Při převzetí evropského předsednictví od Francouzů 1. července 2022 se to české v Radě Evropské unie rozhodlo upřednostnit pět klíčových oblastí spojených s reakcí EU na ruskou agresi proti Ukrajině. Šlo o otázky energetické bezpečnosti a obranné politiky, ale také o to, jak odolné jsou unijní instituce nebo jak se vypořádat s řešením další uprchlické vlny. A český leadership se nejviditelněji a nejlépe ukázal v českém a evropském přístupu vůči východní Evropě.

V praktické rovině Česko prosazovalo tvrdý postoj vůči Rusku v momentech, kdy se vedla jednání o sankční politice, o potrestání válečných zločinů prostřednictvím zřízení mezinárodního soudního tribunálu, ale také o izolaci Putinova režimu na mezinárodní scéně. Pro českou vládu to přitom byla obtížná situace, protože sama čelila klíčovým domácím dilematům, například jak by měla řešit energetickou závislost Česka na Rusku.

Otázka energetiky navíc dobře ilustruje, jak těžké bylo najít společnou řeč mezi evropskými členskými státy. A to přesto, že zastropování cen ropy a zemního plynu, ale také zásadní omezení dodávek některých surovin uštědřily Rusku tvrdou ránu. Za tyto kroky a jasné postoje tedy patří českému předsednictví rozhodně vysoký kredit.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.