj má zvýšit odolnost celého finančního systému vůči ekonomickým výkyvům. Zejména má zajistit, že banky nepřestanou poskytovat úvěry ani v době, kdy se ekonomické prostředí zhorší. Ke zvyšování rezervní sazby přistupuje ČNB s předstihem – tedy v dobách, kdy se ještě domácí ekonomice a bankám daří a například dochází k nadměrnému úvěrování, banky tak na sebe berou větší riziko. Centrální banka pak sazbu zase může snížit v období, kdy se celkové hospodářství nachází spíše v útlumu. Ke snížení kapitálové rezervy došlo naposledy v době nástupu pandemie koronaviru.

České banky mají za sebou čtvrtletí rekordních zisků. Pomohl jim růst úrokových sazeb

30. 5. 2022 ▪ 4 min. čtení

Že je nastavení proticyklické rezervy pro banky důležitým parametrem pro jejich ziskovost a hospodaření, ukazuje i příklad z nedávné doby. Finanční skupina PPF před dvěma týdny zrušila plán na sloučení Monety s firmami kolem Air Bank. Jako argument uvedla mimo jiné i to, že v původních byznysových plánech nepočítala s tak rychlým růstem rezervních požadavků ze strany ČNB.