Na digitální budoucnost se musíme připravit už teď, říká oblastní šéf Google.org

Umět se správně a bezpečně pohybovat v online prostředí je dovednost, která je už prakticky braná jako součást všeobecného vzdělání. Řada lidí se ovšem k těmto znalostem stále nedostane. To je znevýhodňuje nejen při běžných činnostech, jako je třeba nákup na e‑shopu, ale především při snaze získat nebo si udržet zaměstnání. Podle Barnetta je proto nutné dát především znevýhodněným skupinám prostor jejich digitální schopnosti vylepšit, aby s potenciálními zaměstnavateli do budoucna vůbec udrželi krok. „Lidé se budou muset učit nové věci, aby se na nové podmínky adaptovali. To neznamená, že by se měli učit například kódovat. Určitě by ale měli znát základy, jak se ve světě internetu a technologií pohybovat,“ vysvětluje v rozhovoru.

Google skrze svou filantropickou odnož Google.org spouští program zvaný Google.org Impact Challenge: Tech for Social Good. Část financí z něj poputuje také do Česka, kde organizacím půjčí i inženýry z Googlu. Společnost tím chce podpořit technologické řešení společenských témat a začlenění znevýhodněných skupin do digitální ekonomiky.

Digitální ekonomika, digitální schopnosti… To jsou pojmy, pod kterými si mnoho lidí jen těžko představí něco konkrétního. Co to tedy znamená, proč je to důležité?

Digitální ekonomika zahrnuje celý sektor, pod který spadají například veškeré e‑shopy či e‑commerce, tedy další online byznys. Poskytuje přitom obrovskou příležitost. Podle studie od společnosti McKinsey & Company může roční HDP v digitálním sektoru střední Evropy růst do roku 2030 o 200 miliard eur a jen v Česku by se ve stejném období mohlo HDP navýšit o 15 miliard eur.

Pod digitálními dovednostmi si pak můžeme představit základní znalost a představu o tom, jak používat internet. Děti a mladí lidé by měli rozumět tomu, jak se bezpečně pohybovat v online světě. Měli by být schopni rozpoznat rizika a dokázat se bránit obtěžování na internetu nebo kyberšikaně. Měli by být vedeni k mediální gramotnosti a poznat nedůvěryhodné zdroje.

Předpokládám, že to platí i pro starší populaci.

Starší populace potřebuje digitální dovednosti zrovna tak. Díky nim mohou komunikovat se svými přáteli a rodinou a mohou využívat online i státní služby.

Jak byste tedy charakterizoval člověka, který má digitální schopnosti?

Je to někdo, kdo je schopen, připraven a ochoten přijmout příležitosti digitálního světa. Celý obchodní sektor se přesouvá do online světa a digitální dovednosti odemykají nové možnosti. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak životně důležité digitální dovednosti a jejich rozvoj jsou. Společnosti a podnikatelé, kteří byli „digitálně důvtipní“, se dokázali přizpůsobit a s obtížnou situací se vyrovnali. Digitální dovednosti jsou nezbytné pro každého a postupně se stávají součástí všeobecného vzdělání. Velká část naší společnosti a vládních systémů se v online prostředí už běžně pohybuje. Pokud tyto dovednosti člověk nemá, může být ze společnosti vyřazen. Nejde jen o pracovní trh, ale – jak už bylo řečeno – i spojení s rodinou a přáteli.

A jak to v této souvislosti vypadá na trhu práce? Uspěl by vůbec někdo v dnešní době s argumentem, že digitální dovednosti nepotřebuje?

Existuje ještě další pojem a to je digitální inkluze. Žijí mezi námi totiž lidé, které omezuje například jen to, že žijí na venkově nebo pocházejí z prostředí a komunit, kde mají minimální přístup k informačním technologiím, internetu. A tím jsou samozřejmě omezeny i jejich schopnosti. To by se mělo změnit a tyto lidi do digitální ekonomiky začlenit, aby z ní mohli těžit.

Spousta dalších lidí také pracuje v odvětvích, která nyní procházejí digitální transformací. Tito lidé se budou muset učit nové věci, aby se na nové podmínky adaptovali. To neznamená, že by se měli učit například kódovat. Určitě by ale měli znát základy, jak se ve světě internetu a technologií pohybovat.

A pak tu jsou samozřejmě i lidé, zejména mladí, kteří o tyto specializované digitální dovednosti zájem mají a chtějí jít více do hloubky. Vidí za tím slibné zaměstnání a velmi dobře placené pracovní pozice.

Kdo je tedy na trhu práce na nedostatku digitálních dovedností nejvíce bit?

To záleží na tom, o jaké zemi mluvíme. Ale obecně jde nejvíce o lidi se zdravotním postižením. Tito lidé mají mnohem menší šanci získat dobré zaměstnání. Ve firmách chybí dostatečná informovanost a přizpůsobení pracoviště, například poskytování asistenčních a přístupných technologií. Zaměstnavatelé si také neuvědomují, že lidé s postižením mohou mít jiný pohled na věc a do firmy přinést něco velmi jedinečného a cenného. Navíc spousta středisek nemusí nutně organizovat školení tak, aby byla přístupná pro tělesně postižené. Nabídka vzdělání je pro ně pak výrazně omezena a lidé přicházejí o příležitosti, které jsou pro jiné běžně dostupné. Omezená nabídka se týká například také migrantů a uprchlíků.

Jaká je situace konkrétně v Česku?

Česka se obecně týká to, co jsem už zmínil. Ale pak je tu třeba i problematika žen v IT. Těch je v digitální ekonomice skutečně nedostatek. A podle mě je to obrovsky promarněná příležitost. Data jasně ukazují, že start‑upy s rozmanitými týmy jsou úspěšnější. Už od roku 2016 proto Google.org podporuje v Česku neziskovou organizaci Czechitas, která se vzdělávání žen v oboru IT věnuje. Podporujeme třeba i český StartupBox, který pomáhá lidem z různých prostředí podnikat.

Jaké mají tyto znevýhodněné skupiny reálné možnosti, aby se stále se měnícím trhem práce udržely krok?

Musíme jim především zajistit, stejně jako všem ostatním, přístup k odborné přípravě. Google v Česku proto proškolil již 170 tisíc firem a jednotlivců v programu Digitální garáž. Lidé ze znevýhodněného prostředí však často potřebují i další podporu – nelze jim jen poskytnout školení a říct, ať si jdou hledat práci. Jde o poskytnutí komplexní podpory včetně možnosti uplatnění. Žena, která přišla do Česka z Ukrajiny s dvěma dětmi, bude těžko absolvovat šestiměsíční tréninkový program, když má práci na plný úvazek, aby byla schopná zaplatit všechny účty. S tím je potřeba jí pomoct.

A to jak?

Nejčastěji skrze lokální neziskové organizace, které problematice dostatečně rozumějí a mohou těmto lidem poskytnout komplexní podporu. Od roku 2004 podporuje Google.org projekty zaměřené na různá témata, jako je boj s dezinformacemi, bezpečnost dětí v online prostředí, klimatická krize, humanitární pomoc a právě i digitální vzdělávání s cílem, aby každý měl přístup k ekonomickým příležitostem.

Google.org podporuje projekty zaměřené mimo jiné na digitální vzdělávání, říká Rowan Barnett.

Foto: Google

Tím se dostáváme k iniciativě Google.org Impact Challenge, v rámci které část financí poputuje i přímo do Česka. O co jde a proč Česko?

Cílem iniciativy v Česku je dále podpořit zdejší digitální ekonomiku a pomoci s tvorbou ekonomických příležitostí právě pro znevýhodněné skupiny s využitím technologií. V minulosti jsme se již zaměřili na Slovensko, Polsko, kde jsme pomáhali urychlit sektor sociálního podnikání. V Česku chceme naše odhodlání zdvojnásobit. Je to výzva otevřená celé Evropě, ale rozhodli jsme se vyčlenit pro lokální projekty podporující digitalizaci, digitální inkluzi a vzdělávání v oblasti digitálních dovedností až dva miliony eur (přibližně 49 milionů korun − pozn. redakce).

Hlásit se do projektu mohou organizace z neziskového sektoru a sociální podniky. Poprvé v Česku navíc na půl roku poskytneme nejméně jedné organizaci podpůrný tým z programu Google.org Fellowship, který umožňuje inženýrům z Googlu pro danou organizaci pracovat pro bono po dobu až šesti měsíců na plný úvazek.

V blízké budoucnosti se tedy podle vás bez digitálně zdatných zaměstnanců už žádné odvětví neobejde?

Ano, myslím, že to tak v budoucnosti bude. A proto je potřeba, aby byli všichni připraveni už nyní.

Minulý rok byl tento projekt zaměřený na celý region střední a východní Evropy. Jaké rozdíly momentálně vnímáte v digitální ekonomice napříč těmito trhy?

Podle mezinárodního think‑tanku Social Impact Alliance for Central & Eastern Europe má Česko rozvinuté sociální prostředí, které je pro střední a východní Evropu vzorem. Česko disponuje také mimořádnými technickými talenty. Co se týká sociální ekonomiky, je zde hodně podobností. Systémy sociální pomoci se ale rozvíjejí postupně. V některých zemích jsou o něco méně vyspělé než v jiných. Uchvátila mě ale síla, talent a odhodlání sociálních inovátorů bez ohledu na to, ze které země jsou.

Na starost máte také projekty v Africe. Tam už rozdíly nejspíš najdeme.

Ano, to už je naprosto jiný systém. Nelze ale mluvit o Africe jako celku. Je potřeba mluvit o jednotlivých státech a odlišných přístupech k problému. Na dvou různých místech mohou být totiž řešení prováděna velmi odlišně.

Jak to mám chápat?

Vezměte si například monitorování znečištění ovzduší. Devět z deseti lidí na světě dýchá znečištěný vzduch. Často k tomu bohužel dochází především v zemích s nízkou životní úrovní. V Evropě má již řada měst k dispozici data a nástroje jako Environmental Insights Explorer od Googlu, které kvalitu vzduchu dokážou monitorovat v reálném čase. Jenže například v Ugandě a dalších částech Afriky tato infrastruktura ve městech neexistuje a chybí i technologie pro monitorování.

Vznikl proto projekt zvaný AirQo, který jsme v rámci Google.org podpořili, kde byla použita umělá inteligence a vyrobeny senzory, které se mimo jiné připevnily i na motorky. Pokud máte dostatečné množství těchto senzorů na motorkách projíždějících celé město, můžete znečištění ovzduší efektivně zmapovat. Po tomto pilotním projektu jsme jim nyní poskytli finance na rozšíření tohoto řešení také v Nairobi, Lagosu, Akkře, Kigali a v některých ugandských městech.

Velmi specifická je teď situace na Ukrajině, kde také působíte. Tam to nyní z pohledu digitalizace a kybernetické bezpečnosti vypadá jak?

Na to, jak můžeme být na Ukrajině nápomocni s našimi technologiemi, se zaměřujeme už od prvního dne války. Klademe přitom velký důraz na posílení přístupu k informacím a právě kybernetické bezpečnosti, v tom zde vypomáhá Project Shield od Googlu. Skrze naše technologie a nástroje pomáháme odrážet online útoky na média, spolupracujeme v tom také s tamní vládou. Google.org a zaměstnanci Googlu poskytli více než 40 milionů dolarů na humanitární pomoc i podporu uprchlíků z Ukrajiny ve střední a východní Evropě i okolních regionech.