ČEZ postaví u elektráren velké FV parky. Budou se obracet za sluncem

ČEZ staví velké solární parky především v Ústeckém kraji, ale také v krajích Středočeském, Plzeňském a na Vysočině.

Fotovoltaickými panely ovšem nebude pokrývat pole či louky, největší solární parky vyrostou na území dolů a výsypkách v okolí současných elektrárenských areálů v severních Čechách, zejména kolem elektráren Prunéřov a Tušimice. „Pro nové FVE hledáme vhodná místa, přičemž se zaměřujeme primárně na brownfieldy, například právě na pozemky skupiny ČEZ v areálech stávajících klasických elektráren, a na plochy s průměrnou či podprůměrnou produkční schopností půdy. Podporujeme ochranu zemědělské funkce půdy, proto při hledání nových lokalit vylučujeme ty nejúrodnější půdy I. a II. třídy ochrany,“ říká Barbora Peterová, mluvčí skupiny ČEZ.

Až třetina záměrů na velké FV parky zaniká

Zástupci ČEZ jednají s obcemi, na jejichž území mají solární parky vyrůst. „Dialog s obcemi, tedy s představiteli místních samospráv a občany, je pro nás velmi důležitý. Účastníme se jednání, debatujeme s místními obyvateli, vysvětlujeme přínosy i dopady projektu, vyvracíme nejrůznější mýty, které jsou s obnovitelnými zdroji spjaty,“ ujišťuje Peterová. Dodává, že limitujícím faktorem pro rozvoj OZE (obnovitelné zdroje – pozn. red.) v Česku jsou vedle ekonomických parametrů též potřebné úpravy územně plánovacích dokumentací. Bez jejich změny není možné stavět a právě z tohoto důvodu zaniká až 30 procent záměrů.

„Jsme rádi, že díky součinnosti Ústeckého kraje, na jehož území vzniká v současnosti nejvíce našich projektů a zejména ty největší, je hotová potřebná aktualizace zásad územního rozvoje. V procesu přípravy jsou také příslušné změny územně plánovací dokumentace obcí,“ zmiňuje Peterová.

Zatím největší projekty v této oblasti – solární park Vysočany – Plató o instalovaném výkonu 115 MWp a projekt Tušimice II o výkonu 126 MWp – začne ČEZ stavět na přelomu letošního a příštího roku.

U takto velkých elektráren, jež často čítají tisíce kusů FV panelů, hraje velkou roli vyspělost technologie. Na trh přicházejí nové, výkonnější typy panelů, stejně tak se v čase snižuje i jejich degradace.

Panely se budou natáčet za sluncem

„K testování vlastností a vhodnosti různých typů panelů a konstrukcí využíváme už čtvrtým rokem zkušební fotovoltaický park v areálu Elektrárny Ledvice. Do budoucna se tato laboratoř zelené energetiky přesune do areálu v Málkově u Chomutova, kde vznikl technický dispečink obnovitelných zdrojů a zázemí pro pracovníky, kteří zajišťují údržbu a provoz našich zařízení,“ přibližuje Peterová.

BeNative

Místo uhlí si zatopíme plynem a biomasou, teplárny už staví nové kotle

▪ 6 min. čtení

Nové typy panelů, které na trh přicházejí, ČEZ nejprve zkušebně testuje a sleduje jejich výrobu v určitém časovém horizontu tak, aby je následně použil co nejefektivněji. „Novinkou do budoucna budou jistě třeba takzvané trackery, tedy konstrukce, které se společně s panely automaticky natáčejí za sluncem,“ popisuje Peterová.

Ideální je kombinace malých a velkých FVE

Zájem o domácí FVE klesá poslední dva roky. Zatímco ještě loni Češi za první pololetí na střechy svých domů instalovali téměř 22 tisíc FVE, letos to bylo za stejnou dobu 12 tisíc, tedy zhruba polovina. Že hlad Čechů po domácích fotovoltaikách začne slábnout, se podle Jana Fouska, předsedy představenstva Solární asociace, očekávalo. „V Solární asociaci s tím počítáme již zhruba dva roky a připravujeme na to i naše členské firmy. Do určité míry se totiž jedná o relativní ochlazení, jelikož stále částečně dobíhá boom výstavby z dob energetické krize, kdy ceny elektřiny vyskočily více než desetinásobně, a lidé také chtěli po útoku Ruska na Ukrajinu posílit svou energetickou bezpečnost,“ říká Fousek.

Dnes jsou ceny elektřiny na trhu téměř na předkrizových úrovních, což samozřejmě prodlužuje návratnost investice do domácí FVE. V asociaci však upozorňují na to, že i dnes má vlastní FVE s baterií stejný význam, tedy kromě ušetření finančních prostředků i zvýšení energetické soběstačnosti. A výhodná je také při koupi elektromobilu, protože snižuje náklady na dopravu.

Že se začaly ve velkém stavět také elektroparky, je podle Jana Fouska správně, protože Česko potřebuje obě varianty. Domácí střešní instalace posilují energetickou soběstačnost jednotlivců a komunit, dávají lidem možnost vyzkoušet si výhody obnovitelných zdrojů a akumulace. Velké solární parky zase přinášejí rychlý a finančně efektivní způsob, jak dekarbonizovat českou energetiku a splnit energeticko‑klimatické cíle. „Stavba velkých parků tedy nemusí nutně znamenat ústup od střešních FVE. Důležité je, aby se odstranily některé zbývající bariéry pro jednodušší výstavbu velkých FVE a aby se začaly zapojovat i velkokapacitní bateriové systémy a další zdroje flexibility, což se konečně začíná dít,“ pochvaluje si Fousek.

Jako velmi pozitivní zprávu hodnotí fakt, že ČEZ využívá pro solární areály brownfieldy, tedy území po průmyslové činnosti. „Považujeme to za ideální cestu pro rozvoj velké fotovoltaiky. Máme tak příležitost vrátit život do míst, která byla po desítky let ekologicky zatížená, a dát jim novou energetickou funkci. Navíc jde často o lokality s dobrou infrastrukturou a napojením na distribuční nebo přenosovou síť. Pokud chceme nahradit výrobu z uhlí bezemisními zdroji, pak jsou tyto lokality logickou volbou,“ míní Fousek.

Solární parky by mohly elektřinu zlevnit

Velké solární elektrárny vyrábějí elektřinu relativně levně – bez nákladů na palivo a s minimálními provozními náklady. Samozřejmě je podle Fouska potřeba připočíst ještě sekundární náklady na vyrovnávání nestálosti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, například na akumulaci či agregaci flexibility. „Jakmile se tyto nové zdroje dostanou na trh, mohou tlačit ceny energie dolů, zejména v době vysokých odběrů. A nasazení akumulace zase pomáhá prodloužit počet těchto hodin v rámci dne s levnou elektřinou. Pro spotřebitele to může znamenat nižší účty za elektřinu,“ odhaduje Fousek. Připomíná však, že je potřeba zároveň investovat do flexibility sítě, tedy do akumulace a přizpůsobení se, chytrého řízení a posilování distribučních i přenosové soustavy.

Rozjíždí se i vítr a voda

Kromě solárních parků na brownfieldech ČEZ testuje také umístění velkých FVE na vodních plochách. První plovoucí fotovoltaická elektrárna již dva roky funguje na hladině horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice. „Vytipováváme další vhodné vodní plochy, v přípravě máme řadu projektů,“ doplnila Barbora Peterová.

Stejně tak se ČEZ zaměřuje i na získávání energie z větru. „Naším cílem rozhodně není tlačit projekty větrných parků takříkajíc na sílu. Naopak hledáme širší shodu například na úrovni mikroregionů,“ říká Peterová. ČEZ připravuje větrné projekty napříč celou republikou, z hlediska větrnosti jsou pro výstavbu těchto zdrojů nejvhodnější Kraj Vysočina, Moravskoslezský kraj a také části Pardubického a Libereckého kraje. „Po celé České republice rozvíjíme větrné projekty o celkovém výkonu v řádu stovek megawattů. Pokud vše dobře půjde, předpokládáme, že první projekty bychom mohli začít stavět okolo roku 2028,“ konstatuje Peterová.

Stále však platí, že nejvíce elektřiny se v Česku vyrábí z uhlí a jádra, podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta. Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v tuzemsku loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny, meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent.

Text vznikl ve spolupráci se společností ČEZ.