Havířov změnil přístup k teplárenství. Spojil se s ČEZ ESCO a sází více na decentralizaci a energetické úspory

Město Havířov vzniklo v roce 1955 díky těžbě černého uhlí. Na něm zatím pořád stojí i výroba tepla pro Havířov. Dodávky přicházejí z nedalekého zdroje v Karviné provozovaného společností Veolia Energie. Už za dva roky to ale může být jinak. Kontrakt na dodávky tepla do 70tisícového města v Moravskoslezském kraji se bude opět soutěžit. A politici z Havířova se proti Veolii v posledních letech dost silně vymezují. Jako spojence si zajistili jinou velkou tuzemskou energetickou firmu ČEZ ESCO. S ní vytvořili společný podnik ENVEZ, který může být v roce 2026 vyzývatelem Veolie.

Firma ENVEZ, kde má ČEZ ESCO podíl 51 procent, je ale už teď klíčovým hráčem pro plány Havířova na dekarbonizaci a decentralizaci jeho městské energetiky. Součástí budoucích plánů jsou totiž energetické úspory. Letos se v Havířově rozjel vůbec největší EPC projekt v Moravskoslezském kraji. Principem EPC (energy performance contracting) je, že klient splácí projekt až z vytvořených úspor. Celkem 22 budov v majetku města se do roku 2025 zateplí, instalují se na nich solární panely a zmodernizuje vzduchotechnika i osvětlení.

Ve více než čtyřech tisících místnostech, například na magistrátu, v domech sociální péče nebo ve 14 základních školách, se také zavede počítačem řízený systém individuální kontroly teplot, což dále zvýší efektivitu ve využívání energií. Vše zařídí společnost Enesa, jež rovněž patří do skupiny ČEZ ESCO.

Úspora pro město

Investice za 151,4 milionu korun mají snížit náklady města na teplo a elektřinu o 15,4 milionu korun ročně. Provozní náklady tak do roku 2035 podle plánů oproti současnosti klesnou o více než dvě pětiny. První úspory v nákladech město pocítí od ledna 2026. Návratnost projektu je deset let, životnost použitých technologií je ale delší. Vzhledem k splátkové charakteristice EPC projektů do nich Havířov nemusí ze svého nic investovat. U těchto projektů si musí dodavatel svoji marži „odpracovat“. Pokud úspor nedosáhne, zaplatí vše ze svého.

V pozadí havířovského projektu, který oborová Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) ocenila jako nejlépe připravený projekt roku 2023, je nepochybně už zmíněný tendr na budoucí dodávky tepla. To, že cílem města je, aby v něm Veolia měla konkurenta, nijak neskrývá primátor Havířova Josef Bělica (ANO) – od letošního dubna rovněž hejtman Moravskoslezského kraje.

„Díky existenci ENVEZ jsme schopni Veolii v rámci města do budoucna úplně nahradit. Může to přitom být ekologické i cenově dostupné. Hlavně si ale můžeme řídit energetiku sami,“ vysvětlil Bělica. Podle něj už se riziko konkurence projevilo při vyjednáváních o cenách tepla za minulou topnou sezonu, která obyvatelům Havířova přinesla při placení účtů za teplo z centrálního vytápění úspory kolem 60 milionů.

Existence společného podniku ENVEZ i Bělicou podporované záměry byly součástí kampaně v komunálních volbách roce 2022. Koalice v čele s hnutím ANO v nich tehdy pozici obhájila. A podle Bělici se na energetických plánech nic nezmění, ani pokud po zářijových krajských volbách uhájí post hejtmana.

HN BeNative

Počet podniků s vlastní fotovoltaikou roste. Jednu z největších si u ČEZ pořídilo liberecké Denso

▪ 6 min. čtení

Podle ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka je Havířov příkladem změny v pohledu na teplárenství, které si dlouhodobě „žilo“ jako přirozený monopol. „Našli jsme v Havířově město, které o energetice přemýšlí komplexně a hlavně dlouhodobě,“ pochvaluje si Čermák pětiletou spolupráci, která začala v roce 2019 podpisem memoranda.

Trendem, který se podle něj prosadí, bude kombinace centrálního zásobování teplem (CZT) a nových decentrálních zdrojů v podobě kogenerací či tepelných čerpadel. „Jsme schopni nabídnout jak centrální, tak decentrální teplárenské služby. A k tomu EPC projekty a moderní zelenou energetiku,“ dodal.

ENVEZ ale není jen beranidlo proti Veolii. Klíčovou roli v městské energetice má společný podnik hrát i tehdy, pokud by Veolia dokázala s nabídkou nižší ceny pozici dodavatele uhájit. „Pak by firma dále dělala energetické úspory a doplňovala CZT. Za všech okolností také chceme mít ENVEZ jako smluvního partnera ve všech věcech souvisejících s energetikou,“ dodal Bělica.

Decentrální možnost pro Havířov představují menší kogenerace pro výrobu elektřiny a tepla a tepelná čerpadla, jež se zkombinují s fotovoltaikou. ENVEZ připravuje i vodíkové projekty. Velkou investicí asi za půl miliardy korun bude třídicí linka na odpad, která se začne stavět v roce 2025 na bývalém kališti Dolu František. V areálu vznikne i plnička na vodík pro městské autobusy. Vyloučeno není v Havířově ani pořízení většího bateriového úložiště pro skladování elektřiny.

Podle Bělici si Havířov může s rozpočtem 3,5 miliardy korun a investicích přes 600 milionů korun ročně svoje plány dovolit. Stejně je do budoucích decentrálních zdrojů ochotné investovat i ČEZ ESCO. Půjde přitom o vyšší stamiliony, možná až jednu miliardu korun.

Tyto plány zároveň neznamenají, že Havířov a ČEZ ESCO hodlají centrální zásobování teplem v 70tisícovém městě zlikvidovat. Válka mezi těmito dvěma přístupy v teplárenství je podle Čermáka úplně zbytečná, protože mohou společně fungovat vedle sebe. „Žádný centrální systém se však do budoucna neobejde bez dlouhodobého projektu dekarbonizace a doplnění o další zdroje. Pokud si nynější dodavatelé myslí, že mohou udržet přirozený monopol, tak nakonec o celý trh přijdou,“ dodal.

Orlová, Bohumín, Ústí nad Labem

ČEZ navíc „souboj o teplo“ zažívá také naopak. Zatímco v Havířově je vyzývatelem, ve městech Orlová a Bohumín pozici centrálního dodavatele hájí. A zatím úspěšně, neboť letos podepsal se zmíněnými městy dvacetileté smlouvy na odběr tepla z nové nízkoemisní teplárny za dvě miliardy korun. Její stavba nedávno začala v areálu poslední černouhelné elektrárny v Dětmarovicích, jejíž provoz skončí. Teplo z Dětmarovic nahradí kotelny na plyn a biomasu a kogenerační jednotky, jež budou sloužit také jako záložní zdroje pro dodávky elektřiny během špiček.

Dohoda je nakonec možná i s Veolií v Havířově. Pro největšího dodavatele tepla na severní Moravě je současná situace nepříjemná. A to proto, že město Havířov je důležitý odběratel pro zmíněný zdroj v Karviné, který přechází od uhlí ke kombinaci plynu, biomasy a spalování tuhých paliv. Kompletně se Teplárna Karviná od uhlí odstřihne v roce 2028. Aby se ale několikamiliardová investice vznikající s dotací z Modernizačního fondu vyplatila, potřebuje mít Veolia jasno, že jí nevypadne významný zákazník.

Podobný městský podnik jako v Havířově má ČEZ i na opačném konci republiky – v téměř stotisícovém Ústí nad Labem. Firma Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem (THMÚ) zatím funguje jen jako dodavatel tepla. V budoucnu by ale podle Čermáka mohla mít stejné zaměření jako havířovský ENVEZ. A kombinovat centrální i decentrální teplárenství. „Jednou třeba budeme spolupracovat i s Prahou, protože modernizujeme zdroj v Mělníku, který je hlavním dodavatelem tepla,“ dodal. ČEZ investuje v Mělníku přes sedm miliard korun do přeměny stávajícího uhelného zdroje na paroplyn s horkovodní akumulací tepla. Součástí dekarbonizace je i spalovna komunálního odpadu.

V Ústeckém kraji ČEZ také investuje do vybudování nových teplárenských zdrojů. Zatím teplo v Ústeckém kraji pokrývá výroba v uhelných zdrojích v Trmicích, Tušimicích, Prunéřově a Ledvicích. V příští dekádě je postupně nahradí nové teplárny na plyn a biomasu. Do modernizace energetiky v tomto kraji vydá ČEZ do roku 2030 asi 100 miliard korun.

Text vznikl ve spolupráci se společností ČEZ