EK podpoří modernizaci elektráren v Česku. Na výrobu elektřiny z nich dá desítky miliard

Snad na žádnou věc nečekali majitelé energetických zdrojů v Česku tak jako na pondělní rozhodnutí Evropské komise o státní podpoře pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Bez „razítka“ z Bruselu, o němž se vyjednávalo tři roky, se nemohl rozjet program podpory uhelných a plynových zdrojů ve výši maximálně 3,2 miliardy eur, tedy asi 75 miliard korun. Tyto peníze se do konce roku 2025 rozdělí na modernizaci teplárenství, jež musí postupně přejít od uhlí k plynu, biomase a dalším méně emisně náročným surovinám. Provozní podpory se budou soutěžit na dobu 15 let.

„Pozitivní účinky podpory převažují nad případnými negativními dopady na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy,“ uvedla Evropská komise.

Příjemci podpory mohou být v Česku podle notifikace provozovatelé nových nebo modernizovaných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, kteří splní definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny podle směrnice o energetické účinnosti. Způsobilé jsou všechny technologie a projekty s výjimkou uhlí, nafty a ropy. Očekává se, že režim podpory sníží roční množství emisí CO₂ o 93 milionů tun.

Podpora je určená pro městské teplárny i soukromé investory z řad podniků. Bude doplňovat dřívější investiční dotace pro tyto zdroje – především z programu HEAT z Modernizačního fondu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podporuje také modernizaci návazných tepelných rozvodů z Národního plánu obnovy.

Podle očekávání ministerstva průmyslu, které mělo na české straně vyjednávání s Evropskou komisí na starost, bude do konce roku 2030 instalovaný výkon takto podporovaných zařízení kolem 3000 megawattů.

„Předpokládáme, že budou provozovány především v zimních měsících, kdy je vyšší poptávka po energiích a zároveň nižší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento provozní model bude přispívat k vyrovnávání sezónních výkyvů ve výrobě elektřiny,“ vysvětlil René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na MPO. Podle něj je také klíčové, že provozní podpora přispěje k ochotě bank financovat výstavbu těchto zařízení.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Model státní podpory Česku umožní překlenout nepříjemné období minimálně do roku 2030, kdy ani masivní růst výkonu solárních a větrných elektráren nedokáže nahradit případný výpadek uhelných zdrojů. Na ně stále připadá většina tuzemské výroby elektřiny i tepla. Jejich provoz však zatěžuje cena emisních povolenek umožňujících vypustit do ovzduší tunu oxidu uhličitého (nyní 76 eur). Jejich celoroční provoz se při nynějších ročních kontraktech pod 100 eur za megawatthodinu nevyplatí. To platí i pro méně emisní plynové elektrárny – například elektrárna Počerady ve vlastnictví společnosti ČEZ po většinu roku stojí. Smysl tak dává fungování těchto zdrojů jako zálohy. Bez provozních podpor se ale výroba elektřiny v těchto zdrojích nevyplatí. 

Majitelé uhelných zdrojů vydělávají během zimních měsíců, tedy zhruba od prosince do dubna. Po zbytek roku jen těžko konkurují obnovitelným zdrojům. Provozovatelé uhelných zdrojů v čele s ČEZ, Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače nebo firmy Sokolovská uhelná (součást SUAS Group) dědiců jiného podnikatele v uhlí Františka Štěpánka, v posledním roce zesílili svoje krizové předpovědi. A zdůrazňovali, že bez státních podpor skončí s výrobou elektřiny z uhlí mnohem dříve než ve vládním prohlášení zmíněném roce 2033. 

Vedle zmíněných až 3000 MW paroplynových tepláren je součástí plánů MPO i dalších až 1000 megawattů výkonu malých kogenerací s plynovými motory s výkonem od jednotek kilowattů do jednotek megawattů. S nimi se počítá v sídlištních teplárnách, malých městech, nemocnicích, hotelech nebo penzionech. Pro malé zdroje do jednoho megawattu výkonu bude výši podpory tak jako dosud stanovovat Energetický regulační úřad (ERÚ) cenovým rozhodnutím.

Podle sdružení COGEN Czech, které sdružuje nejvýznamnější dodavatele kogenerací, je nynější notifikace pro zdroje uvedené do provozu do konce roku 2025. „Nelze však usnout na vavřínech, je třeba co nejdříve začít proces notifikace pro podporu nových zdrojů v letech 2026 až 2030,“ řekl Martin Václavek, předseda rady COGEN Czech.