Místo uhlí si zatopíme plynem a biomasou, teplárny už staví nové kotle

Se spalováním uhlí se ve velkém loučí české teplárenství. Vysoké ceny emisních povolenek urychlily přechod na nízkoemisní zdroje tepla a v původně uhelných teplárnách teď poskytovatelé budují kotelny na plyn a biomasu, které mají uhlí v blízké době nahradit. Modernizace některých tepláren se promítne už do letošní topné sezony. I když si toho obyvatelé měst v Moravskoslezském a Ústeckém kraji nemusí ani všimnout, vytápění jejich domovů a ohřev teplé vody jim budou v zimě zajišťovat zdroje s výrazně menší uhlíkovou stopou.

Do výstavby nových ekologických tepláren bude ČEZ investovat okolo 80 miliard korun. Jejich výstavba je jedním z úkolů pro společnost ČEZ ESCO. „Pro celou skupinu ČEZ je modernizace českého teplárenství největší investiční příběh po jaderném tendru,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Snahou dceřiné společnosti polostátního energetického podniku je modernizovat nejen zdroje tepla, ale celý systém vytápění včetně jeho distribuce a optimalizace spotřeby u zákazníků. „Dodávky tepla propojujeme s ostatními službami, které našim zákazníkům poskytujeme. Nejde jen o dodávku tepla trubkou, ale i vyhodnocení toho, jak efektivně teplo zákazník spotřebovává, a o nabídku úsporných opatření,“ vysvětluje Čermák.

DEBATA HN

Teplárny budou spalovat plyn a biomasu. V budoucnu se k nim přidá jádro

23. 1. 2025 ▪ 5 min. čtení

Teplo z nových zdrojů by k odběratelům mělo proudit způsobem, na který jsou zvyklí. Oproti jiným evropským zemím má Česko unikátní síť centrálního zásobování teplem, která rozvádí teplo a ohřívá vodu ve zhruba 40 procentech všech domácností. Tento systém chce ČEZ ESCO zachovat a využívat ho dál i po přechodu na plyn a biomasu, případně ho doplnit o teplo z obnovitelných zdrojů, jako jsou kogenerační jednotky, tepelná čerpadla a fotovoltaika.

Po odklonu od uhlí má určitou dobu hrát klíčovou roli v energetice, průmyslu i teplárenství zemní plyn. Přestože se nejedná o bezemisní zdroj a také tato komodita bude zatížena emisními povolenkami, oproti uhlí je její uhlíková stopa podstatně nižší, a tím pádem bude i výroba tepla z plynu oproti uhlí do budoucna levnější.

Jako přechodové médium má zemní plyn sloužit zhruba 15 let, než ho zčásti nahradí nové technologie, například malé modulární reaktory. Ani pak ale plyn z mixu teplárenských zdrojů zcela nevymizí. „Podle našich odhadů dalšího vývoje bude Česká republika nejspíše potřebovat stabilní zdroj vytápění v podobě zemního plynu ještě i po roce 2040,“ předpokládá Čermák. Důvodem je mimo jiné to, že plyn na rozdíl od většiny obnovitelných zdrojů dokáže zajišťovat stabilní dodávky energie a tepla nezávisle na počasí a vyrovnávat výkyvy v rozdílech mezi výrobou a spotřebou. Plynové kotelny by se proto měly v budoucnu využívat hlavně jako záložní zdroje tepla pro období, kdy „zelenější“ zdroje nebudou na pokrytí celkové spotřeby stačit.

Stejné teplo, ale čistší vzduch

Poslední topnou sezonu závislou na uhlí už má za sebou teplárna v Dětmarovicích na Karvinsku, která přes padesát let vyhřívala města Bohumín a Orlovou spalováním černého uhlí. Letos v zimě ji nahradí nová plynová kotelna o tepelném výkonu 18 megawattů a dva horkovodní plynové kotle s celkovým výkonem 44 megawattů. V následující topné sezoně už by dodávku tepla měla zajišťovat kompletně fungující sestava nových zdrojů, tedy biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky, každá o výkonu 11 megawattů. Zmíněná plynová kotelna bude sloužit jako záložní zdroj tepla pro zimní měsíce, společně se třemi dalšími plynovými kotli.

Práce na proměně dětmarovické teplárny jsou aktuálně v plném proudu. „Po dokončení výběrových řízení, terénních úpravách a přípravě technologických propojů jsme nyní ve fázi výstavby hlavních objektů. Roste jak nová biomasová kotelna, tak i dvě kogenerační jednotky a záložní a špičková plynová kotelna,“ komentuje stav projektu technický a investiční ředitel ČEZ Teplárenská Radim Seidler.

Celkem budou tyto zdroje zásobovat teplem 15 tisíc obyvatel Bohumína a Orlové, kam v součtu putuje ročně 400 terajoulů tepla. Odběratelé by přitom neměli zaznamenat ani snížení komfortu, ani nepřiměřené zvýšení cen za odebírané teplo. Změnou by ale pro ně mohlo být zlepšení životního prostředí, protože konec spalování uhlí tu výrazně sníží emise oxidu uhličitého, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek.

Od příštího roku má pak v Dětmarovicích začít naplno fungovat kotelna na spalování biomasy. Ročně má nová teplárna zpracovávat 25 tisíc tun paliva a jeho zdroje si energetici zajistili smlouvami se čtveřicí dodavatelů z Moravskoslezského kraje na deset let dopředu.

O transformaci teplárenství ČEZ usiluje i v Ústeckém kraji, kde spravuje celkem tři teplárenské lokality. Kromě samotného Ústí nad Labem je to tepelná elektrárna Ledvice nedaleko Teplic a oblast Tušimice/Prunéřov mezi Chomutovem a Kadaní. I tady se teplárny připravují na přechod od uhlí k nízkoemisním zdrojům.

„Základními výrobními zdroji v Prunéřově budou kotel na biomasu o výkonu 35 megawattů a kogenerační jednotky s výkonem 45 megawattů. Plynové kotelny budou patřit mezi záložní a špičkové zdroje,“ upřesňuje Seidler. Teplo má z Prunéřova proudit do Chomutova, Kadaně, Jirkova nebo Klášterce nad Ohří. S kompletním dokončením prací se počítá v roce 2027, kdy bude zprovozněn i horkovodní propoj Prunéřov–Kadaň o délce 5,7 kilometru. „V té době by měly také výrazně a trvale poklesnout emise v dané lokalitě, o 93 až 98 procent,“ dodává Seidler.

Teplo z vodíku? Zatím drahé

Místo zemního plynu by v budoucnu mohl být zdrojem energie a tepla také vodík, který ve své čisté podobě nemá žádné uhlíkové emise. V dohledné době tomu však brání jeho vysoké ceny. „Výroba vodíku je stále nákladná a jeho masovější využití v teplárenství není aktuální. Zatím je jeho místo například spíše v hromadné dopravě,“ konstatuje Čermák. Dalším budoucím zdrojem energie a tepla by mohl být biometan, ani ten však zatím nemá ke své výrobě a zpracování v Česku rentabilní podmínky.

I proto zůstává klíčovým palivem v teplárenství zemní plyn, navzdory nejistým výhledům na jeho budoucí ceny. Otazník ostatně visí i nad dostupností a cenami biomasy, po které v souvislosti s odklonem od uhlí stoupá poptávka i v dalších odvětvích. Od budoucích cen těchto komodit se bude odvíjet i to, kolik za čistější teplo zaplatí jeho odběratelé.

Podle Čermáka by je však nemělo čekat skokové zdražení. „Dnešní ceny tepla navyšují především emisní povolenky, které jsou hlavní příčinou konce uhlí v českém teplárenství. Výroba tepla z biomasy nepotřebuje povolenky žádné a výroba tepla z plynu jich potřebuje výrazně méně než výroba z uhlí,“ vysvětluje. Cenovou stabilitu podle něj zajistí hlavně dlouhodobost projektů a jejich vzájemné propojení s energetickými úsporami. Řada objektů navíc prochází v současné době rekonstrukcí a zateplováním, což může přinést významné tepelné úspory. „V každém případě předpokládáme, že cena tepla z našich nových zdrojů bude v roce 2030 pro zákazníky výrazně výhodnější, než by v té době byla cena tepla z uhlí. A bude také výhodnější, než kdyby se z centrálního zásobování teplem odpojili,“ uzavírá Čermák.

Text vznikl ve spolupráci se společností ČEZ ESCO.