Modernizace českého teplárenství vyjde na desítky miliard. Zatím pojede na plyn, biomasu a odpad. Později se ale přidají velká tepelná čerpadla

Teplárna v Uherském Hradišti minulý týden oznámila konec spalování uhlí. V příští topné sezoně ho nahradí tři plynové kotle a kogenerační jednotka na výrobu elektřiny. Centrální zásobování teplem pro 25tisícové město na jižní Moravě počítalo do budoucna také se spalováním komunálního odpadu. Teď kvůli nižším investičním nákladům zvažuje, že plyn doplní průmyslovým tepelným čerpadlem.

Cesta středně velké teplárny provozované městem a skupinou Enetiqa ukazuje model, jakým v příštích několika letech půjdou při cestě od uhlí prakticky všechny teplárny v Česku. A to včetně největšího hráče, jímž je energetická společnost ČEZ. Ta v příštích letech jen do dekarbonizace tepláren investuje 60 až 80 miliard korun.

„Do roku 2030 uzavřeme naše uhelné teplárny a postavíme úplně nové, které budou jako palivo využívat zejména biomasu a plyn. Jako doplněk bude energeticky využíván také odpad. Chceme rovněž zachovat léty prověřený systém centrálního zásobování teplem a zajistit na další desítky let bezpečné a stabilní dodávky tepla občanům i podnikům,“ řekl Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO. Ta v rámci skupiny „dělá“ zelenou energetiku.

Nově Čermák odpovídá i za transformaci teplárenství a je předsedou dozorčí rady ČEZ Teplárenská. Tato firma se v rámci skupiny stará o dodávky tepla z větších zdrojů k zákazníkům ve městech, obcích a firmách.

HN BeNative

Česko potřebuje mnohem více zelených zdrojů, výstavba se však zasekla. Po letech se rozjíždí debata o provozní podpoře

▪ 6 min. čtení

„S rozvojem moderní energetiky pomalu přestává dávat smysl dřívější dělení na centrální dodávky tepla a decentralizované zdroje,“ přibližuje Čermák. Nejde už podle něj jen o dodávky tepla, ale i energetické služby a úspory. Proto došlo k úzkému propojení obou firem.

V úvahách ČEZ hraje klíčovou roli fakt, že výroba tepla z uhlí přestává být v porovnání s plynem ekonomická. Důvodem jsou náklady na emisní povolenky, jež si musí uhelné teplárny kupovat. Povolenka je „odpustkem“ za vypouštění jedné tuny oxidu uhličitého do ovzduší.

Podle současných forwardových kontraktů se její cena může v letech 2025 až 2027 pohybovat kolem 80 eur a výš. O tuto částku jsou tedy uhelné zdroje v nákladech dražší. Přitom cena zemního plynu by naopak měla do roku 2027 spíše klesat, až na 31 eur za MWh. Podle odhadů ČEZ už za tři roky také bude mít samotná výroba elektřiny z hnědého uhlí zápornou marži.

Této strategii odpovídá na valné hromadě ČEZ oznámený odhad posunu termínu konce těžby hnědého uhlí v severočeském lomu Bílina. Z roku 2035 na rok 2030. S pojistkou, že by těžba mohla pokračovat, pokud teplárny ČEZ v některých městech nestihnou zmíněnou dekarbonizaci dokončit. Dekarbonizaci totiž nedělá jen ČEZ, ale i další hráči po celé EU. Počet dodavatelů a jejich výrobní kapacity přitom nejsou neomezené.

Investice v Ústeckém kraji i Mělníku

Modernizace se do roku 2030 dotkne všech tuzemských uhelných zdrojů ČEZ. Firma zatím z uhlí vyrábí tři čtvrtiny tepla. Pokrývá také pětinu dodávek v rámci centrálního zásobování teplem (CZT). Ten je pro Česko klíčový, protože je na něj napojeno 1,6 milionu domácností. Spolu s Polskem a Skandinávií je tuzemský systém CZT nejrobustnější v Evropě. A snahou ČEZ je ho co nejvíce zachovat i do budoucna.

Jen v Ústeckém kraji, kde má ČEZ velké zdroje v Prunéřově, Tušimcích, Ledvicích a Trmicích, energetická firma oznámila obří investice do modernizace za 100 miliard. Jde nejen o ekologičtější výrobu tepla, ale také o produkci bezemisní elektřiny, což zahrnuje hlavně stavbu fotovoltaik o výkonu 2300 MW.

Například nová teplárna Prunéřov má při kombinaci biomasy a plynu zásobovat teplem až 35 tisíc domácností. Základním zdrojem bude biomasová kotelna o výkonu 35 tepelných  megawattů (MWt) a kogenerační jednotky o výkonu 45 MWt. Vedle toho budou součástí řešení rovněž záložní a špičkové plynové zdroje v Prunéřově a Tušimicích o celkovém výkonu 88 MWt. Více na plynu budou založené nové větší zdroje ČEZ v Ledvicích a Trmicích.

Z větších projektů by měla být v roce 2030 dokončena spalovna komunálního odpadu v areálu nynější uhelné elektrárny ČEZ v Mělníku. Firma na ni získala z Modernizačního fondu dotaci přes šest miliard korun. Ta pokryje 46 procent uznatelných nákladů, což je zatím nejvyšší podpora z programu HEAT, který má transformaci českého teplárenství částečně zaplatit. Do Modernizačního fondu jdou peníze z prodaných emisních povolenek. Ty do něj jejich nákupem posílají znečišťovatelé ovzduší, včetně ČEZ.

Podle odhadu ČEZ české teplárny a elektrárny za povolenky odvedou 70 až 80 miliard korun ročně. Proto je chtějí prostřednictvím Modernizačního fondu do teplárenství a energetiky získat alespoň částečně zpět.

Podpory pro teplárenství

Teplárenský program HEAT má na výdajích Modernizačního fondu podíl 20 procent. Jeho celková alokace závisí na ceně povolenek, která je teď pod 70 eury. Proto v ní spíše bude méně prostředků na proměnu české energetiky, než se předpokládalo, když byla cena kolem 100 eur.

ČEZ zatím požádal o podporu u devíti projektů. „Přiznána byla pěti, u ostatních žádostí probíhá hodnocení ze strany Státního fondu pro životní prostředí,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Podíl vlastních investovaných prostředků se podle něj pohybuje mezi 40 a 55 procenty.

Zatím poslední výzvu na odklon tepláren od uhlí oznámil v polovině června ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Konkrétně jde o 20 miliard korun. Do ní ČEZ připravuje tři až čtyři projekty. Při předchozích výzvách byly vypsány podpory za 32,4 miliardy. Díky řadě kvalitních projektů, které skončily „pod čarou“, se ale nakonec rozšířila na 46 miliard korun.

Podle Kamila Čermáka prostředky pro transformaci celého teplárenského sektoru přesto nemusí stačit. „Zatím jsme v procesu dekarbonizace jednotlivých teplárenských lokalit tak v polovině. Další investice budeme muset ještě realizovat během let 2029 až 2033,“ řekl Čermák.

Pro ekonomiku teplárenských zdrojů je důležitá Evropskou komisí koncem května schválená státní podpora za 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) na takzvaný KVET. Tedy podporu kombinované výroby elektřiny a tepla z nových modernizovaných zdrojů. Bez nich by výrobci museli výrazně zvýšit ceny tepla, aby nebyli ve ztrátě. Ministerstvo průmyslu očekává, že provozní podpora, o niž budou provozovatelé těchto zdrojů žádat v aukcích, zahrne do konce dekády výkon až 3000 MW.

Pro udržení už zmíněného centrálního systému zásobování teplem jsou do budoucna důležité také dlouhodobé smlouvy se zákazníky z řad měst a firem. „Díky nim je možné nové zdroje stavět,“ uvedl Kamil Čermák. Po dvou letech jednání se ČEZ například podařilo uzavřít dlouhodobé smlouvy s městy Orlová a Bohumín v Moravskoslezském kraji. A mohla tak rozjet modernizaci teplárny v Dětmarovicích.

Alternativy na pozdější dobu

Pokud se ještě předloňský podíl uhlí na výrobě tepla v Česku ve výši 54 procent podaří do konce dekády skutečně nahradit, půjde o naprosto zásadní změnu v tuzemské energetice. Rychlý „sprint“ od uhlí zatím neumožňuje jiné řešení než náhradu za plyn, biomasu a komunální odpad.

Do budoucna mohou být ale také další alternativy. Plyn se dá postupně nahradit biometanem, který vzniká zušlechtěním bioplynu a obsahuje více než 95 procent metanu. Podle předpokladů Teplárenského sdružení by do tepláren mohla jít významná část z předpokládaných 500 milionů kubíků ročně vyrobeného biometanu. Podle Martina Hájka z Teplárenského sdružení přitom nemusí jít o nejčistší biometan, jaký potřebuje pro své zelené cíle doprava. Odhady sdružení CZ Biom mluví výhledově o možnosti produkovat v Česku až 1,5 miliardy kubíků tohoto plynu.

Konzervativnější půlmiliarda kubíků do roku 2030 odpovídá podle odhadů poradenské firmy EGÚ Brno produkci asi 330 bioplynek transformovaných na výrobu biometanu. „Podle našich propočtů budou potřebovat přibližně 10 milionů tun odpadních surovin,“ uvedl Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno.

Důležitou roli v centrálním zásobování teplem budou mít také horkovody z jaderných elektráren. Do stotisícových Českých Budějovic začal už loni ČEZ dodávat teplo z Temelína. Mnohem větší bude zásobování zhruba 400tisícového Brna z Dukovan, které by mohlo začít po roce 2030.

Očekává se také rozjezd projektů průmyslových tepelných čerpadel. Projekty by měly podle teplárenské analýzy akcelerovat spíše až po roce 2030 a dosáhnout vrcholu kolem roku 2040. Tyto větší zdroje mohou v budoucnu pokrýt až třetinu spotřeby tepla. Zaměření na tepelná čerpadla je potřeba, protože potenciál pro využití lesní biomasy, komunálního odpadu i biometanu má v Česku limity. Byť v případě biometanu je možné se vznikem celoevropského trhu počítat i s dovozy.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ČEZ.