Žádná z důležitých zemí světa se dnes neobejde bez velkého rozpočtového dopingu. Deficity státních rozpočtů zemí G7 jsou v průměru kolem šesti procent HDP a jejich zadlužení přesáhlo roční výkon ekonomiky, což v poválečné éře nemá obdoby. I Německo, poslední významný hlasatel rozpočtové odpovědnosti, které díky šetrnosti v posledních dekádách dokázalo stlačit vládní dluh pod hranici 60 procent HDP, se pod tlakem nutnosti rychle zlepšit obranyschopnost země a také potřeby prudce navýšit výdaje na infrastrukturu vydalo na dluhovou cestu. Prim samozřejmě hrají Spojené státy americké, které v důsledku „Velkého skvělého zákona“, prosazeného prezidentem Donaldem Trumpem, nasekají během deseti let dodatečné dluhy v objemu přes tři biliony dolarů.
To vše vzbuzuje obavy, jak si centrální banky v podmínkách explozivního růstu úrokových nákladů udrží nezávislost. Pokud to nedokážou, výsledkem bude inflace. A to nejen přechodná.
Co se dočtete dál
- Proč roste tlak, aby centrální banky snížily váhu dluhového břemene.
- Co by to přineslo a jaké jsou odstrašující příklady.
- Jak je na tom s nezávislostí naše národní banka.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
