Před půl rokem, na jaře, jsme seděli u režiséra Viktora Tauše doma, dívali se z okna na Petřínské sady a on mi vyprávěl o osudovém setkání s Amerikánkou. Úplně upřímně, bez zbytečných příkras a často v detailu, až mi naskočila husí kůže. Potkali se v době, kdy žil na ulici. V divoce svobodných devadesátkách odložil studium na FAMU, pohltily ho drogy i následná krize hodnot a deziluze ze stavu společnosti. Amerikánka, holka z děcáku, bez domova, pro něj byla jako sestra, spřízněná duše, se kterou společně hledal vnitřní sílu a naději.

Od té doby uplynulo pětadvacet let, on celou dobu toužil vyprávět její životní příběh, pojmenovat správně všechny otázky, které nad ním vyvstávají, a pokusit se vytvořit silný a hodnotný film. „Pokud chceme, aby umělecké dílo bylo společensky relevantní, což umění ze své podstaty být nemusí, je potřeba chtít víc. Nespokojit se jen tak s něčím,“ apeluje Tauš, který se společně se svým nejlepším kamarádem a production designérem Janem Kadlecem zaměřil na vizuální podobu a z barevných obrazů poskládali nezaměnitelný snímek. „Jak říká Honza, je to takový náš pokus vrátit do audiovize vizi.“

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak změnit ústavní péči v Česku?
  • Kam ve světě má Amerikánka nyní namířeno?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.