Dánská nezisková organizace Healthcare Denmark mapuje inovativní řešení ve zdravotnictví. Pomáhá zástupcům zahraničních soukromých i veřejných institucí sledovat vývoj v oboru. Výkonný ředitel organizace Jakob Skaarup Nielsen popisuje, jak se Dánsku podařilo nadchnout občany pro digitalizaci a proč ho české úřady inspirují.
Dánsko nemá jednu centrální databázi s informacemi o zdravotním stavu pacienta. Proč jste se takovému řešení vyhnuli?
Před lety jsme řešili něco podobného, jako řešíte teď v Česku. Diskutovali jsme se zdravotníky, zda vytvořit jeden společný IT systém, kde lékaři uvidí údaje o pacientech, nebo vymyslíme něco jiného. Nejprve jsme ale museli vytvořit prostředí, kterému by lidé důvěřovali, protože někteří lékaři měli obavy, co by se stalo, kdyby se do systému někdo naboural. Jiní říkali, že už mají interní databázi a nechtějí nic dalšího. Nakonec jsme se shodli, že bude lepší propojit stávající systémy. Kromě toho máme jeden oficiální portál Sundhed.dk. Každý pacient má omezený přístup k jednotlivým informacím. Může nahlédnout do své zdravotní dokumentace nebo na výsledky testů. A je jen na něm, zda dá svolení i svému lékaři.
Jak jste reagovali na otázky týkající se bezpečnosti?
Nemůžeme zaručit absolutní ochranu systému. Ale tento strach by nám neměl bránit v tom, co jsme začali dělat. Z našeho pohledu výhody jasně převažují nad nevýhodami. Národní zdravotní registry s údaji o zdravotním stavu celé populace, které slouží ke správě a výzkumu, jsou shromážděny u Danish Health Data Authority. To umožňuje zabezpečení zdravotních údajů a ochranu databáze před hackerským útokem nebo únikem.
Během pandemie se ukázalo, že jste na takovou extrémní situaci připraveni. Co nejvíc pomohlo komunikaci úředníků, zdravotníků a občanů?
Pro nás takové komunikační propojení nebylo nic nového, protože jsme zvyklí takhle fungovat už řadu let. Takže nejvíc asi pomohlo, že navazujeme na to, co se nám osvědčilo. Digitalizace je přínosná nejen pro úřady, ale zejména pro občany. Není pochyb o tom, že většině obyvatel Dánska tento model vyhovuje, a proto se snažíme, aby co nejvíce služeb bylo online. Veškeré důležité informace o pandemii předkládáme veřejnosti digitálně, takže Dánové se k informacím dostali rychle a okamžitě pochopili, jaká jsou doporučení úřadů a kam se obrátit, když potřebují pomoc.
Obyvatelé Dánska mohou spoustu úředních záležitostí vyřídit online. Jak pracujete s lidmi, kteří nemají přístup k internetu nebo ho neumějí používat?
Každá služba, nejen ve zdravotnictví, ale ve veřejné správě, musí být dostupná i offline. Právě proto, aby k ní měli přístup lidé, které jste zmínila. Nejčastěji mluvíme o starší generaci, ale může to být i někdo, kdo je v nouzi a nemá peníze na internet. Mému otci je osmdesát let. Před lety říkal, že nebude mít kreditní kartu, a teď ji používá pořád. A s internetem je to podobné. 90 procent dánských seniorů je na něm denně, protože chápou výhody internetu. Šetří čas a umožňují jim být snadno v kontaktu s příbuznými. Pokud chtějí vyřídit konkrétní záležitost na úřadě, samozřejmě mohou. Ale naprostá většina seniorů už ví, že není třeba jet na druhý konec města na úřad. Vše lze vyřídit z domova.
Na webových stránkách Healthcare Denmark průběžně zveřejňujete příklady dobré praxe z různých odvětví zdravotní péče v Dánsku. Poměrně rozsáhle se věnujete péči o seniory. Jaké inovace využíváte?
Máme velmi rozmanitou škálu řešení, která používají odborníci i pacienti. Například když je senior po operaci propuštěn domů, potřebuje ještě různé rehabilitace, aby se zotavil. Při cvičení používá nejrůznější senzory, které monitorují cvičení a ukládají data do speciální rehabilitační aplikace. Mají k ní přístup rehabilitační odborníci i praktický lékař, který o seniora dlouhodobě pečuje.
Co dalšího řešíte v souvislosti s domácí péčí?
Pro nás je hlavní, aby člověk žil co nejdéle v domácím prostředí a co nejvíce využíval veškerou podporu, kterou mu obec nabízí. Ať už jsou to pečovatelé, dobrovolníci, nebo různé technologické novinky, které pomáhají, aby se senior cítil doma i venku bezpečně. Tým odborníků, kteří o seniora dlouhodobě pečují, průběžně vyhodnocuje jeho zdravotní stav s pomocí nových technologií. Teprve když jsou vyčerpány všechny možnosti péče o seniora, je čas požádat o umístění do domova. Podle zákona musí obec zajistit místo v domově pro seniory do dvou měsíců od podání žádosti.
Dánská média i odborné časopisy uvádí, že dánští senioři jsou velmi aktivní součástí společnosti. V Česku je to pravý opak. O seniorech se píše jako o lidech, kteří potřebují hlavně pomoc…
Dánsko vnímá seniory jako velmi užitečný „zdroj“, který může být z mnoha důvodů prospěšný. Mnoho seniorů se pravidelně zapojuje do dobrovolnických aktivit. Pomáhají například v knihovnách, muzeích nebo veřejných institucích. Mohou poradit, pomoci nebo navštívit někoho, kdo se cítí osamělý. Senioři se takto zapojují třeba jednou nebo dvakrát týdně. Vypadá to jako malá pomoc, ale pro člověka, kterému pomáhají, je to velká pomoc. Každý dánský politik to velmi dobře chápe – nestačí mluvit o seniorech, kteří potřebují pomoc, ale je také nutné mluvit o seniorech jako o zdroji pro společnost a posílit jejich postavení, aby mohli převzít odpovědnost za svůj život.
Zmínil jste osamělost, která není problémem pouze nejstarší generace. Slyšela jsem, že pandemie vám v této oblasti hodně „pomohla“?
Často se říká, že Dánsko je nejšťastnější zemí na světě. Což je pravda, ale také je pravda, že každý čtvrtý Dán během svého života řeší nějaký problém s duševním zdravím, například vyhoření nebo osamělost. A právě proto chceme zvýšit povědomí o prevenci a léčbě problémů s duševním zdravím. Snažíme se tuto problematiku destigmatizovat. Pokud máte zlomenou nohu, nikdo váš problém nezpochybňuje, ale pokud jde o duševní zdraví, problémy nejsou pro ostatní vždy viditelné. Svým způsobem nám skutečně pandemie „pomohla“ vyvinout nová řešení. Psychologové a psychiatři začali některým pacientům radit prostřednictvím videokonzultací, což před epidemií nebylo běžné. Přibylo také lidí, kteří mají až nyní přístup ke specialistům. Například lidé s úzkostnými stavy mohou mít problém dostavit se k lékaři osobně, ale nyní lze využít online formu. Začaly se také hojně využívat aplikace, které pomáhají lidem, již se potýkají s akutním problémem, jako je například záchvat paniky. Pomocí jednoduchých praktických rad v aplikaci zjistí, co by jim v danou chvíli pomohlo.
Jakob Skaarup Nielsen
Od roku 2021 je výkonným ředitelem společnosti Healthcare Denmark.
Vystudoval ekonomii a obchodní právo na Vysoké škole ekonomické v Aarhusu.
Pracoval jako regionální ředitel pro investice na dánském velvyslanectví v Japonsku.
Byl vedoucím oddělení pro veřejné záležitosti EU v Bruselu a hlavním strategickým poradcem na dánském ministerstvu zahraničních věcí.
V červnu 2022 byla v Dánsku schválena rozsáhlá reforma zdravotnictví. Čeho se bude týkat?
Naše ministerstvo zdravotnictví, zástupci dánských krajů a místních samospráv se dohodli na změně, která se dotkne zdravotnické infrastruktury po celé zemi. Reforma se zaměří na zlepšení prevence, zajištění dostupnosti zdravotní péče v blízkosti místa bydliště pacientů a zvýšení odolnosti systému zdravotní péče. Po celém Dánsku vznikne až pětadvacet nemocnic s různými poskytovateli zdravotní péče pod jednou střechou. Díky tomu bude na jednom místě komplexní péče například pro chronicky nemocné nebo pro nejstarší generaci Dánů.
Stáhněte si přílohu v PDF
Současný dánský velvyslanec v Česku inicioval propojení českých a dánských odborníků v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Jak výměna zkušeností probíhá?
Od loňského příjezdu velvyslance Sørena Kelstrupa do Prahy začala intenzivní spolupráce. Vaši experti již několikrát přijeli do Dánska, kde jsme pro ně zorganizovali tematické exkurze, například do domovů pro seniory nebo za technologickými novinkami používanými v rehabilitaci. Velmi je také zajímalo, jak se nám díky digitalizaci podařilo zlepšit komunikaci ve zdravotnictví.
Dánsko je v oblasti digitalizace dlouhodobě na špici a pro mnoho zemí je inspirací. Vidíte naopak něco inspirativního v Česku?
Velmi mě zaujal způsob, jakým se vám podařilo zapojit uprchlíky z Ukrajiny do běžného života. Navštívil jsem jedno z přijímacích středisek v Praze, kde se zaregistrovali, poté byli zařazeni do seznamu úřadu práce a následně si mohli založit bankovní účet. To vše trvalo pár hodin. V tom nás určitě inspirujete, protože přijímací proces u nás trvá dva týdny a zřízení účtu zhruba měsíc. Každá země má své vlastní problémy a své vlastní tempo, ale myslím, že to hlavní je stejné. U nás rozhodně podporujeme, aby se problémy řešily systematicky a transparentně.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
