Počátkem září loňského roku svolal Petr Fiala na Úřad vlády zhruba tři desítky předních představitelů tuzemské energetiky. Bylo to jen pár dní poté, co cena elektřiny na burzách překonala hranici tisíc eur za megawatthodinu. Pokud by se na této hodnotě udržela delší dobu, stala by se pro velkou část populace i firem zcela nezaplatitelnou. Premiér proto přítomným oznámil, že v zájmu udržení sociálního smíru plánuje vláda ceny odběratelům uměle omezit. O měsíc a pár dní později kabinet skutečně schválil zastropování na úrovni pět tisíc korun za megawatthodinu elektřiny a na 2,5 tisíce korun za megawatthodinu plynu bez DPH.

Tím však ten mnohem těžší úkol pro vládu teprve začal. Bylo třeba vymyslet způsob, jak energetickým dodavatelům ztrátu dorovnat. A dbát při tom na to, aby své peníze skutečně dostali a energetický trh se nezhroutil. Zároveň nesměly být kompenzace nastaveny příliš velkoryse, aby nezruinovaly státní kasu. Zda se to povedlo, je podle kritiků nejisté a bude to v konečném důsledku i jeden z hlavních ukazatelů toho, s jakým vysvědčením Fialův kabinet nakonec uzavře volební období.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.