Firmy u nás hledají řešení, jak by mohly své zboží vyrábět klimaticky neutrálně

Chce‑li člověk Hannoverský veletrh definovat jedním slovem, pak je to soutěživost. Ať už jsem vystavovatel nebo návštěvník, chci na něm najít něco, díky čemu budu v budoucnosti lepší, úspěšnější, říká Jochen Köckler, předseda představenstva společnosti Deutsche Messe AG, která je pořadatelem jednoho z největších průmyslových veletrhů na světě.

Hannoverský veletrh existuje již 75 let. Jaké je podle vás v současnosti jeho poselství? Co je dnes smyslem průmyslových veletrhů?

Hlavním smyslem veletrhů je vytvářet příležitosti k tomu, aby se lidé z různých průmyslových odvětví mohli setkávat a hovořit spolu o budoucnosti. V dnešní době jde především o to, skloubit ekonomii, ekologii a sociální témata, jde o to hledat a nacházet ta správná řešení pro budoucnost. Teď, po pandemii, jasně vidíme, že tyto cíle se daří naplňovat tehdy, když se lidé setkávají přímo, osobně. A to je také náš hlavní úkol: Vytvořit v Hannoveru platformu, která se na pět dnů v roce stane tím nejdůležitějším průmyslovým veletrhem na světě.

Vy sám jste členem představenstva Deutsche Messe již více než 10 let. Jak se mění požadavky vystavovatelů a jejich zájem o veletrhy?

I za těch deset let je jasně vidět, že veletrhy musí stále znovu a znovu definovat samy sebe. Jsou totiž zrcadlovým obrazem trhů, a ty se mění neustále. Vystavovatelé, kteří dnes na veletrh přivážejí pouze konkrétní produkt – třeba bagr, rypadlo nebo náklaďák –, aniž by přitom představili nějakou zvláštní inovaci, zkrátka ukazují pouze to, co mají v produktovém katalogu, to mají na veletrhu těžší. A my se musíme dost snažit, abychom je pro veletrh vůbec nadchli. Naopak ti vystavovatelé, kteří přemýšlejí v řešeních, nabízejí inovativní východiska a propojují různé technologie s cílem ukázat, jak může být budoucnost lepší, tak ti jsou na vzestupu. Právě díky interakci s nimi se vyjevují nové, napínavé věci.

Mohl byste uvést konkrétní příklad?

Na Hannoverském veletrhu, našem zakládajícím veletrhu, který se koná již 75. rokem, vystavoval letos poprvé Google. Představte si to: společnost, která je ztělesněním digitálního vyhledávače, se vydá na fyzické tržiště a postaví si tam stánek. Proč? Protože i Google chce být fyzicky vidět, chce na místě komunikovat s ostatními, s těmi, kdo rozhodují.

Když mluvíte o Googlu a digitálních médiích – do jaké míry kráčí fyzické veletrhy ruku v ruce s digitálními prezentacemi?

S vypuknutím pandemie covid19 se mnohé změnilo. Když se lidé nesměli setkávat, byl to pro nás víceméně profesní zákaz. Ale hned v roce 2021 jsme uspořádali čistě digitální Hannoverský veletrh, a to s 1800 vystavovateli a téměř 100 tisíci účastníky. Fungovalo to dobře, ale zpětná vazba nakonec přece jen ukázala, že s iniciací nových obchodů a vůbec s takovým tím veletržním nadšením, které si člověk odnáší po každém výstavním dnu, to na digitálním veletrhu nebylo tak slavné. Proto jsme rozhodli, že jakmile se lidé budou zase moci setkávat fyzicky, tak my čistě digitální veletrhy pořádat nebudeme, tedy alespoň v krátkodobém horizontu ne.

Dobře, tradiční veletrhy se v čistě digitální formáty nepromění, ale zvýší se třeba počty online prezentací, nebo bude po pandemii vše takové, jako před ní?

Digitální formáty nám dnes umožňují prezentovat inovace takřka bez ustání. Co se nicméně podle mého názoru ani po pandemii nezmění, je skutečnost, že v rámci kalendářního roku potřebujeme pevné, jasně dané termíny, kdy je vhodné to nové prezentovat. Není možné to dělat neustále. Je to tak trochu jako s olympiádou: I kdybych byl nejlepší plavec světa, tak by ode mě nikdo nemohl čekat, že budu ve vrcholné formě pořád. Ne, je zapotřebí, abych prokázal vrcholnou kondici v momentě, kdy hry probíhají, abych je vyhrál. Jako vystavovatel se musím co nejlépe připravit na konkrétní termín, během nějž ze sebe vydám to nejlepší, představím své nejlepší inovace. Veletrh je přirozeným kulminačním bodem, k němuž směřuje veškeré vystavovatelovo snažení. A investor, třeba ten, který teď zrovna v Braniborsku staví novou továrnu Tesla, také potřebuje, aby mu v jasně definovaný čas bylo nabídnuto – a prodáno – to nejlepší, co zrovna může na trhu sehnat, aby svou továrnu postavil.

Jak se vyvíjí či proměňují nároky návštěvníků a investorů? Lze pozorovat trendy v tom, co je zajímá, co na veletrzích hledají?

Když už se někdo na veletrh vydá – je jedno či přímo z Hannoveru, z Prahy nebo z Ria de Janeira – tak na něm chce zažít věci, které by ve své kanceláři nezažil. To je zcela logický nárok, jinak by bylo zbytečné vůbec někam jezdit. Návštěvníci, kteří jsou tak staří, jako já – je mi přes padesát – mají veletrhy ještě takříkajíc v krvi. Já sám veletrhy miluji hlavně proto, že je skvělé se na nich potkávat s ostatními lidmi. U mladších návštěvníků nicméně pozorujeme, že jim kromě vlastní návštěvy veletrhu musíme nabídnout ještě něco navíc, něco, kdy řeknou: „Fíha, tak tohle jsem nečekal.“ A tohle „fíha“ je zpravidla něco, co se vyjeví jen v osobním rozhovoru, ke kterému by nedošlo, kdyby se na cestu nevydali.

Teď po pandemii také vidíme, že lidé obecně méně cestují. A je také vidět změna chování mladší generace návštěvníků, pro něž je už dnes zcela přirozené, že se třeba o děti starají oba rodiče, nebo že hodně pracují z domova. Takovým lidem musíme připravovat nabídky na míru, aby se jim cesta do Hannoveru opravdu vyplatila. K tomu patří i večerní program: když už návštěvník přijede, tak nechce z veletrhu odejít v šest večer, zalézt do hotelového pokoje a říct si: „Tak, teď se alespoň můžu pořádně vyspat.“ Vnímám to jako velkou šanci: My, organizátoři veletrhů, můžeme vytvořit zážitky, které by v digitálním světě nebyly možné. Nároky návštěvníků stoupají, není samozřejmostí, že na veletrh jezdí. Jsem ale optimista, protože veletrhy nabízí věci, které jinde nezažijete.

Příští Hannoverský veletrh proběhne od 17. do 21. dubna 2023.

Foto: Deutsche Messe

Takže, co se tedy dá na veletrhu zažít? Jaké jsou aktuální trendy, které se zde prezentují? Jak už jsem pochopil, velká auta to zrovna nejsou.

Stále více jde o to přicházet s řešeními. Na veletrhu je vždy užitečné, pokud dokážete představit nejen konkrétní produkt, ale především hlavní myšlenku, která za ním stojí. Vezměte si třeba takový Siemens: Snaží se srozumitelně znázornit, jak funguje cloudová technologie MindSphere. A vysvětlují to třeba tak, že pro návštěvníky postaví stylizované mraky, cloudy, do kterých se dá vstoupit. Velcí vystavovatelé vždy hledají nové způsoby, nové cesty, jak návštěvníky pro své produkty nadchnout. Protože to je to, co dělá veletrh veletrhem: člověk musí mít otevřenou hlavu, a – jak rád říkám – také otevřenou peněženku. Jen tak se totiž může nějaká investice odehrát. Když člověk prochází veletržní haly, soutěží vystavovatelé o jeho pozornost. Nejde přitom jen o to, aby byli hlasití, nýbrž o to, aby dokázali jasně říct: „Tohle by mohlo být vaše řešení.“ Chce‑li člověk Hannoverský veletrh definovat jedním slovem, pak je to soutěživost. Ať už jsem vystavovatel nebo návštěvník, chci na něm najít to něco, díky čemu budu v budoucnosti lepší, úspěšnější.

V jakých oborech či odvětvích momentálně běží soutěživost na nejvyšší obrátky?

Zcela nové, i pro nás coby organizátory veletrhů, je téma klimatické neutrality. Firmy u nás hledají řešení pro to, jak by mohly své zboží vyrábět klimaticky neutrálně. Jejich odběratelé se totiž už netáží jen po ceně produktu (kolik stojí, jak rychle ho dokážeš vyrobit a v jaké kvalitě), ale ptají se také: „Jak velkou uhlíkovou stopu jsi po sobě svým výrobkem zanechal?“ A je další velkou příležitostí pro Hannoverský veletrh, který je konec konců hi‑tech veletrhem, průmyslovým veletrhem budoucnosti, aby toto téma dokázal jasně představit.

Když mluvíte o veletrhu budoucnosti, tak se rovnou musím zeptat, jak vidíte budoucnost veletrhů. Jak bude podle vás vypadat Hannoverský veletrh za pět, za deset let?

No, za deset let bude Hannoverský veletrh pořád ještě v Hannoveru. I za deset let se u nás budou setkávat přední lidé z průmyslu a budou plánovat jeho budoucnost. A veletrh stále bude zrcadlem aktuálních událostí a výzev, kterým svět čelí, jako je pandemie nebo klimatická změna.

Lidé si – bez ohledu na věk – uvědomují, že se s těmito problémy musí potýkat. Řešení je přitom vždy technologické. Hannoverský veletrh patří městu Hannover a spolkové zemi Dolní Sasko, našimi majiteli a šéfy jsou politici. Mám s nimi hodně co do činění a vím, že oni řešení těchto problémů neposkytnou. Vytvářejí ovšem rámec pro to, aby se vůbec něco řešit mohlo. A tato řešení budou i za deset let prezentována v Hannoveru. Dovedu si mimochodem představit, že i my sami jako veletrh budeme dávat na otázku klimatické neutrality velmi konkrétní odpovědi. Možná nebudeme stavět pokaždé nové stánky, ale používat stejné, jen s jinými logy. Budeme čerpat větrnou energii z Dolního Saska, budeme konzumovat pouze lokální potraviny. Ale přitom všem budeme ukazovat technologie pro celý svět. To, co se představí v Hannoveru, se využije v Indii, Číně, Austrálii, Jižní Americe. Největší nárok na Hannoverský veletrh, tedy na zdaleka nejdůležitější průmyslový veletrh světa, spočívá v tom, že na něm budou představena a nalezena řešení, která nám umožní poprat se s budoucností.

V roce 2023 se Hannoverský veletrh vrátí ke svému tradičnímu dubnovému termínu. Co ještě bude tradiční a co nové?

Veletrh se bude opět konat v dubnu, protože je to optimální termín s ohledem na dovolené, na investiční chování a podobně. Vzhledem k tomu, že Číňané zatím nemohou pořádně cestovat, bude veletrh v roce 2023 menší než ten v roce 2019, ale už mnohem větší než ten loňský. Jsme na cestě zpět na vrchol, máme radost z každého vystavovatele, z každého metru čtverečního výstavní plochy, ale musíme to všechno dobře zkombinovat. Jsme nicméně přesvědčeni, že hlavní témata, jako je digitalizace a udržitelnost, veletržními stánky pokryjeme.

Nejen cestovní restrikce pro obchodníky a návštěvníky z Číny, ale jistě i situace na Ukrajině, respektive sankce proti Rusku, budou mít na veletrhy vliv. Ale jaký?

To je odvislé od témat konkrétních veletrhů. Na tom hannoverském jsme i před válkou měli jen velmi málo ruských firem, které nabízely hi‑tech řešení pro průmysl. Ze strany vystavovatelů tedy válkou moc ovlivněni nejsme. A ostatně ani návštěvníků jsme odtamtud moc nemívali. To, co nás v tomto směru trápí, ať už jako soukromé osoby či jako obchodníky, je velká starost a znepokojení z toho, že je zkrátka válka v Evropě. To je samozřejmě něco, co pohodě nepřidá. A veletrhy by měly být o pohodě, musí na nich vládnout dobrá nálada, aby na nich lidé chtěli investovat, aby byli optimističtí. Očekávám nicméně i v tomto směru dobrý vývoj, zejména s ohledem na obnovu Ukrajiny po válce. Věřím, že na veletrhu ukážeme technologie, které při této obnově pomohou.

Pokud jde o Čínu, to je jiné téma. Tam jde o 1,3 miliardy lidí žijících v zemi, jež prochází velice dynamickým vývojem. Jen na Hannoverský veletrh jezdilo více než 1000 vystavovatelů z Číny, kteří zabrali povážlivou část výstaviště. A přijížděli i četní návštěvníci. Počítám, že v příštím roce bude čínská účast ještě výrazně menší než před pandemií, pak už se to ale začne pomalu ale jistě vracet do normálu.

Jaké budou podle vás nejdůležitější trendy nadcházejících průmyslových veletrhů?

To ukázal již poslední Hannoverský veletrh: budou se řešit průniky mezi dodávkami energií, bezpečností a klimatickou neutralitou. V Německu panuje všeobecná shoda na tom, že se chceme a musíme co nejrychleji stát CO2 neutrálními. A protože už nemáme k dispozici ruský plyn, jde o to, aby se na Hannoverském veletrhu ukázaly především dvě věci. Za prvé to, jaké mohou být alternativní zdroje energie. Proto je pro nás téma vodíku – které je tu s námi ostatně už mnoho let – velmi aktuální právě nyní, budeme mít celou jednu halu plnou vodíkových témat. A tou druhou věcí bude sector coupling, tedy sektorové propojení energetiky a průmyslu. S ubývajícími zdroji energie stoupá význam digitalizace, půjde třeba o to, aby továrna pracovala intenzivněji, když svítí slunce a fouká vítr. Válka způsobila, že se náš energetický trh obrátil zcela naruby. Ovšem fakt, že budeme zcela nezávislí na fosilních palivech, celé toto téma výrazně postrčil směrem kupředu.

Strojírenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Je ale něco, co také sráží průmyslové veletrhy zpět? Co považujete za největší výzvu pro Hannoverský veletrh 2023, který se bude konat již za necelých pět měsíců?

Velkou hrozbou pro veletrhy je nejistota způsobená geopolitickou situací. Ta může přispět k tomu, že se nebudeme soustředit na to, že skutečně máme technologie, které nám mohou pomoci čelit změně klimatu, a že máme také technologie k tomu, abychom si udrželi prosperující Evropu. Osobně si myslím, že největším rizikem je, že si řada lidí pod vlivem současných událostí nevšimne, jak fantastický program nabízíme. Byl bych velmi rád, kdyby se lidé na veletrh vrátili a našli čas a prostor se budoucností zaobírat, aby se k jejím výzvám postavili čelem. Pokud se všichni budeme budoucnosti bát, i pokud po ní jen nebudeme příliš toužit, tak ji k nám jen málo lidí přijde řešit. Ale já říkám: Budoucnost je s námi tady, v Hannoveru, a tady jsou také technologie, které pro ni potřebujeme. Přijeďte za námi, mluvme spolu o budoucnosti a udělejme dobré obchody.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenství.