Pacient trpící silnou epilepsií musel ve městě Cwmbran v britském Walesu na pohotovost kvůli prudké bolesti na prsou. Na ošetření ale čekal 36 hodin. I lidé, kteří ho doprovázeli, soudí, že nešlo o chybu personálu nemocnice – lékaři a sestry ani při nejlepší vůli prostě nestíhali. Urgentní oddělení britského zdravotnictví jsou „ve stavu naprosté krize“, tvrdí profesní asociace lékařů urgentní medicíny (RCEM). Podle jejího šéfa Adriana Boylea v zemi každý týden umírá 300 až 500 lidí kvůli tomu, že nutnou péči dostanou pozdě. Jde o jeden z příkladů toho, jak dnes Británie doplácí na své vystoupení z Evropské unie.

Jedním z hlavních hesel zastánců brexitu přitom bylo, že díky vystoupení z EU britský státní rozpočet výrazně ušetří a tyto peníze půjdou do zdravotnictví. Už během kampaně před referendem o vystoupení v roce 2016 bylo jasné, že šlo o klamavé heslo.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.