Teplo z hlubin Země pomůže Česku zbavit se závislosti na ruském plynu

Zdroje energie jsou všude kolem nás. Zatímco ta sluneční má své uplatnění zejména v létě, kdy je svitu dostatek, v chladnějších dnech mohou energii dodávat větrné turbíny.

Další zdroj energie se nachází nikoliv ve vzduchu, ale přímo pod nohama. Teplo planety Země lze dnes díky pokročilému vědeckému výzkumu využívat i k vytápění budov či pohánění průmyslových výroben. Pro energii si však lidé musí „sáhnout“ do hlubin Země prostřednictvím vrtů. Ty mohou mít hloubku pár set metrů, ale i několik kilometrů. Platí přitom základní rovnice – čím hlouběji vrty míří, tím více tepla mohou z podzemí získat.

Využití geotermální energie v českých zeměpisných podmínkách se intenzivně věnuje vědecké centrum RINGEN, které sídlí v bývalých litoměřických kasárnách.

„Po dvou covidových letech se můžeme konečně naplno rozvíjet, v lednu startuje nový projekt PUSH‑IT, v rámci kterého se zapojíme do sítě celkem šesti testovacích lokalit v Evropě zaměřených na ukládání tepelné energie do horninového prostředí, lidově řečeno pod zem,“ vysvětluje Antonín Tym, manažer výzkumné infrastruktury RINGEN.

Centrum získalo v předešlých letech dotace z evropských kohezních fondů a příjemcem veřejné podpory zůstanou i v dalších letech. Do litoměřického výzkumu geotermální energie přiteče v letech 2023 až 2025 celkem 25 milionů korun.

„Naším úkolem bude zrealizovat dva testovací vrty do zhruba 500 metrů a osadit je celou řadou nejnovějších senzorů, jež budou sloužit k dlouhodobému monitoringu podzemí, kde se bude energie přes léto ukládat a v zimě zase odebírat,“ objasnil Tym, který je zároveň představitelem České geotermální asociace.

To ale není všechno, co se v Litoměřicích chystá. Ve výzkumném středisku se pracuje také na projektu SYNERGYS, což je strategický projekt Ústeckého kraje, který má nárok na podporu z Operačního programu Spravedlivá transformace. Program je financovaný z evropských kohezních fondů a jeho cílem je pomoci uhelným regionům odklonit se od těžby uhlí a nastartovat úspěšný rozvoj v ekologičtějších sektorech. Geotermální energie může být jedním z nich.

„V rámci projektu vytvoříme unikátní testovací lokalitu pro hlubinnou a mělkou geotermální energii a další alternativní zdroje energie, jež se s ní dají vhodně kombinovat,“ vysvětluje Tym.

Zatímco mělkou geotermální energií jsou myšleny vrty zasahující do hloubky 100 až 400 metrů, hlubinná geotermální energie může brát teplo až z 5000 metrů pod zemí. Hlubinné vrty jsou zatím spíše raritou, jejich vznik a provoz je totiž finančně velmi nákladný. Díky prostředkům z evropských fondů si však země EU, včetně Česka, mohou hlubinné vrty dovolit – zatím alespoň ve vědeckých podmínkách. Z výsledků výzkumu v Litoměřicích pak budou moci těžit nejen místní firmy, ale také města, kraj a další potenciální investoři.

„V tomto rozsahu a kombinaci nic podobného v Evropě, ale pravděpodobně ani ve světě dosud nenajedete,“ upozorňuje Tym, který patří mezi průkopníky geotermální energie v Česku.

Zájem je enormní, ze strany státu ale ne

Debata o geotermálních zdrojích energie se v Česku rozproudila nejen s ohledem na potřebu snížit emise skleníkových plynů, a tedy s nutností odstavit uhelné elektrárny a najít za ně vhodnou náhradu, ale také kvůli válce na Ukrajině. Ruská agrese vytlačila ceny energií a dalších materiálů do extrémních výšek. S ruským režimem navíc již nelze nadále obchodovat, a Česko se tak musí poohlédnout po jiných dodavatelích energií. Nejvhodnější alternativou je přitom nahradit dovoz tuzemskou produkcí, což právě geotermální energie může nabídnout.

„Zájem je enormní,“ shrnuje Tym s tím, že geotermální energie láká jak velké energetické firmy, tak i menší podniky hledající levnější a stabilnější zdroj tepla. Mezi zájemci nechybí ani města či nemocnice.

Své zkušenosti s teplem planety Země má například banka ČSOB, jejíž kampus v pražských Radlicích využívá jednu z největších soustav geotermálních čerpadel v Česku. Celkem 177 vrtů sahajících do hloubky 150 metrů zajišťuje vytápění, chlazení a slouží i jako zásobárna energie. Areál tak nepotřebuje klasickou kotelnu.

„Spokojenost ČSOB s danou instalací je maximální,“ komentuje projekt tiskový mluvčí skupiny ČSOB Patrik Madle. Využití geotermických vrtů se podle něj bance osvědčilo, konkrétní data úspor peněz však ještě nejsou k dispozici. Kampus byl totiž otevřen v roce 2019, tedy před začátkem pandemie koronaviru, kdy byl provoz v budovách ČSOB minimální. Geotermické vrty má nicméně banka v plánu využívat i nadále. A rozhodně v tom není osamocena.

„Dle kolegů z praxe stoupl zájem o mělkou geotermii zhruba dvacetkrát. Bohužel, ten jediný, kdo o tento zdroj zatím nejeví strategický zájem, je Česká republika jako stát. Jsme v tomto směru trestuhodně pozadu, okolní země, jako je Německo, Polsko nebo Slovensko, mají zpracované dlouhodobé strategie podpory výzkumu, průzkumu a realizace geotermálních zdrojů, a to jak hlubinných, tak mělkých,“ upozornil na nedostatečný zájem českého státu Tym.

Například Polsko má v plánu investovat do geotermální energie zhruba 250 miliard korun a vláda nabízí městům zvláštní program, který má rozvoj tohoto sektoru podpořit. Státní projekty se plánují i na Slovensku, kde má být tento rozvoj podpořen evropskými strukturálními fondy.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto

Geotermální energie má podle expertů potenciál zejména v kombinaci s dnes populárními tepelnými čerpadly. Výhodou je také možnost využít systém nejen k vytápění budov, ale také k jejich chlazení, které bude v souvislosti s klimatickou změnou čím dál důležitější.

Energetická nezávislost

Stáhněte si přílohu v PDF

Teplárny jsou zatím opatrné

Zástupci českých tepláren se zatím k rozvoji geotermální energetiky staví spíše s rezervou. Tento postoj vyplývá z vyjádření Martina Hájka, ředitele Teplárenského sdružení ČR.

„Rozhodně nevidíme budoucnost ve čtyřkilometrových vrtech. Zatím nám to nedává ekonomicky smysl,“ uvedl Hájek v debatě o dekarbonizaci teplárenství, kterou koncem listopadu uspořádal server Euractiv.cz.

„Počítáme ale s rozvojem mělkých vrtů,“ dodal zástupce teplárenského sektoru s tím, že Česko by si mohlo postupem času osvojit postupy, které se již začínají uplatňovat v okolních státech. Masivní rozvoj mělké geotermální energetiky očekává Hájek především v Maďarsku, které pro to má ideální geografické podmínky. Dle jeho odhadu si firmy v ostatních zemích technologie osvojí, čímž se instalace zlevní.

„S čím také počítáme, je využití tepla z uzavřených dolů,“ dodal Hájek. Konkrétně jde o projekty zatopení uhelných šachet, ze kterých poté bude možné dostávat ohřátou vodu využitelnou pro vytápění.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energetická nezávislost.