Desítky extremistů chtěly v Německu s pomocí Ruska zničit republiku. Jejich vůdci byli šlechtic a bývalá poslankyně za AfD

Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla ve středu ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala převrat a ozbrojené útoky proti státu. Deník Bild uvedl, že vůdci skupiny byli člen německého šlechtického rodu a soudkyně a bývalá poslankyně za pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Skupina se podle agentury Reuters snažila o navázání kontaktů s Ruskem. Kreml však popřel, že by se skupinou měl cokoliv do činění. Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil zátah za protiteroristickou operaci na obranu demokracie.

Skupina byla složena z přívrženců radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí. Podle spolkové prokuratury se snažila získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je podle agentury DPA i člen elitní armádní jednotky Komando speciálních sil (KSK), jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.

Deník Bild uvedl, že k vůdcům skupiny patřila někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD a do října letošního roku soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová a člen německého šlechtického rodu, 71letý Heinrich XIII. Prinz Reuss.

Podle vyjádření spolkové prokuratury, na které se odvolává agentura Reuters, skupina plánovala dosadit Heinricha XIII., jehož předci v minulosti vládli části dnešního východního Německa, po převratu do čela Německa. Za tímto účelem se šlechtic pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo podle představ skupiny napomoci svržení vlády a nastolení nového uspořádání v Německu. V kontaktech na Rusko skupině údajně pomáhala ruská občanka Vitalija B.

Moskva popřela, že by měla se skupinou cokoliv společného. „O žádném ruském vměšování nemůže být řeč,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se jedná o „vnitřní záležitost Německa“.

Členové extremistické skupiny Říšští občané chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měly vypracovány. „Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd,“ uvedla prokuratura podle DPA.

„Demokracie se umí bránit: Od dnešního rána probíhá rozsáhlá protiteroristická operace. Spolková prokuratura vyšetřuje možnou teroristickou síť v prostředí Říšských občanů. Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány,“ napsal na twitteru německý ministr spravedlnosti Buschmann. Podle ministryně vnitra Nancy Faeserové dávají plány státního převratu nahlédnout do „hlubiny teroristické hrozby“.

Mluvčí generální prokuratury v Karlsruhe uvedla, že skupina zatím nemá název. Podle ní byla vytvořena na základě konspiračních teorií a její členové jsou pevně přesvědčeni, že Německu nyní vládne takzvaný hluboký stát (deep state), tedy skryté mocenské struktury, které fungují nezávisle na politickém vedení státu a sledují vlastní cíle.

Skupina podle vyšetřovatelů existuje nejpozději od listopadu 2021. Jejím ústředním orgánem byla „rada“, která měla podobně jako běžné vlády své rezorty - od spravedlnosti, přes zahraniční věci po zdravotnictví. „Členové 'rady' se od listopadu 2021 pravidelně skrytě scházeli, aby naplánovali převzetí moci v Německu a vytvoření vlastních státních struktur,“ uvedla prokuratura. Podle německých médií v čele „rady“ stál právě Heinrich XIII. Prinz Reuss.

Vojenská odnož skupiny měla „odstranit“ demokratický právní stát i na úrovni obcí či okresů. Skupina si byla vědoma toho, že během přebírání moci budou umírat lidé. „Nicméně tento scénář chápala jako nezbytný mezikrok k dosažení kýžené 'změny systému na všech úrovních',“ dodalo státní zastupitelství.

Dvaadvacet zatčených jsou podle mluvčí přímo členové této organizace, z toho dva v ní měli vůdčí postavení. Tři zatčené osoby jsou považovány za podporovatele skupiny a dalších 27 lidí je vedeno jako podezřelí. Zhruba 3000 policistů při zátahu prohledalo více než 130 objektů. Zatčeni byli lidé v sedmi spolkových zemích a také v Rakousku a Itálii.