V roce 1929 fyzik Fritz Houtermans využil zřejmě nejlepší balicí hlášku historie. V den, kdy měl schůzku s Charlotte Riefenstahlovou, totiž došel k zásadnímu objevu a pod hvězdnou oblohou tak mohl na rande prohlásit, že jako jediný člověk na světě ví, jak hvězdy svítí.

Na Riefenstahlovou to očividně zabralo a o dva roky později se vzali, ale i když se vědci snaží i jeho práci využít pro výrobu čisté elektřiny již 70 let, stále jsou velmi daleko.

Úterní průlom vědců z kalifornského výzkumného zařízení National Ignition Facility (NIF), na kterém se podílel i český fyzik Milan Holec, je významný krok. „Vstoupili jsme do nové oblasti fyziky hořícího plazmatu, kde vše nasvědčuje tomu, že jeho chování dobře rozumíme a je předvídatelné, což je pokrok proti loňskému experimentu. Předpokládám, že ještě během roku 2023 získáme energie třikrát více, což nám potvrdí, že se k čisté fúzní energii blížíme mílovými kroky,“ vysvětluje Holec, který jako počítačový fyzik vyvíjí přesnější modely fúzního plazmatu.
Potřebná revoluce se ale stále nekoná.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.