Představte si situaci, kdy jste v olympijském finále na sto metrů kraul, všichni od vás očekávají medaili, máte natrénováno a cítíte se dobře. Má to ovšem jeden malý háček. Jako jediní máte na noze uvázanou kouli. Nepříjemná představa? Ne, taková je naše domácí realita.

Česká pošta působí na plně liberalizovaném, konkurenčním trhu doručovacích společností. Jejím apendixem je její právní forma. Státní podnik. Přestože je největším přepravcem balíkových zásilek, je ve své expanzi svázána omezeními, která konkurenti řešit nemusí. Proto jsou flexibilnější, zavádění novinek pro zákazníky zvládají mnohem rychleji, než je tomu v případě České pošty. Jakákoli činnost státní firmy je pod drobnohledem občanů, podniků, politiků. Je to logické. Pošta dostává z daní ročně 1,5 miliardy korun za služby, které si stát objedná. A ten chce přirozeně kontrolu nad tím, kam peníze občanů putují. Proto je nutná transformace, která jasně oddělí komerční a státní služby.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.