Rok 2022 si na starém kontinentu budeme pamatovat jako dobu, kdy země Evropské unie, které v předchozích letech prošly řadou těžkých krizí, dokázaly udržet až nečekaně silnou jednotu. Ruský prezident Vladimir Putin počítal s tím, že se EU ohledně reakce na jeho agresi vůči Ukrajině rozhádá možná ještě víc, než jak se to stalo třeba v době migrační krize.

Místo toho ale země unie, v úzké koordinaci se Spojenými státy, stojí za Ukrajinou, většina z nich jí dodává zbraně a na Rusko společně uvalily bezprecedentně tvrdé sankce. V roce 2023 se nejspíš rozhodne, jestli tato jednota vydrží. Zcela zásadní to bude i pro Česko, které v EU hrálo poměrně důležitou roli, protože jí ve druhé polovině končícího roku předsedalo.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.