Po nepříliš úspěšném roce 2022 řada investorů doufá v lepší zítřky. Inflační statistiky vykazují mírné známky zpomalování. Dramaticky se propadly ceny lodní přepravy a energetické či agrární komodity se taktéž vydaly na klesající trajektorii. Přestože vyhlásit vítězství nad inflací je předčasné, přináší ochabující cenová dynamika alespoň naději, že by se úrokové sazby nemusely vydat výrazně nad úroveň, kterou už trhy promítly do cen akcií.

Nicméně burziáni zcela ignorují fakt, že neřízená inflace a kroky centrálních bank prohlubují ekonomickou bolest, která se propíše do slabších zisků. Je to poněkud paradoxní, jelikož nadcházející hospodářské ochlazení označuje řada ekonomů za nejočekávanější recesi v historii.

Korporátní výsledky doposud fungovaly jako podpůrný faktor pro kurzy akcií. Ukázaly, že firmy dokážou přenášet zvýšené ceny vstupů na své klienty. Přestože poslední reportovací sezona již signalizovala plošné zhoršení, stále lze konstatovat, že zákazníci zdražování výrobků a služeb převážně akceptovali. Jak je to možné?

Tajemství toho, proč spotřeba zůstala nebývale odolná, se skrývá v robustních covidových stimulech. Ty pomohly americkým domácnostem vytvořit přebytečné úspory okolo dvou bilionů dolarů. Hotovostní polštář jim poskytl určitý stupeň komfortu. Začíná se však ztenčovat a podle prognóz může dojít k jeho vyčerpání během letošního jara. Eliminace covidových úspor urychlí sestupnou ekonomickou spirálu.

Mezi centrálními bankéři navíc získává na popularitě teorie, že inflační tlaky rozdmýchává spíše setrvalá expanze korporátních marží než zvyšování mezd. V USA totiž ceny rostly dlouhodobě rychleji než mzdy. Fed si tedy v této fázi přeje vidět redukci marží – to představuje významný obrat oproti jeho původní roli všespásného zachránce investorů.

Přestože máme na akcie konstruktivnější názor než na začátku roku 2022, zůstává další výhled extrémně komplikovaný. S jistotou ovšem můžeme prohlásit, že aktuální cenovky nejsou dostatečně nízké, aby kompenzovaly veškerá rizika na obzoru.