Hlavně rychle. Privatizaci v Česku i na Slovensku provázely chyby, pravidla vznikala se zpožděním

Jak převést ohromný majetek státu do soukromého vlastnictví – to byla zásadní otázka, kterou po pádu socialismu musela řešit nejprve federální vláda a později také oba nástupnické státy Československa. A vhodný model bylo potřeba najít co možná nejrychleji, protože nemalá část podniků nebyla na skok z plánovaného hospodářství do tržní ekonomiky připravena.

„Tehdy se vůbec nehledělo na kvalifikační předpoklady kupujících ani na původ kapitálu,“ připomíná analytik Radim Dohnal z Capitalinked.com. Během onoho živelného startu se tak v Československu ujala myšlenka kuponové privatizace. Každý dospělý Čechoslovák si za 35 korun mohl od 1. října 1991 koupit dnes již ikonickou oranžovou knížku a k ní za 1000 korun ještě známku o deseti kuponech po sto bodech. Ty mohl investovat do akcií konkrétních podniků nebo do privatizačních fondů.