Tlak na firmy, aby snižovaly uhlíkovou stopu, se zvyšuje. Díky tomu rostou prodeje bezemisní elektřiny, která potřebné zelené „razítko“ má. Firma ČEZ ESCO, jež se v rámci energetické skupiny ČEZ zaměřuje na udržitelnou energetiku, loni prodala o 12 procent více certifikované elektřiny vyrobené ve fotovoltaických a větrných elektrárnách než v roce 2022. Objemově jde o 1960 GWh. V Česku navíc část firem bere za bezemisní i elektřinu vyrobenou v jaderných zdrojích v Dukovanech a Temelíně. Té ČEZ ESCO loni prodal 630 gigawatthodin, což je meziroční nárůst o 13 procent.
„Snižování uhlíkové stopy je pro mnoho podniků klíčové, aby si udržely konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Řada zahraničních firem dekarbonizací podmiňuje spolupráci s tuzemskými obchodními partnery,“ řekl generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Pokud nechtějí čeští výrobci vypadnout ze zahraničních dodavatelských řetězců, musí podle něj postupně dekarbonizovat.
Zelenou elektřinu nabízí i další dodavatelé. Například Pražská energetika pro letošek očekává, že dodá téměř jednu terawatthodinu bezemisní elektřiny.
Roční spotřeba celého Česka je kolem 59 terawatthodin, v případě hlavního města Prahy necelých 6 TWh. Do certifikované zelené elektřiny vedle slunce, větru a jádra dále patří ještě vodík a biometan. Podle údajů operátora OTE se loni vydalo 7,7 milionu záruk původu, což odpovídá 7,7 terrawathodiny elektřiny.
Zákazníky pro tuto elektřinu obchodníci určitě mají. Podniky, které vidí v dekarbonizaci příležitost, a ne hrozbu, se navíc loni sdružily v nové Alianci pro bezemisní budoucnost. Vedle ČEZ jsou v ní provozovatel jediných dvou českých rafinerií Orlen Unipetrol, největší výrobce cihel Wienerberger nebo výrobce čipů onsemi. Důležitými členy jsou také banky, které mají zájem podobná dekarbonizační řešení financovat – třeba rozjezd vlastních fotovoltaik, které si firmy pořizují ve svých areálech, aby snížily svoji emisní stopu a zvýšily soběstačnost.
Větší využití obnovitelných zdrojů žádají i firmy. Chtějí se tak dostat k levnější elektřině
„Přechod na bezemisní výrobu elektrické energie zajistí konkurenceschopnost českého průmyslu a celé ekonomiky. Chceme v tom jít příkladem,“ řekl Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky a současně prezident již zmíněné asociace.
Obecný boom obnovitelných zdrojů v Česku byl loni vidět na statistice připojených fotovoltaik. Jen firma ČEZ Distribuce připojila k síti přes 52 tisíc elektráren s instalovaným výkonem 605,5 MW. Větší zájem firem o zelenější řešení zase potvrzují loňská čísla ČEZ ESCO. Během roku 2023 firma dokončila nebo zahájila stavbu solárů o výkonu 44 MW.
K největší instalaci ČEZ ESCO patřily střešní fotovoltaiky pro developera CTP o výkonu dva megawatty v Nupakách u Prahy. Developer postupně nechá na střechách svých průmyslových hal postavit desítky megawattů solárních panelů. Nejnověji ČEZ ESCO dokončil fotovoltaiku pro libereckého výrobce klimatizací do automobilů Denso o výkonu 1,7 MW. S téměř čtyřmi tisíci solárními panely jde o jednu z největších firemních instalací v Česku. Ročně by měla vyrobit 1,6 gigawatthodiny elektrické energie. Náklady na stavbu elektrárny zaplatil ČEZ ESCO. Denso je bude splácet v ceně elektřiny.
Firemní fotovoltaiky ale podle Kamila Čermáka zatím stále dokážou pokrýt pouze menší část spotřeby firemních areálů. Právě proto stoupá zájem o bezemisní elektřinu. „V letošním roce čekáme další růst poptávky,“ dodal.
Pokračující dekarbonizace se projevuje také u víceletých EPC projektů (Energy Performance Contracting) zaměřených na úspory energií. V těchto takzvaných energetických službách se zárukou dodavatelské firmy smluvně garantují výši úspor. Pokud by k nim nedošlo, tak rozdíl samy doplatí. „Podle našich výpočtů je potenciál úspor ve veřejných budovách v Česku zhruba 20 miliard korun ročně,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Nejčastějšími zákazníky EPC projektů jsou města, kraje a jejich příspěvkové organizace.
Podle Gazdíka ČEZ ESCO aktuálně jedná s ministerstvem zdravotnictví o tom, že do podobných projektů více zapojí fakultní nemocnice. Velkým zdravotnickým projektem, na němž se ČEZ podílel, byla předloni Thomayerova nemocnice. Nedávno firma rozjela rozsáhlý projekt za více než miliardu korun v pražské Nemocnici Na Homolce. Má každoročně přinést úsporu 30 milionů korun. V případě této pražské nemocnice šlo na zateplení budov 680 milionů korun, a to včetně projektové a inženýrské přípravy. Modernizace technologií, aby byl provoz nemocnice energeticky úspornější, vyšla na 420 milionů. Více než dvě třetiny celkové částky pokryly dotace.
Ministerstvo zdravotnictví je modernizaci nemocnic nakloněné. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) vytvořil pracovní skupinu, která má umožnit ředitelům dalších přímo řízených zařízení osobně se seznámit s projekty rekonstrukcí s garantovanou úsporou. Zapojit by se podle něj měly fakultní nemocnice třeba v Ostravě nebo v Hradci Králové.
ČEZ ESCO není jediným hráčem na trhu, který má zákazníky ve zdravotnictví. Psychiatrická nemocnice Bohnice v Praze spolupracuje na energetických úsporách s konsorciem společností Veolia Energie a D-energy. Velká brněnská nemocnice svaté Anny zase se společnostmi Amper Savings a Enetiqa. Díky modernizaci by měla brněnská nemocnice během deseti let uspořit na energiích a stočném minimálně 462 milionů korun bez DPH.
Článek vznikl ve spolupráci se společností ČEZ
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist