Propustit desítky tisíc státních zaměstnanců nebo zrušit příspěvek na stavební spoření. Kabinet Petra Fialy (ODS) dostal od bývalých šéfů dvou stran současné vládní koalice desatero doporučení, jak napravit zdevastované státní finance. Bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek a jeho tehdejší ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek (posléze založil TOP 09)  přitom v textu pro HN nešetří kritikou na postup současné vlády. A výzva vyvolala různorodé reakce. Třeba navrhované škrtnutí dotací z veřejných peněz se u části odborníků setkalo se souhlasem, naproti tomu rušení zvýhodnění seniorů v ochraně před inflací by většina oslovených expertů odmítla. 

„Rozhodli jsme se vyzvat tuto ‚naši‘ vládu k naplnění očekávání nejen nás dvou, ale hlavně občanů, ať už je volili, nebo ne,“ napsali oba politici ve svém článku.

Mezi jejich radami přitom nechybí ani zmrazení platů státním zaměstnancům na tři roky, zrušení dotací z národních zdrojů nebo zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví. Topolánek s Kalouskem ve svém receptu na uzdravení rozpočtu v příštích letech navrhují také umožnění nadstandardní placené zdravotní péče. 

Někteří ekonomové s autory souhlasí. „Je to asi nejkomplexnější a nejodvážnější návrh fiskální konsolidace,“ hodnotí desatero ekonom společnosti Deloitte David Marek, byť o některých bodech je podle něj možné vést diskusi. „Navržené kroky by vedly ke konsolidaci veřejných financí,“ souhlasí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Poukazuje však na to, že například počet úředníků a dalších státních zaměstnanců není podle něj vhodné měřítko. „Jeho snížení se dá zařídit mohutným náborem externích pracovníků, takže počet zaměstnanců bude menší, ale pro stát budou ještě dražší,“ míní Skořepa.

Nárůst počtu státních zaměstnanců potvrzuje i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z loňského srpna – od roku 2016 o více než 41 tisíc. Na platy lidí pracujících pro stát šlo přitom například v roce 2020 celkem 232,5 miliardy korun, což je proti roku 2016 nárůst o 81 miliard.

Topolánek s Kalouskem tvrdí, že personální „bobtnání“ státu se neprojevilo zlepšením veřejných služeb. To ovšem oslovení experti zpochybňují. Například téměř 34 tisíc lidí z uvedeného počtu totiž podle NKÚ představoval přírůstek v regionálním školství. „Většina nárůstu šla do školství na asistenty nebo služby. Zda třeba asistenti pomohli dětem s handicapem nevím já, ale nevědí to ani Kalousek, ani Topolánek,“ vzkázal politikům Filip Pertold z institutu CERGE-EI, jenž funguje při Národohospodářském ústavu Akademie věd.

Podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů Víta Samka je desatero známý pravicový koncept obnovení rovnováhy veřejných financí, který je technicky možný, ale politicky spíše neprůchodný. „Náklady této změny ponesou především zaměstnanci a důchodci, tedy voliči, jimž takovou cestu k nápravě ve svém volebním programu nikdo nepředložil,“ uvedl Samek pro HN.

Pro samotného premiéra Petra Fialu není desatero překvapením. „Jednotlivé teze, které pánové navrhují, jsou určitě relevantním podnětem k další diskusi a máme v planu se jimi zabývat,“ řekl šéf kabinetu pro HN.

Topolánek s Kalouskem přitom ve svém desateru navrhují i zrušení automatického zvyšování důchodů o inflaci. „Důchodci jsou jedinou skupinou ve společnosti, která je bezpečně chráněna proti inflaci. Domníváme se, že to jednak není fér, jednak je to finančně neudržitelné,“ píší oba politici. 

S tím ovšem například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí: „Upravovat valorizační schéma penzí v neprospěch důchodců považuji nyní za politicky i lidsky neprůchozí.“

Právě bod s návrhem na změnu valorizace důchodů vyvolal mezi odborníky nejostřejší reakce. Bez protiinflační ochrany dané zákonem by se totiž penzistům mohly jejich příjmy reálně snižovat.

Samek navíc poukazuje na to, že výše českých důchodů je v porovnání se mzdami nízká. „Případný pokles koupěschopnosti důchodů vyvolaný navrhovanou změnou valorizačního mechanismu by vyhnal statisíce lidí do chudoby,“ uvedl odborář.

Například Skořepa pak naopak podpořil možné zrušení věkové hranice pro odchod do důchodu v 65 letech. „Tento návrh bych upřesnil na požadavek, aby byl věk odchodu do důchodu upravován průběžně podle bilance důchodového systému,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny.

Podporu by pak Kalousek s Topolánkem u vlády získali s návrhem zrušit všechny dotace podnikatelům a firmám z veřejných peněz. „Vesměs pokřivují trh ve prospěch velkých firem,“ míní Stanjura. Stejně tak je pro „zdrženlivý přístup“ při navyšování tabulkových platů ve veřejném sektoru, čímž reaguje na návrh zmrazit platy úředníků. To navíc bude podle něj současně vytvářet tlak na zaměstnavatele. „Bude tak dalším silným proinflačním impulzem,“ doplnil ministr financí.