Čím je váš projekt výjimečný?

Velký přínos spatřuji v tom, že je realizován přímo v prostředí dětského domova. Významný je i svojí kontinuitou a individuálním přístupem. V mnoha případech jsou dětské domovy zahlcovány nepřeberným množstvím nabídek workshopů, přednášek a webinářů na téma finanční gramotnosti a samostatného života, ale zpravidla se jedná vždy o jednorázovou aktivitu. Ale dlouhodobý přístup v rámci Accenture Academy má pro dotyčné děti obrovský přínos. V rámci projektu má každý case manažer, který je mladým dospělým průvodcem při jejich osamostatňování se, ve své péči maximálně deset dětí. Case manažeři s námi navíc spolupracují dlouhodobě, nemění se.

ACCENTURE ACADEMY

Společný projekt Nadace Terezy Maxové a společnosti Accenture dlouhodobě řeší podporu vzdělání a rovných příležitostí pro děti a mladé lidi odkázané na výchovu v institucionální péči. Je realizován na území České republiky v 15 dětských domovech a poskytuje podporu 128 dětem a mladým ve věku od 15 do 26 let. Projektové aktivity probíhají v důvěrném prostředí, které mladý člověk zná a vnímá jako bezpečné. Projekt funguje od roku 2011.

Jaká je role case manažera?

Za dětmi pravidelně dochází a nejrůznějšími aktivitami je směřuje k tomu, aby byly schopny se orientovat a následně fungovat na trhu práce i v běžném životě. Důraz je kladen na podporu a rozvoj motivace pro vzdělávání a získávání pracovních zkušeností, v budoucnu se totiž bez práce neobejdou. Je jejich průvodcem při výběru povolání, při seznamování se s penězi, řešení bydlení nebo adaptaci v reálném světě. Poskytuje jim podporu v nejistotě v oblasti jejich dalšího směřování. Děti často vycházejí z relativního blahobytu dětského domova a některé běžné situace jim jsou cizí.

O jaké vzdělání mají děti největší zájem?

Nelze říci, že děti preferují konkrétní studijní obory. Například že by byly výhradně prodavači, mechanici nebo kuchaři. Často hraje roli i lokalita ústavu, kdy třeba v Mladé Boleslavi dostávají příležitost ve společnosti Škoda Auto. Občas se děti přeceňují a nevidí své reálné možnosti. Chybí jim přirozená sebereflexe. Přestože nemají takové nadání, pomýšlejí si třeba na konzervatoř.

Nadace T. Maxové

Terezie Sverdlinová,
Nadace Terezy Maxové

1. Kam se posunula firemní filantropie za 10 let?

Mám štěstí, že v Nadaci Terezy Maxové působím od roku 1997, takže od úplného počátku, Mám srovnání. Vnímám jednoznačný posun k lepšímu – například dnes má naprostá většina firem, s nimiž jednám, svou strategii podpory a dárcovských priorit. Již není třeba zdlouhavě vysvětlovat, proč je důležité se angažovat.

2. Podle jakého klíče si vybíráte oblast podpory?

Nadace má jasně dané oblasti podpory a v rámci nich průběžně, formou grantových řízení, rozděluje finanční prostředky. Našim posláním je, aby každé dítě mělo možnost vyrůstat v láskyplném bezpečném rodinném prostředí. Vzhledem k tomu, že stále cca 8 tisíc dětí vyrůstá v ústavní výchově, podporujeme tři oblasti, které sledují změnu – a to snížení počtu dětí vyrůstajících mimo domov. Mezi hlavní cíle patří prevence nežádoucího odebrání dětí z rodinného prostředí, a to zejména z důvodů chudoby. Další oblastí je podpora všech forem náhradní rodinné péče, kde se soustředíme na podporu vzdělání, rozvoje a terapií dětí v pěstounské péči či adopci. V oblasti ústavní výchovy nadace podporuje vzdělávání dětí, rozvoj jejich dovedností a cílenou pomoc v osamostatňování se.

Terezie Sverdlinová, Nadace Terezy Maxové
Foto: Matej Slávik

Čekala bych opak.

Sebevědomí, co se týká vystupování, mají určitě nižší. Když jde ale o odměňování nebo pracovní uplatnění, je tomu mnohdy naopak. Když jim v práci někdo něco vytkne, klidně druhý den nepřijdou. Často jsou v dětském domově před ostatními za hvězdy, v běžné společnosti se ale stávají průměrnými a je to pro ně nezvyklý pocit.

Co nejtěžšího čeká dítě při odchodu z domova?

Je to především střet s realitou. Že za věci, které považují za samozřejmost, jako je například elektřina, voda nebo plyn, se platí. Přestože děti o těchto skutečnostech běžného života mají povědomí a všichni pracovníci jim je předávají. U převážné většiny se však jedná o teoretické znalosti, které neumí převést do praxe běžného života. Všichni třeba víme, že je potřeba spořit a vytvářet si finanční rezervu na horší časy. Ale není výjimečné to, že po obdržení výplaty ji dotyčný obratem utratí za všechno možné. Což není jen záležitost dětí z dětského domova. Vstup do světa je mnohdy těžký i pro dospívající pocházející z fungujících rodin.

Mají děti o brigády či zaměstnání zájem?

Cílem projektu je, aby získali pracovní zkušenosti. Ve většině případů děti mají o práci zájem. Jsou motivovány odměnou, jelikož mají omezené finanční prostředky. Každý měsíc jim je vypláceno kapesné, na které mají ze zákona nárok, ale jeho výše není nikterak vysoká. Někteří mají sirotčí důchod, ale jiní zase třeba dluhy, takže s nimi case manažer ve spolupráci s vedením dětského domova pracuje na způsobu oddlužení. Ale jestli se ptáte, zda všechny děti chtějí pracovat, tak nechtějí. U řady z nich jde především o iniciativu case manažerů, kteří se snaží je různými způsoby motivovat a rozvíjet tak u dotyčného pracovní návyky, protože bez práce přece nejsou koláče.

Byznys pomáhá

Stáhněte si přílohu v PDF

Jak vzniká zadlužení?

Nejčastěji dluh dítěte způsobí samotní rodiče, kdy například v místě trvalého bydliště za dítě neplatili zákonem povinné poplatky. Soudy však tuto záležitost považují za postup proti dobrým mravům a dítě je oddluženo. Stává se i to, že se zadluží samo. Kvůli nabídce operátora, kterou v dané chvíli považuje za výhodnou, si koupí například telefon za korunu, upíše se k paušálu, ale ten pak není schopno hradit.

Vycítíte u některých, že až odejdou, neuživí se?

Je v zájmu každého dětského domova i našeho projektu, aby dítě opouštějící dětský domov mělo kde bydlet a mělo zajištěnou práci. Jestli to uchopí tak, že do ní přestane chodit, už to bohužel není věc dětského domova. Ve chvíli, kdy opustí dětský domov, je to na nich. Některé dětské domovy mají tréninkové, přechodné či azylové byty, kam se dítě může na přechodnou dobu vrátit, a můžou společně hledat nové bydlení – podmínkou je však zaměstnání.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Byznys pomáhá.