Současné ERP systémy využívají řadu technologických novinek a prorůstají stále novými oblastmi. Nabízejí například propojení s e‑shopy pro rychlé a automatizované obchodování, sběr dat ze zařízení internetu věcí a jejich zpracování umělou inteligencí nebo vysoký stupeň automatizace podnikových procesů. Navíc procházejí nepřetržitým vývojem, takže je dnes samozřejmé provozovat ERP systém v cloudu, jeho funkce jsou dostupné z jakéhokoli – typicky mobilního – zařízení a nemůže chybět ani robustní datová analýza, která poskytuje nové pohledy na fungování podniku a samozřejmě i cenné podklady pro manažerská rozhodnutí.
Pro každého něco
Dalším zajímavým trendem je headless architektura, tedy rozdělení ERP systému na back‑end, reprezentující byznysovou logiku ERP, a front‑end, tedy reprezentaci informací a funkcí směrem k uživatelům. Smysl takové architektury ERP systému spočívá v tom, že různí uživatelé ERP systému potřebují pro svoji práci odlišné informace a funkce. Headless ERP tak každému uživateli poskytne jedinečné prostředí v závislosti na jeho roli v rámci organizace.
Stále více ERP systémů dnes také umožňuje přizpůsobení a vytváření nových funkcí či reportů bez nutnosti programování. Low‑code či no‑code přístup poskytuje technicky trochu zdatnějším uživatelům možnost zvolit si datové zdroje a způsob zpracování i prezentace dat a vytvářet si tak nové funkce, které potřebují ke své práci. To znamená, že není nutné zadávat tvorbu nových funkcí vývojářům a čekat na ně týdny či měsíce. Díky větší flexibilitě ERP systémů podporujících low‑code/no‑code vytváření nových funkcí lze snadněji zajistit jejich přizpůsobení oborovým standardům i nejnovějším požadavkům na funkčnost a také získat konkurenční výhodu.
Jedním z důležitých trendů vývoje ERP systémů je nepochybně také podpora automatizace podnikových procesů. Díky automatizaci odpadá velké množství manuální práce při zadávání a zpracování dat. Zaměstnanci, kteří ji vykonávali, se díky tomu mohou věnovat náročnějším a důležitějším úkolům. Automatizace v ERP systému umožňuje procesy celkově zjednodušit, což zároveň vede ke zvýšení produktivity a efektivity podniku. „V poslední době je vidět jednoznačný trend otevření ERP systémů pro připojení externích specializovaných aplikací a zavádění robotické automatizace procesů napříč jednotlivými systémy. Softwarový robot v ERP systému tak umí nahradit člověka, vykonávat přidělenou práci bezchybně, výrazně rychleji, a navíc s nižšími náklady,“ potvrzuje trend automatizace David Kazda, Business Systems Director ve společnosti Algotech.
Rychlejší implementace i noví zákazníci
Obecný trend digitalizace znamená i zavádění ERP systémů v podnicích, které se zatím bez podobného řešení obešly a nahrazovaly jej například různými dílčími aplikacemi. Ukazuje se také, že když už se podnik pro zavedení ERP rozhodne, hledá především flexibilní řešení s možností rychlé implementace. „Na trhu dnes vnímám snahu dodavatelů o co největší zkrácení doby nasazení nových ERP funkcionalit u zákazníků. A to ve dvou rovinách – jednak hledají cesty a nástroje, které umožní zkrátit dobu implementace ERP řešení, jednak poskytují nástroje, které umožní rychle aktualizovat používané řešení o nově vyvinuté funkcionality ze strany výrobce,“ říká Milan Tesař, obchodní ředitel společnosti InfoConsulting. Při porovnávání ERP systémů je tedy důležité nejen to, jaké funkcionality dokáže ERP řešení poskytnout nyní, ale také jaké jsou možnosti jeho rozvoje do budoucna, stejně jako složitost adopce těchto změn a jejich nasazení do produkčního prostředí z pohledu zákazníka.
Podobnou zkušenost s novými implementacemi ERP systémů u zákazníků potvrzuje také Michal Říha, Head of Customer Advisory CZ & SK ve společnosti SAP ČR: „Sledujeme trend, kdy řada menších firem a start‑upů hledá vyhovující ERP systém. Hlavním kritériem je rychlost nasazení a vyspělost ERP včetně pokročilých analytických funkcí, tak aby byly společnosti připraveny rychle reagovat na změny v byznysu a predikovat trendy vývoje. V posledních letech bylo doménou ERP hlavně řízení procesů a komplexnost informací pro optimalizaci chodu firmy, nyní se společnosti přiklánějí k využití analytických nástrojů k modelování a nastavování trendů a jejich rychlého uvádění do praxe.“
V poslední době se také objevují unikátní způsoby nasazení, které jsou spojené s agilní metodikou. Některé společnosti jsou schopné nasadit ERP systémy v horizontu tří až čtyř měsíců, což snižuje náklady spojené s délkou implementace a přináší další výhody. Velkou měrou tomu přispívá právě příklon k ERP v cloudu, kde odpadá řada zdlouhavých činností, díky kterým pak vlastní nasazení trvá měsíce namísto let.
Pružnější plánování
Zásadní změnou ve světě ERP je také výrazné zpřesnění řízení podnikových procesů. Zatímco dříve probíhalo řízení a plánování s denním termínováním, nyní má stále větší množství podniků požadavek na řízení online v reálném čase. „Za tímto vývojem požadavků našich zákazníků není jenom změna ve funkcionalitě ERP systému, ale i praktické využívání nových technologií pro komunikaci se systémy třetích stran a partnerů. Pokud například přijde od zákazníka zakázka, nečeká se na reakci uživatele, ale ERP systém ji ihned vyhodnocuje a posouvá k zaplánování a expedici,“ vysvětluje Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii společnosti Minerva Česká republika.
Plánování výroby již standardně využívá pokročilé metody jako APS (advanced planning and scheduling) a potřebuje znát okamžité zásoby, jejich umístění a hlavně aktuální rozpracovanost. To vyžaduje, aby ERP systém přímo řídil a evidoval výrobu nebo aby online komunikoval s výrobním informačním systémem MES (Manufacturing Execution System) a stroji. „Podobně řídíme i skladníky. Pokud skladník naskenuje zásobu, kterou chce zaskladnit, ERP systém je schopen zjistit, zda a kde je případně potřeba, a přesměrovat manipulaci žádaným směrem,“ dodává Vladimír Bartoš. Obchodování se zrychluje a online řízení umožňuje vynechat zbytečné aktivity. To přináší rychlejší reakce na výpadky ve zdrojích i na potřeby zákazníků a vyšší efektivitu.
ERP v cloudu podporuje využití umělé inteligence
Využívání umělé inteligence a automatického strojového učení je v posledních letech stále častější, především díky možnosti využití výpočetního výkonu ERP systémů v cloudu a rychlosti provádění složitých algoritmů umělé inteligence. „ERP systémy obsahují mnoho dat, která lze pomocí umělé inteligence proměnit na cenné informace. Také je zde stále velký potenciál pro zapojení umělé inteligence při vytěžení informací z již existujících dat. Už dnes zákazníci používají sofistikované systémy, které odhalí podezřelé transakce v systému, upozorní na odchylky chování uživatelů nebo pomohou s předpovědí trendů prodeje,“ uvádí David Kazda ze společnosti Algotech.
Vyspělé ERP systémy mají technologie umělé inteligence a strojového učení už nativně zabudované. S jejich využitím se dá snížit náročnost práce s ERP systémem, řadu operací je možné svěřit umělé inteligenci, která podle naučených vzorců dokáže řešit řadu operací zcela samostatně. Některé procesy tak lze provádět automaticky, bez nutné obsluhy lidskými zdroji. „Z mého pohledu je umělá inteligence jedním z klíčových prvků inovací ERP řešení. Umožňuje vytěžit informace z toho obrovského množství dat, které ERP systémy typicky obsahují, a na jejich základě poskytnout lepší podklady pro řízení firmy,“ doplňuje Milan Tesař ze společnosti InfoConsulting.
Pomůže ERP v současné krizi?
Především výrobní podniky se v současné době potýkají s řadou závažných problémů – ať už jde o výpadky v dodavatelských řetězcích, nebo rostoucí ceny energií a dalších vstupů. Může se do řešení nějak zapojit i ERP systém? Podle Michala Říhy ze SAP ČR bezpochyby ano: „Vhodné ERP řešení, které disponuje skutečně komplexními informacemi a vyspělými analytickými nástroji umožňuje podnikům reagovat na aktuální problémy a podle toho přizpůsobovat svoje chování. Čas a flexibilní možnost změn v podnicích v tomto případě hrají obrovskou roli.“
Například rostoucí ceny vstupních materiálů lze mírnit efektivním poptávkovým řízením a vyhledáváním nových dodavatelů. Pokud to nepomůže, ERP systém umí rychle a přesně překalkulovat náklady na výrobky včetně započítání příslušných vícenákladů. Ceny energií lze nasmlouvat tak, aby byly výrazně levnější do mezní hodnoty spotřeby, domluvené s dodavatelem. „Plánování výroby umí započítat čerpání energií jako sekundární omezující zdroj a plánovač tak má možnost vyhlazovat plán s cílem nepřekročit domluvenou mez. Pokud ceny energií rostou, ERP umí simulovat náklady na výrobek včetně těchto změn,“ popisuje možnosti podnikových systémů Vladimír Bartoš ze společnosti Minerva Česká republika.
Stáhněte si přílohu v PDF
Narušené dodavatelské řetězce znamenají výpadky v dodávkách materiálu. Nákupčí musí aktivně prověřovat dodávky a do ERP systému aktualizovat plánované termíny příjmu materiálů. Plánování pak rozvrhuje výrobu nejen s ohledem na omezené kapacity pracovišť, ale i se zohledněním plánované dostupnosti materiálu. Pořadí operací se mění automaticky dle priorit zakázek ve snaze najít nejlepší cesty. I přes všechny těžkosti se pak může podařit naplnit slíbené termíny dodávek zákazníkům, nebo alespoň včas určit reálné termíny a férově informovat zákazníky o zpožděních. „V okamžiku, kdy na trhu není potřebný materiál či polotovar, s tím sebelepší ERP řešení nic nenadělá. Na druhou stranu ERP systém umožní vytěžit maximum z toho, co je k dispozici, a minimalizovat dopady výpadků ze strany dodavatelů. Algoritmy plánování potřeby materiálu jasně říkají, co a kdy bude třeba, nákupní proces je jasně řízený a správná data jasně napovídají nákupčímu, jakým směrem má vést vyjednávání. Systém umožní identifikovat dopady neuskutečněných dodávek na výrobu a její přeplánování tak, aby byly minimalizovány dopady vůči zákazníkům,“ dodává Milan Tesař ze společnosti InfoConsulting.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.
