Počet podniků s vlastní fotovoltaikou roste. Jednu z největších si u ČEZ pořídilo liberecké Denso

Zájem českých firem a průmyslu o dekarbonizaci roste. A je to vidět na tom, že firemních fotovoltaik v Česku začíná přibývat. Nejde jen o soláry na střechách hal a logistických parků, ale i „klasické“ fotovoltaiky na pozemcích podniků. Jedna z největších elektráren o výkonu 1,7 megawattu během loňska vyrostla v Liberci, a to přímo v areálu japonského výrobce klimatizací pro automobilový průmysl Denso. Na ploše o velikosti dvou fotbalových hřišť s výhledem na horu Ještěd vyrábí od ledna elektřinu 3724 solárních panelů. Díky letním měsícům už jejich výkon jede naplno – ročně má podniková elektrárna vyrobit kolem 1,7 gigawatthodiny elektřiny.

„Pokryje asi čtyři procenta celkové spotřeby energií. Do budoucna to může být díky navazujícím energetickým úsporám až šest procent. Ušetříme tím ročně 656 tun emisí oxidu uhličitého,“ řekl Filip Valenta, ředitel technického úseku v Denso Manufacturing Czech. Tato firma chce být v rámci skupiny do roku 2030 uhlíkově neutrální.

Denso není jediné. Firmy k dekarbonizaci vede nejen snaha o udržitelnost a klimatické cíle, ale i možnost nižších nákladů za energie. Zelenější fungování od výrobních podniků vyžadují zákazníci i obchodní partneři. Podle generálního ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka je spolupráce s Densem důkazem, že významní hráči na trhu už ekonomické i ekologické výhody dekarbonizace nebo vlastních fotovoltaik vidí. „ČEZ ESCO díky svým zkušenostem a šířce služeb dokáže nabídnout dodávku na klíč od vyprojektování elektrárny přes její instalaci a připojení až po její servis,“ řekl Čermák.

Výrobce klimatizací pro automobilky v Německu, mladoboleslavskou Škodu Auto a kolínskou Toyotu patří s téměř 2400 lidmi k největším zaměstnavatelům na Liberecku. Firma s obratem přes 10 miliard korun má vizi uhlíkově neutrálního libereckého závodu. Podle Valenty pořízení fotovoltaiky zapadá do této vize, která se v Liberci naplní do konce dekády. U samotné budovy závodu pak už letos, a to díky šetření s energiemi a využívání zbytkového tepla. „Budeme první uhlíkově neutrální provoz ve skupině,“ řekl Valenta. Plně zelenou stopu má ale liberecké Denso už teď. Díky tomu, že podnik kupuje elektřinu z obnovitelných zdrojů s certifikátem původu.

HN BeNative

Zájem o zelenou elektřinu roste. ČEZ ESCO jí loni prodal dvě terawatthodiny, pokrylo by to třetinu spotřeby Prahy

▪ 5 min. čtení

Pro stavbu firemní fotovoltaiky si Denso vybralo firmu ČEZ ESCO. Ta zajistila vše od přípravy projektu, nákup solárních panelů až po certifikaci a zapojení do sítě. „Podařilo se to za deset měsíců, což je velmi dobrá doba realizace. Bereme to jako rychlý a vzorový projekt,“ uvedl Michal Brátka, projektový manažer obchodu a realizace ČEZ ESCO.

Denso si nechalo fotovoltaiku postavit na vlastním pozemku. Nešlo ale nejčastější cestou, kdy si podnik nechá postavit zdroj „na klíč“ od instalační firmy, jež vyřídí i dotace. Není tak majitelem zdroje od samého počátku. Místo toho Denso podepsalo s ČEZ ESCO desetiletou smlouvu a splácí náklady v dohodnutých cenách elektřiny. Po uplynutí smlouvy fotovoltaiku převezme do svého vlastnictví. Výhodou je, že Denso nemuselo do zdroje investovat. To na sebe vzalo ČEZ ESCO.

„Standardně máme kontrakty na 15 let, rozpětí se ale pohybuje od 10 do 25 let. Čím delší délka kontraktu, tím nižší je cena za megawatthodinu,“ vysvětlil Brátka. ČEZ ESCO nabízí tento model pod názvem Fotovoltaika za 1 korunu. „Zatím jsme takto dostavěli a připojili 13 zdrojů o celkovém výkonu 5,3 MW,“ dodal.

Denso mělo na starosti přípravu vlastního pozemku. Podle Filipa Valenty lidem v Densu nejvíce „zatrnulo“, když se v době příprav zjistilo, že v podloží je více velkých kamenů, než se čekalo. To by komplikovalo zatloukání konstrukce. „Stroje, které to dělají, se rezervují dlouho dopředu. Hrozilo, že se projekt posune o několik měsíců,“ dodal. Nakonec se ale pozemek podařilo připravit včas.

Možnosti pořízení firemní fotovoltaiky

Výši investice Denso ani ČEZ ESCO nekomentují. Obecně se ale nyní u pozemní solární elektrárny investice na jednu kilowatthodinu instalovaného výkonu pohybují kolem 18 tisíc korun. To při velikosti fotovoltaiky Densa odpovídá zhruba 30 milionům. Součástí investice byla rovněž sedmimilionová dotace ze Státního fondu pro životní prostředí (SFŽP), která zrychlila ekonomickou návratnost. Fond využívá prostředky z Modernizačního fondu, do něhož odvádí peníze znečišťovatelé ovzduší, kteří si povinně nakupují emisní povolenky. Z vybraných peněz se pak částečně platí ozelenění tuzemské energetiky.

Podobně si obě strany nechávají jako součást obchodního tajemství i cenu za jednu dodanou megawatthodinu. Podle Valenty se ale příliš neodchyluje od nákladů za megawatthodinu pro firmy v Česku. Roční kontrakt na rok 2025 se momentálně na pražské energetické burze PXE prodává za necelých 95 eur (asi 2400 korun).

Podle Jana Krčmáře ze Solární asociace je přístup zvolený Densem v Česku zatím stále ještě menšinový. Podobně jako využívání standardních PPA kontraktů (Power Purchase Agreement), jež nejsou vázané na firemní areál, v němž se elektřina přímo spotřebovává. Kontrakty, kde jsou výrobce elektřiny a její odběratel jinde, musí započítat distribuční poplatky na síť. Pro stavbu větších pozemních fotovoltaik je ale podobný kontrakt nutností, protože jinak neseženou u bank financování.

Jedním z průkopníků tuzemských PPA projektů je firma Benteler, jež působí v oblasti automotive, energetice a strojírenství. Ta si zajistila na 10 let produkci elektřiny z nově budovaného zdroje o výkonu 37 MW v jihočeském Dyníně. „Vidíme v PPA kontraktech velký potenciál pro další rozvoj obnovitelných zdrojů a věříme, že společně s aukcemi by to mohlo rozhýbat výstavbu pozemní fotovoltaiky v Česku,“ uvedl Krčmář ze Solární asociace.

Ve firemních instalacích zatím převažují střešní instalace na halách a v logistických centrech. To je i případ ČEZ ESCO. Jedním z velkých loňských projektů o výkonu dva megawatty byla stavba pro developera CTP v Nupakách u Prahy. Nebo velká střešní fotovoltaika o výkonu 2,2 MW v závodě automobilky Škoda Auto v Mladé Boleslavi a v logistickém centru Škoda Parts Center. Celkem ČEZ ESCO minulý rok dokončilo nebo zahájilo stavbu solárů o výkonu 44 megawattů.

Další zelené projekty Densa

Střešní fotovoltaiky chystá jako další projekt i liberecké Denso. A to jako doplněk při zastřešení parkoviště. Na samotných střechách výrobních hal výrobce klimatizací podle Filipa Valenty fotovoltaiky nasadit nelze. A to proto, že infrastruktura výrobního závodu skrze střechu řeší různé výstupy. Závod na úpatí Jizerských hor navíc musí počítat s množstvím sněhu, což by efektivnost střešní fotovoltaiky dále snižovalo a naopak zvyšovalo potřebu údržby solárních panelů.

Denso ale zvažuje jiné zelené projekty, například stavbu minivětrníků. Firma si kvůli územnímu plánu nemůže postavit klasickou větrnou turbínu. Chce ale otestovat možnost vzniku větrného parku složeného z malých větrníků o výšce dvou metrů. „Nedělají hluk, splývají s krajinou a pokud jich je na jednom místě větší množství, generují zajímavý výkon,“ řekl Valenta. Důležitá je podle něj také spolupráce s Libereckým krajem a městem Liberec. Ten chce být do roku 2030 prvním klimaticky neutrálním městem v Česku.

Do budoucna také Denso uvažuje nad pořízením elektrolyzéru pro výrobu zeleného vodíku. Důvod je jednoduchý. Liberecký závod vedle elektřiny potřebuje i plyn. Jako alternativa pro procesy, kde nelze plyn nahradit elektřinou, se jako alternativa nabízí vodík. Vodíkové úvahy povzbuzuje i fakt, že japonské Denso vyvíjí vlastní vodíkové technologie.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ČEZ