Čeká nás nový normál: dvouciferná inflace a rozpočtové schodky přes tři sta miliard?

Inflace v červenci překonala další metu. Tentokrát hranici 17 % a prozatím se usadila na 17,5 %. Jednou z mála dobrých zpráv je, že přírůstky mezi měsíci polevují a třetí měsíc v řadě nezrychlují. Tím ale výčet dobrých zpráv končí. I kdyby meziměsíční přírůstky v následujících měsících výrazně zpomalily, dvacetiprocentní inflaci to nejspíš nezabrání. Inflace si při těchto tempech žije vlastním životem i tempem. Dvě ze tří položek našeho spotřebního koše podražily o více než 10 %. A v Česku, více než kde jinde, podražují služby, oblečení, rekreace a kultura.

Zemní plyn i drahé hospody. Co za rok zdražilo nejvíc a co má na inflaci největší vliv

10. 8. 2022 ▪ 2 min. čtení

Máme si začít zvykat na „nový normál“? Na dvoucifernou inflaci? Na třistamiliardové schodky ve státní kase?! A máme vůbec jinou možnost? Ano, máme. Za inflací (i podle analýz odborného aparátu České národní banky) nestojí jen válka, energetické šoky či dovážená inflace. Odložená spotřeba a stále ještě dost vysoká chuť lidí utrácet nechávají inflaci až moc velký prostor. S prudkým poklesem důvěry domácností a s dalším růstem každodenních výdajů se prostor pro rozpínání inflace zúží. Také „hlasování peněženkami“, tj. nekupuji doslova za každou cenu, pomůže umravnit živelný růst cen.

Pokud to s bojem proti inflaci myslíme vážně, potřebujeme snižovat i schodky veřejných financí. Rozpočtová „party“ během covidu i po něm se na pádivé inflaci podílí podle našich výpočtů vycházejících ze studie sanfranciského Fedu až z jedné čtvrtiny (dvěma procentními body na 8,6% jádrové inflaci na konci loňského roku)! Živíme stát, na který ekonomika nedokáže vydělat. Problém je především ve struktuře rozpočtu. Nůžky mezi příjmy a výdaji se za posledních 18 let rozevřely do extrémní šířky. Stát si půjčuje nejen na investice, ale i na část běžných výdajů. Přitom s rozpočtovou konsolidací je to (nejen u nás) jak s proslulými telenovelami – na pokračování. Bohužel.

Konsolidace současných vysokých schodků se neobjede bez podpory příjmové strany rozpočtů a bez úspor ve výdajích, které se nevyhnou ani doposud povinným a kvazipovinným výdajům státu. A současný plán vlády snižovat schodky o 0,5 procentního bodu ročně nezabrání do dvou let zdvojnásobení našeho veřejného dluhu a 2,5znásobení splátek dluhu do roku 2025.