Nástupní plat v IT může být i 200 tisíc, titul nehraje roli

Když se juniorní IT specialista uchází o práci, může si klidně říct o padesát tisíc hrubého. Zkušený ajťák senior zase bude začínat zhruba na devadesáti tisících. Alespoň podle zkušeností Jany Večerkové, ředitelky kurzů programování Coding Bootcamp v Praze.

„Jsou však také nabídky pro velmi seniorní vývojáře i za dvě stě tisíc,“ konstatuje Večerková. Podle oficiálních statistik ČSÚ se loni platy v IT pohybovaly na průměrné úrovni 64 tisíc hrubého, za deset let tedy vyšplhaly o rovných dvacet tisíc. I letos platy v IT odvětví rostou, a to lehce pod úrovní inflace. Podle Večerkové se finanční ohodnocení na IT pozicích letos zvýšilo meziročně o pět až deset procent.

Ve společnosti Gen Digital, která vznikla spojením antivirových společností Avast a NortonLifeLock, se nárůst pohyboval v průměru mezi pěti a patnácti procenty. V Air Bank IT specialistům zvýšili mzdy o osm procent.

„Na výši platů v oblasti IT má vliv několik faktorů. Aktuálně jeden z největších je dvojciferná inflace, která motivuje IT experty v pohybu na pracovním trhu za vidinou lepšího platu. Tím vzniká tlak na stávající zaměstnavatele, kterým nezbývá než platy zvedat, aby si udrželi zaměstnance,“ říká Pavel Červenka, ředitel divize pro nábor v IT personální společnosti ManpowerGroup.

„IT pozice jsou již přes deset let nejrychleji rostoucí oblastí zaměstnávání, a proto je zde největší nedostatek zaměstnanců, a to především v oblasti vývoje softwaru,“ dodává Červenka.

Nejvýše jsou IT architekti, nejníže testeři

Nejlépe placené pozice v IT jsou ty, které vyžadují unikátní profily zaměstnance. Takových je totiž na trhu málo.

„Vysoce ceněni jsou IT architekti a experti na kybernetickou bezpečnost. Samozřejmě platové ohodnocení roste nejen s větší expertní znalostí, ale také s větší odpovědností a vedením týmu. Nejníže na platovém žebříčku jsou absolventské pozice v IT jako například testeři,“ dává příklady Martina Machová, HR ředitelka společnosti Sodexo Benefity, která počítačové experty hojně využívá.

I v IT platí, že lépe ohodnoceny jsou především ty pozice, které vyžadují unikátní znalosti.

„Může jít například o znalosti v oblasti umělé inteligence, DevOps (Development and Operations – vzájemná závislost vývoje softwaru a IT provozu), systémového inženýrství, vývoje nebo pozice ve virových laboratořích. Oproti tomu podpůrné funkce v rámci IT jsou hodnoceny nepatrně níže,“ připomíná Petra Vahalová z HR týmu Gen Digital.

Platy v IT jsou vyšponované vysoko a boj se odehrává na jiné rovině než finanční. Ajťáky je lepší oslovit osobně.

Například pozice, jako jsou systémoví analytici, vývojáři softwaru a síťoví architekti, mají platy výrazně vyšší než průměr. Naopak například technici helpdesku a specialisté počítačové podpory se obvykle pohybují v nižším platovém pásmu.

Kromě specializace hraje ve výši platu ajťáka roli také lokalita. „Místo však nečiní tak zásadní rozdíl jako u průměrné mzdy, kdy Praha nad regiony hodně vyniká,“ všímá si Večerková.

Další faktor, který ovlivňuje výši platu, je i zaměstnavatel a jeho možnosti. „Například banka versus začínající start‑up, který získal počáteční seed investici. Start‑upy se však snaží nabízet kromě platového ohodnocení i jiné formy motivace – smysluplný, novátorský projekt, možnost ovlivnit chod společnosti, zaměstnanecké akcie nebo větší volnost,“ doplňuje Večerková.

V platech v IT hrála podle ní roli i pandemie covidu, válka na Ukrajině a současná inflace. „Pandemie vedla ke zvýšení poptávky po IT odbornících, protože podniky se urychleně digitalizovaly a automatizovaly. Pro firmy, které outsourcovaly vývoj, vedla válka na Ukrajině k dočasnému nedostatku pracovních sil,“ vysvětluje Večerková.

U seniorních pozic už titul nikoho nezajímá

Na výši platu má vliv také praxe. Vývojáři junioři mají obvykle jeden až tři roky zkušeností s vývojem.

„Měli by ovládat jeden nebo dva jazyky, tedy frameworky, a mít zkušenosti s několika dalšími jazyky. Zajímavý a možná trochu neobvyklý je pojem medior, tedy odborník střední úrovně. Ten by měl mít tři až pět let praxe nebo třeba bakalářské vzdělání v oboru informatiky a rok či dva praxe,“ dodává Večerková. Vývojář senior by měl mít více než pět let zkušeností a ovládat jakýkoliv moderní programovací jazyk.

„Většina firem se ale spíše soustřeďuje na to, co daný člověk umí, než na počty roků, které někdy mohou být velmi zavádějící,“ podotýká Večerková. Stále podle jejích slov převládá všeobecné stigma, že je v technologických oborech důležitý titul. „Není tomu tak. Vysokoškolský titul vám nezajistí uznání vyššího postavení rychleji než samoukovi, ale může vám přinést několik tisíc ročně navíc na začátku vaší kariéry. Ovšem na seniorních pozicích už má titul jen malý význam,“ připomíná Večerková.

Ajťáci slyší hlavně na práci z domova

Firmy se o uchazeče přetahují a plat je jen jedním z mnoha kritérií, která rozhodují o tom, kdo zaměstnance na přehřátém trhu získá. „Atraktivní platové ohodnocení je naprostý základ, ale v rozhodování uchazečů v IT hraje klíčovou roli to, s jakými nástroji a technologiemi budou pracovat a jakou mají příležitost pro růst. Kandidáty také zajímá politika práce z domova, firemní kultura a tým, se kterým budou pracovat,“ vyjmenovává Machová ze Sodexo Benefity.

HR experti také upozorňují, že ajťáci si v době pandemie covidu zvykli na vzdálenou práci z domova a nyní, po skončení pandemie, se jí nechtějí vzdát.

„Uvědomili si, že je láká vyvážení profesního a soukromého života, a také nechtějí platit zbytečné náklady za cestování. Takže nyní je mezi IT specialisty asi nejcennějším benefitem možnost flexibilní práce odkudkoliv. V IT docházelo ze všech typů pozic k největším přesunům od fyzické přítomnosti na pracovišti do online prostředí a benefit home office je nejčastěji využíván právě na tomto typu pozic,“ shrnuje Červenka.

Práce v IT

Stáhněte si přílohu v PDF

A to potvrzují i samy firmy. Například v Gen Digital zaměstnancům nabízejí neomezenou dovolenou nebo možnost zvolit si mezi prací z kanceláře a prací odkudkoliv. „Snažíme se zaměstnancům nabídnout maximální flexibilitu, aby si sami mohli rozhodovat, jak naloží se svým časem,“ podotýká Vahalová. I v Sodexu ajťákům nabízejí až 34 dní volna ročně a flexibilní pracovní dobu v hybridním režimu, tedy z domova i z kanceláře.

Jistou zajímavostí na HR trhu v IT je, že přestože na pracovních portálech patří IT pozice mezi nejnavštěvovanější, odpovědí přijdou jednotky nebo často i žádná.

„Uchazeči spíše skenují trh a sondují, jestli někde nenarazí na nějaké opravdové terno, než že by skutečně aktivně práci hledali a nutně potřebovali změnu. Ajťáky je potřeba oslovovat osobně a přesvědčit je o zajímavosti nabízeného místa nebo projektu. Platy jsou vyšponované poměrně vysoko a boj o vysoké specialisty se odehrává na jiné rovině než finanční,“ radí Červenka.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Práce v IT.