Oheň nehaste. Raději za ním zavřete dveře

Měl to být krásný tříkrálový večer, rozloučení s Vánocemi. Šestačtyřicetiletá Michaela Šimčíková se na něj těšila se svými dvěma dcerami. „Děvčata mě chtěla překvapit prostřeným stolem, já jsem v kuchyni vařila večeři. K umocnění atmosféry holky vzaly prskavky a zapálily je. V mžiku jiskra z prskavky přeskočila na již kompletně uschlý vánoční stromek a malér byl na světě,“ vzpomíná Šimčíková na událost, která před pěti lety nečekaně změnila její život.

Hrálo se o vteřiny. „Než jsem doběhla z kuchyně, bylo pozdě. Vyhnala jsem holky na terasu a snažila jsem se požár uhasit. Vlastním tělem, rukama. Nebudu dlouze popisovat hrůzu, která se odehrála, nedopadla jsem vůbec dobře,“ vypráví matka, která po zoufalém pokusu o uhašení ohně skončila ve vinohradské nemocnici s popáleninami druhého a třetího stupně na obou rukou, v obličeji a na hýždích.

Následovaly operace, převazy, transplantace, ořezy kůže a náročné týdny strávené v nemocnici pod vlivem silných léků proti bolesti. „Dcery za mnou bohužel dlouhou dobu nemohly, nejen kvůli mému vzhledu, ale i kvůli zdravotnímu stavu, který byl vážný. Nesly to statečně, volaly a psaly mi několikrát denně, bylo to pro mě šílené. Nemohla jsem brečet, obličej byl v obvazech a nesměl se promáčet,“ popisuje těžké období hospitalizace Šimčíková.

Jako samoživitelka měla situaci o to komplikovanější, že musela řešit i bydlení a péči o své dvě dcery. Za pomoci příbuzných a přátel se jí nakonec podařilo vše zvládnout, najít si nový domov a vrátit se postupně do života. „Holky byly šťastné, že jsme zase spolu. Pořídila jsem si krásné klobouky a začala žít. Nevzdala jsem to ani na minutu,“ dodává Šimčíková, která dnes pracuje jako obchodnice s francouzskou kosmetikou a cítí obrovský vděk, že je naživu.

„Když jsem nalíčená, ani na mé tváři nepoznáte, co hrozného se mi před pár lety stalo. Já mám ale potřebu o tom mluvit, protože je to neštěstí, které se může přihodit každému. Stačí chvilka nepozornosti nebo nesprávná reakce na nenadálou situaci.“ Když žena později hodnotila průběh neštěstí s požárníky, sdělili jí, že prskavky spadají podle zákona do kategorie pyrotechniky a děti do 15 let je smí používat jen v přítomnosti dospělého. Zároveň ji poučili, že oheň v bytě není vhodné hasit vlastními silami, namísto toho je třeba zavřít dveře a volat hasiče. V kritické chvíli však člověk obvykle nemá čas a klid, aby situaci dobře vyhodnotil.

Nebezpečí tři minuty po zalití čaje

Podle statistik organizace Popálky tvoří popálení plamenem 24 procent všech případů, po opaření horkou vodou je to druhá nejčastější příčina popálení. Experti z pražské Kliniky popáleninové medicíny k tomuto tématu vloni zahájili preventivní kampaň 70 stupňů, která má před rizikem popálení především malých dětí varovat. Proč 70 stupňů? Protože takovou teplotu má tři minuty po zalití horký čaj nebo káva. Autoři webových stránek 70stupnu.cz upozorňují, že stačí jedna vteřina k tomu, aby takto horký nápoj způsobil na dětské kůži závažné poranění. A přidávají základní pravidla, jak nešťastným událostem předcházet.

Při používání svíček či prskavek je třeba být obezřetní a nenechat plameny náhodě. Nikdy neopouštějte místnost, kde hoří adventní věnec, radí hasiči. Převrhnout jej může dítě, průvan nebo třeba kočka.

Foto: Shutterstock

Během adventu a Vánoc, kdy v domácnostech vládne pečení, smažení, popíjení horkých nápojů a zapalování svíček, jsou takové rady obzvlášť naléhavé. Pozor si mají rodiče dávat na kabely od rychlovarné konvice visící z kuchyňské linky, pánve umístěné na předních plotýnkách, hrnky s horkým čajem položené na okraji stolu nebo na rozpálená dvířka trouby během pečení. V případě opaření odborníci radí okamžitě zastavit působení horké vody, pokud to jde, odstranit nasáklé oblečení a chladit zasažené místo studenou tekoucí vodou nebo namočenou čistou ­látkou.

Tři minuty po zalití má horký čaj nebo káva stále vysokou teplotu – 70 stupňů.

Závažnost zranění jde v první fázi odhadnout tzv. pravidlem dospělé ruky: Pokud je postižená plocha větší než plocha ruky dospělé osoby, jedná se pravděpodobně o vážnější zranění. V takovém případě je nutné zavolat záchranku, odstranit šperky, které by u většího otoku mohly způsobit zaškrcení, a místo odvážení raněného vlastním autem raději pokračovat v chlazení a vyčkat na příjezd sanitky.

Stromky už ne, častěji hoří adventní věnce

Hasiči se shodují na tom, že největším rizikem je během adventu a Vánoc manipulace s otevřeným ohněm, především zapalování svíček a prskavek. „Stromečky již několik let nebývají nejčastější příčinou požárů. Tou se stávají vánoční dekorace a zejména adventní věnce ponechané bez dozoru či takové, které svým vyhotovením bez ochranných nehořlavých mističek velmi ochotně vzplanou,“ říká mluvčí Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje Petr Poncar.

U hořících svíček je zásadní neodcházet z místnosti, kde jsou zapálené. „Jsou zaznamenány i případy, kdy si majitel bytu jen odskočil zakouřit na balkon a hořící svíčka mezitím způsobila požár,“ zmiňuje mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. I svíčku položenou na bezpečný nehořlavý podstavec může snadno převrhnout kočka, průvan nebo dítě, proto je dobré nespoléhat se na to, že jsme hořící plamen tímto způsobem zajistili.

Také u elektrických svíček hasiči připomínají, že je potřeba kupovat jen certifikované výrobky. Pro venkovní osvětlení je nutné zvolit produkty přímo určené k použití v exteriéru, tedy se stupněm krytí minimálně IP44, které mají vyšší ochranu před působením deště či sněhu. Důležité je také zkontrolovat si podle návodu, jak dlouho smí žárovky svítit a jaký je jejich maximální příkon. Pozornost by lidé měli věnovat i kabelům, ty nesmí mít popraskanou izolaci nebo být deformované skladováním.

Při úrazu elektrickým proudem pak záchranáři radí myslet především na své bezpečí a nedotýkat se postiženého, pokud není v bezpečné vzdálenosti od zdroje. Nejprve je nezbytné zastavit přívod elektrického proudu, například vytažením spotřebiče ze zásuvky. Potom přivolat odbornou pomoc a zajistit základní životní funkce raněného.

Kůstka v krku je raritní, víc škodí přejídání

Jak potvrzuje zástupce primáře oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc Hynek Fiala, neobvyklé úrazy se stávají po celý rok a s Vánocemi jejich výskyt přímo nesouvisí. „Žádné specifické vánoční úrazy neexistují, nepočítáme‑li zcela raritní poranění pádem vánočního stromu, popáleniny od prskavek a svíček a po elektrifikaci Vánoc už nepříliš častých vypálení domovů. A již tradiční kosti z kapra v krku,“ dodává Fiala. Spíše než vánoční úrazy hrozí podle lékařů zvýšené zdravotní riziko spojené s přejídáním a s nadměrnou konzumací alkoholu. K bezpečnosti v dopravě nepřispívají ani typický předvánoční spěch a „sváteční řidiči“, kteří se touto dobou objevují na silnicích.

K prožití klidných a bezpečných svátků tedy může vést docela jednoduchá střídmost a zmírnění stresu spojeného s tím, co všechno člověk musí stihnout. Také oblíbené, i když ne příliš zdravé vánoční pokrmy mají vést k příjemnému setkání s nejbližšími, a ne k zažívacím potížím, nebo dokonce ke žlučníkovému záchvatu. Když už k nevolnosti dojde, zvlášť pokud pálení žáhy vystřídá ostrá bolest pod žebry, případně závrať, doporučují lékaři odpočívat vleže na zádech a zhluboka dýchat.

Foto: Shutterstock

Pokud se stav nezlepší ani po půlhodině, je lepší vyhledat odbornou pomoc. „Volání záchranné služby je nezbytné v případech ohrožení života nebo hrozícího vážného postižení zdraví. To i laik lehce pozná. Pokud se jedná o méně závažné příznaky, mírné bolesti, nevolnosti, průjmy, nevýrazné bolesti břicha, zvýšenou teplotu, úzkosti, drobné ranky a poranění, záchranné služby netřeba,“ shrnuje obecně pravidla volání záchranky Hynek Fiala.

Příchod Vánoc může psychicky zatížit i děti

Kromě fyzického zdraví může být sváteční období zatěžující i pro psychiku dětí. Podle zkušeností Lucie Zelenkové z Linky bezpečí bývá pro děti náročný jakýsi společenský tlak na to, že o Vánocích má být všechno krásné, rodina pohromadě a všichni se mají mít rádi. „Ono to tak leckdy není nebo to tak dítě nevnímá,“ říká Zelenková. Problémy, které už děti mají, se tak mohou o Vánocích a následném silvestru, který je spojen s určitým bilancováním, prohloubit.

Vedoucí rodičovské Linky bezpečí Kateřina Schmidová doporučuje mluvit o Vánocích v rodině a zapojit do toho i děti. „Nejdříve mi připadá důležité položit si tyto otázky: Jak chceme Vánoce slavit? Co je pro nás nejdůležitější? A co už v souvislosti s Vánocemi dělat nechceme?“ radí Schmidová.

Magazín Vánoce

Stáhněte si přílohu v PDF

Na druhou stranu se nevyhneme ani tomu, že svátky jsou jisté přelomové období, kdy bilancujeme uplynulý rok. V dětech i rodičích se mohou znovu ozvat náročné situace, se kterými se během roku potkali, ať už je to rozpad rodiny, ztráta blízkého člověka, nebo jiné osobní zranění. V takových případech je podle Schmidové potřeba nechat „smutky“ projít, ukázat dětem své pochopení pro jejich prožívání, reflektovat i vlastní pocity, ale zároveň se pokusit směřovat energii také jiným směrem. „Pomoci může třeba společná procházka nebo výroba dárků a vánočních dekorací,“ doplňuje vedoucí rodičovské linky.

Obtížné bývá vytvořit bezpečné a přívětivé prostředí v rozvedených rodinách, kde se rodiče musí domluvit, kdy a jak s dětmi sváteční chvíle stráví. „Rozvedení rodiče by se měli snažit zorganizovat Vánoce tak, aby proběhly bez výrazných sporů, a vymyslet takovou variantu oslav, která je pro děti, ale i pro rodiče nejlepší. Ať už se jedná o slavení svátků u jednoho, nebo u více stromečků.“ I tady je důležité nevynechávat děti ze vzájemné komunikace, vše jim srozumitelně vysvětlit a naslouchat jejich pocitům a názorům. Pokud jde o dárky, je podle Schmidové vhodnější, když rodiče obdarují děti věcmi přibližně ve stejné hodnotě, aby se dárky nestaly nástrojem k posuzování rodičů.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Magazín Vánoce.