Nechtějí být zrádci ani ve vězení. Proč i opoziční Rusové odchází do války

„Když ne já, tak kdo?“ odpovídá mi třicátník na otázku, jestli půjde do války, pokud dostane povolávací rozkaz. Emigrovat nechce. „Mám ženu a dítě, kam bych odjel?“ Vůbec ho nenapadne, že jít k odvodu znamená upsat se smrti. Říká, že dokud nedostane povolávací rozkaz, odmítá s ním o tom jeho žena mluvit. O ničem nerozhoduje, jen tupě čeká, „až naprší a uschne“. Zároveň má dobrý přehled o tom, co se v Rusku děje, a přiznává, že nenávidí vládu. Je jasné, že má v hlavě zmatek a spoléhá se spíš na názory svého provládního okolí než na svoje vlastní. Aby pro ně zůstal dobrým člověkem, je připravený zemřít.